Zajímavé výsledky přinesl průzkum společnosti Mercer, kterého se zúčastnilo 556 zaměstnavatelů ze 14 evropských zemí. Růst nákladů pro zaměstnavatele způsobil především růst cen zdravotnických služeb, i to, že zaměstnanci zdravotních benefitů více využívali.
Může se hoditHledáte práci nebo toužíte po změně? Vybírejte z denně žhavých pracovních nabídek na jobDNES.cz |
"Vlády přesouvají náklady na zdravotní péči na zaměstnavatele a občany formou snížení daňových odpočtů, omezením rozsahu veřejného zdravotního systému, vyšší mírou spoluúčasti v něm. Zaměstnavatelé jsou rovněž pod vlivem zaměstnanců a odborů, kteří vytvářejí tlak na vylepšení či rozšíření nabízených benefitů. O zdravotnické bonusy je zájem stále větší," říká konzultant společnosti Mercer Paolo Fradinho.
Peníze na zubaře i na wellness
Zdravotní benefity zahrnují nejen zdravotní péči poskytovanou zaměstnavateli, ale také úhradu léčby kritických onemocnění, řadu asistenčních programů pro zaměstnance, příspěvky na stomatologickou péči, na oční lékařství, na pravidelné zdravotní prohlídky, na sportovní a wellness aktivity.
Studie ukázala, že v zemích, kde je zdravotnictví financováno především z daní (Irsko, Velká Británie, Portugalsko, Španělsko a Itálie), téměř všichni zaměstnavatelé, přesně 93 procent, poskytují nějakou formu zdravotního programu.
Oproti tomu v zemích, kde je zdravotnictví financováno hlavně systémem zdravotního pojištění (Rakousko, ČR, Francie, Německo, Polsko, Švýcarsko a Nizozemí), nenabízí krytí zdravotní péče ani tři čtvrtiny zaměstnavatelů. Štědrý a dobře fungující systém veřejného zdravotnictví tak ubírá těmto benefitům na atraktivitě.
Češi dávají přednost volnočasovým benefitům
Zaměstnavatelé v zemích, kde je zdravotnictví financováno především z daní, zaznamenali zvýšení nákladů na zdravotní benefity v průměru o 3,7 procenta. V zemích financujících své zdravotnictví především prostřednictvím zdravotního pojištění byl růst nákladů nižší, v průměru o 2,9 procenta.
Britští a irští zaměstnavatelé uváděli největší nárůst nákladů (v obou případech 4,9 procenta), následovalo Portugalsko (4,1 procenta) a Nizozemsko (3,7 procenta). Na druhé straně nejnižší nárůst nákladů byl u zaměstnavatelů z Německa (1,7 procenta) a České republiky (1,8 procenta).
"Německo a Česko mají relativně štědrý systém veřejného zdravotnictví. Zaměstnavatelé tedy raději poskytují pracovníkům volnočasové benefity a programy zaměřené na prevenci. V těchto zemích nejsou zaměstnavatelé tolik vystaveni riziku růstu cen ve zdravotnictví. To je pravý opak situace ve Velké Británii či Portugalsku," upozorňuje Fradinho.
