Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Měď patří mezi vhodné alternativní investice

aktualizováno 
Nejdůležitějším z rodiny průmyslových kovů je bezkonkurenčně měď. Již od dávné historie je tento kov nedílnou součástí spotřeby civilizace a byl prvním kovem, který byl těžen a zpracováván člověkem. Mezi lety 2004 a 2006 došlo k prudkému vzestupu ceny a měď získala za necelé dva roky více než 300 %.
Měď je nerostná surovina, a denně tak její světové zásoby klesají.

Měď je nerostná surovina, a denně tak její světové zásoby klesají.

Vzhledem k hojnosti a dostupnosti mědi se používala na výrobu zbraní, nádob a uměleckých předmětů.

Později se začal z mědi a cínu vyrábět bronz, který dal vznik nové etapě lidské civilizace. Bylo to přibližně ve stejné době, kdy měď začala být brána jako komodita s obchodní hodnotou.

Dnes hraje načervenalý kov nezastupitelnou roli ve velkém množství výrobních odvětví. Používá se na výrobu drátů v elektronice, v telekomunikacích, do transformátorů, při výrobě elektromagnetů, ale hlavně a především ve stavebnictví. V USA je 50 % veškeré mědi spotřebováno právě v tomto sektoru a podobné je to i v ostatních zemích. Je tedy zřejmé, že se od vývoje nemovitostního trhu bude do určité míry odvíjet i cena mědi.

Je třeba si ale především uvědomit, že měď je nerostná surovina a denně tak její světové zásoby klesají, stává se tím vzácnější a podobně jako ropa je měď natolik nutná pro chod průmyslu, že se těžko hledá adekvátní substitut.

Mezi země s největší zásobou mědi patří bezkonkurenčně Chile, které je světovou jedničkou v těžbě této suroviny. Mezi další velké hráče se řadí USA, Čína, Indonésie a Zambie. Ve středoevropském regionu je hlavním těžitelem a zpracovatelem mědi Polsko a především pak polská firma KGHM. Světově největší zpracovatelé mědi jsou BHP Billiton, Rio Tinto Group a americká Phelps Dodge.

Proč investice do mědi?
Pokud jste producentem nebo spotřebitelem mědi, měla by pro vás být investice do tohoto kovu jakousi samozřejmostí. Mezi lety 2004 a 2006 došlo k prudkému vzestupu ceny a měď získala za necelé dva roky více než 300 %. Obzvláště spotřebitelé na růst cen mědi mohli doslova "doplatit", pokud se během své obchodní činnosti patřičně nezajistili, ať už nákupem opcí, nebo jiných derivátů.

Investice do průmyslových kovů však nemusí být zajímavé jen pro přímé účastníky trhu, ale čím dál tím častěji se na burzách začínají objevovat správci velkých fondů a samozřejmě všudypřítomní spekulanti. Zkusím vytyčit hlavní důvody, proč se měď stala předmětem zájmu těchto subjektů.

Měď se na kapitálových trzích chová podobně jako zlato, obzvláště co se týče jejich reakcí na fundamenty přicházející z peněžního trhu USA, který se celosvětově považuje za nejpodstatnější.

Měď je v opačné korelaci s kurzem dolaru, což znamená, že pokud cena dolaru na devizových trzích klesá nebo pokud se snižuje jeho celosvětová kupní síla, má měď tendenci si udržovat svou hodnotu, nebo spíše růst. Toho jsme mohli být svědky v posledních dvou měsících. Právě z tohoto důvodu investoři zařazují zlato, měď a další kovy do svých portfolií. Dochází tak k pokrytí ztrát způsobených jak poklesem dolaru, tak zvyšující se inflací. Ceny kovů mají totiž tendenci růst spolu s cenami celé ekonomiky.

Dalším důvodem pro zařazení mědi do portfolia je selský rozum investora. Mědi bylo, je a bude potřeba a na světě jí nepřibývá a s nejvyšší pravděpodobností ani přibývat nebude. To samotné by celkem logicky mělo vyústit v kontinuální růst cen tohoto kovu.

Do určité míry je toto tvrzení pravdivé, ale je třeba brát v potaz alternativní možnosti, tedy že se eventuálně najde levnější a hojnější substitut, popřípadě že se najdou nová rozsáhlá ložiska nebo že poptávající jednoduše nebudou akceptovat vysokou cenu a ta se pak pod obchodním i politickým tlakem bude snižovat. Pravděpodobnost, že se tyto možnosti vyplní, je však dle mého názoru nízká, alespoň během příštích několika let.

Posledním vážným faktorem je megalomanský boom rozvojových zemí a jejich výstavba infrastruktury, která nedokáže efektivně pokrývat požadavky podniků a růst životní úrovně v těchto zemích, a s tím spojená zvýšená spotřeba veškerých dostupných statků.

Například v Číně bylo před dvěma lety pouze 40 milionů aut na více než miliardu obyvatel a ročně se prodá více než 9 milionů nových vozů. Probíhá konstrukce domů, továren a jiných prostor a nesmíme zapomenout na letní olympijské hry v Pekingu 2008, kolem kterých rovněž probíhá masivní výstavba čehokoli, na co si dokážete vzpomenout. A jak jsem již zmiňoval dříve, se stavebnictvím, telekomunikacemi a elektronikou je spojena spotřeba mědi a dalších průmyslových kovů.

Více na investujeme.cz

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust
Investovat, nebo obchodovat? Analytik radí, co je větší jistota

Být investorem, nebo traderem čili obchodníkem? Takovou otázku si klade většina těch, kteří se rozhodli zhodnotit své prostředky na finančních trzích. Co je...  celý článek

Vladimír Brůna
Když stát své dluhy smaže inflací, je dobré mít zlato, říká odborník

Zájem Čechů investovat do zlata roste. A to i přesto, že cena zlata dosahuje ročního maxima. Podle investičního odborníka Vladimíra Brůny z Golden Gate CZ...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební programy jsou plné slibů. Co strany označují za prioritu?
Volební programy jsou plné slibů. Co strany označují za prioritu?

O předvolebních slibech politiků toho bylo řečeno hodně, řadu témat už jsme v našem předvolebním seriálu také probrali.... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.