Mexiko, oficiálním názvem Spojené státy mexické, po právu patří mezi „země budoucnosti“. Již dnes patří k nejrozvinutějším z celého konceptu „Next Eleven“. Z dlouhodobého hlediska je Mexiku přisuzována významná ekonomická úloha. Ovšem krátkodobě visí nad mexickou ekonomikou Damoklův meč v podobě recese v USA.
Obchodní vztahy
Pozitivní vývoj hospodářství Mexika do značné míry závisí na ekonomické náladě v USA, největšího obchodního partnera. O tom nejlépe hovoří čísla. Podíl USA na mexickém vývozu v roce 2006 byl 85,5 % a na dovozu 50,9 %. Z pohledu USA se Mexiko dostalo před Japonsko a je dnes třetím největším obchodním partnerem po Kanadě a Číně.
Stávající politická moc nyní sleduje v zahraničních obchodních vztazích dva cíle. Zaprvé se chce stát hlavním obchodním partnerem pro Spojené státy. Zadruhé chce lépe diverzifikovat vlastní zahraniční obchod. Také z toho důvodu v roce 2000 vstoupila v platnost dohoda o volném obchodu s Evropskou unií.
Spolupráce s EU a v rámci NAFTA
Spolupráce se netýká pohybu pracovních sil ani finančních služeb, ale především základních komodit a průmyslových výrobků v čele s potravinami. Lhůty pro odstranění cel byly ale u některých skupin komodit nastaveny až do roku 2010, takže k uvolňování obchodu dochází postupně. Výrazné navýšení obchodu s EU zatím nenastalo.
Mexiko tvoří společně s USA a Kanadou obchodní alianci NAFTA (North American Free Trade Agreement). V kuloárech se však hovoří o daleko rozsáhlejších plánech na vznik Severoamerické unie po vzoru EU a dokonce i o možné společné měně. Tyto dohady se rozšířily po srpnovém třetím summitu SPP (Security and Prosperity Partnership of North America).
Angažuje se také v Latinské Americe a APECu
Zároveň je Mexiko řazeno mezi země Latinské Ameriky, mezi kterými hraje v globálním měřítku hlavní roli hned za Brazílií. Má statut pozorovatele v uskupení MERCOSUR, což je jihoamerická obdoba EU prozatím mezi čtyřmi státy: Brazílie, Argentina, Paraguay a Uruguay. Právě s těmito zeměmi se Mexiko snaží rozvíjet hlubší obchodní vztahy.
Vedle EU a MERCOSURu existuje ještě třetí uskupení, v rámci něhož se chce Mexiko obchodně angažovat, tím je APEC. Mexiko je členem APECu od roku 1993. Z asijských zemí se nejvíce orientuje na Čínu, Japonsko, Koreu a Indii (Indie aktuálně není členem APECu, ale o členství usiluje).
Průmyslu vévodí zpracovatelské obory
Když už je řeč o zahraničním obchodu, bylo by dobré zmínit, že obchodní bilance Mexika vykazuje trvale záporné saldo, ovšem s klesající tendencí. Exportu vévodí zpracovatelské výrobky (81,4 %), dovozu pak suroviny a polotovary (73,1 %). Čísla jsou přesným odrazem struktury mexického průmyslu, který je orientovaný právě na zpracovatelský průmysl (vyjma ropného sektoru).
Krásným příkladem jsou tzv. maquiladoras. To jsou montovny zahraničních (zejména amerických) firem nacházející se v daňově zvýhodněných zónách při hranicích s USA. Důvodem je samozřejmě levná pracovní síla. Poměrně velký podíl na HDP (8,1 %) tvoří také potravinářský průmysl.
Zemědělství je efektivní, ale není soběstačné
Samotné zemědělství se na HDP podílí pouze necelými čtyřmi procenty. Ačkoliv zemědělství i s navazujícím potravinářským průmyslem vykazuje vyšší efektivitu práce a dynamičtější růst než jiná zpracovatelská odvětví, není Mexiko v současnosti pokud jde o základní potraviny soběstačné a v dohledné době pravděpodobně nebude. Dovážet se musí například sója, kukuřice, pšenice a hovězí maso.
Ropa je hlavním zdrojem příjmů
Vůbec nejdůležitějším zdrojem příjmů do státní pokladny je ropa. Těžbu zajišťuje státní firma PEMEX, což je třetí největší společnost v těžbě ropy na světě. V Mexiku se těží přes 3 miliony barelů ropy denně. Jde o ropu horší kvality typu Mezcla. Přibližně 60 % ropy se exportuje, ovšem jedná se pouze o surovou ropu, na její zpracování nemá Mexiko dostatečné kapacity.
Paradoxem je, že ačkoliv má Mexiko také velké zásoby zemního plynu, zatím nemá dostatečně rozvinutou těžbu, a tak zhruba 30 % plynu musí dovážet. Stejně tak musí dovážet i cca 20 % benzínu, jelikož výrobní kapacity nepokrývají domácí poptávku.
Důležitý je domácí cestovní ruch
Výrazně nejvyšší podíl na tvorbě HDP mají služby, téměř 70 %. Součástí služeb je i cestovní ruch, který v roce 2005 vytvořil 12,8 % HDP, z čehož čtyři pětiny produkuje domácí cestovní ruch. Podíl zahraničních turistů na cestovním ruchu dlouhodobě klesá. Přesto je cestovní ruch důležitým zdrojem devizových příjmů, spolu s příjmy z ropy, z maquiladoras a z transferů peněz od emigrantů v USA.
Více na Investujeme.cz
