Pro zaměstnance pracující za minimální mzdu je její zvýšení o 1 200 korun od příštího roku příznivou zprávou. Zaměstnavatelé musejí naproti tomu počítat s vyššími mzdovými náklady. Ty zaměstnavatelům stoupnou kvůli placení sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance nikoliv pouze o 1 200 korun, ale o 1 608 korun. Zaměstnavatelé zároveň musejí počítat s tlakem na zvýšení mzdy i u zaměstnanců s hrubou mzdou, která by byla oproti minimální mzdě jen nevýrazně vyšší.
Čtěte také |
Některým lidem zdraží zdravotní pojištění
Přestože se pro příští rok sazba zdravotního pojištění nemění, budou někteří lidé platit měsíčně o 162 korun více na zálohách. Od měsíční minimální mzdy se totiž odvíjí částka, kterou musejí platit na zdravotní pojištění osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). „Měsíční platba pro ně činí 13,5 procenta z minimální mzdy. Letos platí osoby bez zdanitelných příjmů na zdravotní pojištění 1 485 korun, v příštím roce to bude již 1 647 korun. Osobami bez zdanitelných příjmů jsou například lidé žijící z pasivních příjmů z nájmů a kapitálového majetku, studenti starší 26 let nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce,“ přibližuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Pro daňový bonus na děti nutné vyšší příjmy
Vždy jeden z rodičů může uplatnit daňové zvýhodnění na děti. Je-li daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu, vzniká plátci daně nárok na daňový bonus ve výši tohoto rozdílu. Za rok 2018 budou podmínky pro čerpání daňového bonusu výrazně přísnější než za rok 2017. Pro čerpání daňového bonusu bude nutné mít roční rozhodné příjmy ve výši šestinásobku minimální mzdy, za rok 2018 tedy ve výši 73 200 korun. Za rok 2017 je to 66 000 korun. „Do příjmového limitu se navíc příští rok budou započítávat pouze příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Příjmy z kapitálového majetku a z nájmu se započítají naposledy za rok 2017,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Zdaňovat důchod bude jen málokdo
Pozitivní daňový dopad má růst minimální mzdy na důchodce, kterým se tak zvýší limit pro zdanění důchodu. Podle zákona o daních z příjmů se od daně osvobozuje příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze do částky ve výši 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za rok 2017 jsou tedy osvobozeny příjmy do částky 396 000 korun, za rok 2018 to bude do částky 439 200 korun. Zdanění přitom podléhá pouze částka nad limit pro osvobození. Pokud musí penzista podat daňové přiznání, pak má samozřejmě nárok na uplatnění daňové slevy na poplatníka ve výši 24 840 korun. Podle Gabriely Ivanco má již nyní příjmy z důchodu nad limit jen velmi málo penzistů a po zvýšení limitu to bude ještě méně.
Zvýší se školkovné pro rodiny s malými dětmi
Za kalendářní rok může jeden z rodičů uplatnit slevu za umístění dítěte ve školce, takzvané školkovné. „Tato daňová sleva se uplatňuje v ročním zúčtování daně nebo v daňovém přiznání a odpovídá prokazatelně vynaloženým nákladům za umístění dítěte v předškolním zařízení. Na rozdíl od daňového zvýhodnění není možné školkovné uplatňovat každý měsíc při výpočtu čisté mzdy, ale vždy za celý kalendářní rok,“ vysvětluje Gabriela Invanco.
Maximální částka školkovného je ve výši minimální mzdy platné na začátku příslušného kalendářního roku. Za rok 2017 lze tedy uplatnit maximální školkovné 11 000 korun na každé dítě, za rok 2018 to bude již 12 200 korun na každé dítě. Na dvě děti tudíž pro příští rok vychází maximální školkovné 24 400 korun. Pro uplatnění daňové slevy školkovného se přitom vůbec nesledují příjmy rodičů. „S ohledem na využití této daňové slevy v plném rozsahu může být pro některé rodiny se dvěma dětmi výhodné, aby každý z rodičů uplatnil školkovné na jedno dítě,“ uzavírá Gabriela Ivanco.
