Je králem vlašáku, letos počítá s tržbami kolem 30 milionů korun

Titul Vinař roku získal před nedávnem Miroslav Volařík z Mikulova. Soutěž vyhrál už potřetí. Přestože letos počítá s tržbami kolem třiceti milionů, zůstává stát nohama pevně na zemi. Možná i proto, že zažil dobu, kdy se hrozny míchaly, přidával se do nich cukr a z dnešního pohledu se víno nedalo pít.
Miroslav Volařík se letos stal už potřetí Vinařem roku.

Miroslav Volařík se letos stal už potřetí Vinařem roku. | foto: archiv Vinařství VolaříkiDNES.cz

Podnikáte v Mikulově, předpokládám tedy, že jste z vinařské rodiny a že vaše kořeny spadají někam hluboko do minulosti. Je to tak?
Rodiče přišli do Dolních Dunajovic v roce 1945 a začali vinařit. V padesátých letech ale začala kolektivizace a komunisté začali likvidovat soukromé zemědělce. Nutili je vstupovat do JZD nebo do státních statků a oni přišli o majetky. Pokud jde o mou rodinu, rodiče měli do roku 1961 necelé dva hektary vinic, poté už mohli mít jen deset arů zemědělské půdy. Proto bych se na tradici a rodinné kořeny moc neodvolával.

Na těch deseti arech pěstovali víno? 
Vstoupili do státního statku a ve svém volnu obhospodařovali zbytek majetku. Už tehdy jsme si my děti našly vztah k práci ve vinici a k vínu. Rodičům jsem pomáhal obdělávat půdu, vinici a vyrábět víno. Pro většinu místních to byla jen doplňková činnost, přesto se všichni snažili z těch povolených deseti arů vyrobit co nejvíce vína. Nynější způsob vinaření se diametrálně liší od toho, jak se vinařilo v minulém režimu. 

V čem se liší vinařství kdysi a dnes?
Tehdy se nevyráběla kvalitní vína, protože malí vinaři neměli pro tuto činnost podmínky. Vyplývá to logicky z počtu arů, které mohli mít. Na takové ploše nemohli vypěstovat kvalitní hrozen, šlo jen o množství sklizených nezralých hroznů s nízkou cukernatostí. Aby se cukernatost zvýšila, přisypával se do vylisovaného moštu řepný cukr. Vždyť cukrovarů bylo všude v okolí dost.

A jak to tenkrát vypadalo ve velkovýrobě?
V tehdejších státních vinařských podnicích se víno vyrábělo stejným způsobem. Chyběla odrůdová jednotnost, odrůdy se různě míchaly.

Miroslav Volařík (69 let)

Miroslav Volařík
  • Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, specializaci Technologie vody a ochrana ovzduší.
  • V roce 207 založil firmu Vinařství Volařík.
  • Nejvýznamnější ocenění za vinařství – Vinař roku 2011, 2014 a 2018; Champion Valtických vinných trhů 2011, 2013, 2014 a 2018.
  • Vinařství obesílá i vybrané mezinárodní soutěže. Letos získalo dvě zlaté medaile na soutěži Decanter. 
  • Je ženatý, má tři děti a pět vnoučat. 

Pro každého vinaře i velké vinařské podniky bylo důležité zásobit se řepným cukrem na vinobraní. Výsledkem byla vína různě „domašlená“, starší generace si určitě vzpomíná na „podpultový“ Ostravský kahan, který se z dnešního pohledu opravdu nedal pít.

Vraťme se do současnosti. Kdy jste začal s vínem podnikat vy?
Začínali jsem v roce 1993 a prožili jsme si opravdu tvrdé a nekorektní období. Prodávali jsme etiketovací zařízení a bezkontaktní potiskovací technologie. Prodej byl úspěšný, ale platební disciplína hrozná. To nás omezovalo v nákupu dalších technologií a rozvoji. Přežili jsme a původní firma prosperuje nejen v Česku, ale také na Slovensku a v Rumunsku, nyní již pod vedením syna.

Víno tedy na začátku nebylo to hlavní?
První úvaha o výrobě vína souvisela s činností firmy prodávající potiskovací technologie. Pro zákazníky jsme v Mikulově pořádali školení, semináře a road show. Museli jsme je ale někde ubytovat, a tak jsme postupně vybudovali hotely a večerní posezení ve sklípku. To už byl jen krůček k tomu, abychom začali uvažovat o vlastním vinařství.

Vlastních vinic jste asi moc neměli, museli jste koupit další?  
Ano, od bývalých státních podniků jsme dostali po sametové revoluci necelé dva hektary, proto bylo nutné je dokoupit. Hledali jsme cíleně takzvané viniční tratě, kde je možné očekávat vysokou kvalitu hroznů. Bylo to náročné, ale vinice v dobrých polohách jsme nakonec získali. Museli jsme je ale úplně restrukturalizovat, protože byly totálně zdevastované. Zaměřili jsme se na výsadbu odrůd, které historicky pod Pálavu patří, tedy Ryzlink vlašský a rýnský, Veltlínské zelené a  Pálavu.

Když jste začínali, byla na jižní Moravě jistě velká konkurence. Jak jste se s ní poprali?
Velkou konkurenci v té době vytvářela sudová „moravská vína“ s cenou padesát až šedesát korun za litr. Tento segment na trhu nás nezajímal a nezajímá. Soustředili jsme se na produkci bílých vín s nejvyšší kvalitou. I proto máme vinice v okolí Pálavy na prestižních lokalitách. Všechna naše vína jsou lahvována jako přívlastková.

Co musí udělat vinař pro to, aby mohl prodávat své víno?
Pokud se chce chovat korektně, je nutné dodržet platnou legislativu. Po sběru si nechat takzvaně uznat hrozny a po výrobě vína a nalahvování ho zaslat s rozbory z akreditované laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI). Ta mu po prověření deklarované kvality přidělí evidenční číslo jakosti.

Čtěte také

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí

K čemu je vinaři evidenční číslo jakosti?
Tento legislativní proces zaručuje původ hroznů, dohledáte s ním kdy, kde a s jakou cukernatostí byly hrozny posbírány. Zjistíte také, jaké bylo vyrobené z těchto hroznů víno, a když dáte víno v láhvi na trh, je trvale pod kontrolou.

Bylo těžké vyjít s novou značkou na trh?
Ano, byla to jedna z těch těžších fází. Vyžadovalo to hodně trpělivosti, ale podařilo se.

Na jaké ploše nyní podnikáte,  Kolik jste musel zpočátku do firmy investovat?
Nyní máme sedmdesát hektarů produkčních vinic a dalších zhruba deset hektarů pozemků připravujeme na výsadbu. Pokud jde o investice, ty první byly z mé původní podnikatelské činnosti. Samozřejmě využíváme také půjčky a leasing vždy tak, aby nebylo ohroženo finanční zdraví společnosti. 

Kolik máte momentálně zaměstnanců a v jakých oborech pracují?
Začínali jsme s patnácti zaměstnanci, teď jich máme dvakrát tolik. Máme pokryté všechny profese související s vinařstvím tak, abychom byli schopni úspěšně dopěstovat vysoce kvalitní hrozny, vyrobit z nich špičková vína a umístit je na trh. Jde o kvalitní tým vinohradníků, špičkového sklepmistra, či chcete-li enologa, a jeho pomocníků. Dobře musí fungovat i marketing, obchod a také administrativa a samozřejmě vedení. Jde o týmovou práci, ale typický ráz vín určuje enolog. 

I z ocenění, která jste získali, plyne, že je o vaše vína velký zájem. Bylo to tak hned od začátku?
Každým rokem jsme postupně zvyšovali produkci jako reakci na poptávku, která rostla hlavně díky oceněním z vinařských soutěží. V roce 2011 jsme získali první titul Vinaře roku, prestižní ceny jsme  přiváželi i z jiných soutěží a přehlídek.

Jak byste své vinařství charakterizoval? 
Momentálně máme ve výsadbě nejsilněji zastoupen vlašák, který tvoří třetinu výsadby a v některých ročnících až deset samostatných šarží vín. Takže jsme takové „království vlašáků“.

Můžete prozradit váš roční obrat, případně zisk?
Roční obrat se postupně zvyšuje, tržby se blíží třiceti milionům korun, se ziskem ale nepočítám, všechny volné  prostředky se investují zpět do dalšího rozvoje vinařství.

Jaké víno máte nejraději vy? A jak je to se sladkými víny? Opravdu dnes všichni chtějí suchá vína?
Snažím se pít jen dobrá vína a nemusí být jenom z naší produkce. Myslím si, že naši konzumenti vín upřednostňují suchá, anebo polosuchá vína. Je však s podivem, jak vína sladká a polosladká bodují na významných soutěžích domácích i zahraničních. Důvodem může být, že například naše polosladká a sladká vína z ročníku 2017 jsou plná, extraktivní, vyvážená, a proto zřejmě získávají vysoké bodové hodnocení a je o ně zájem.

Jaký byl letošní rok pro vinaře na jižní Moravě?
To budeme vědět až po pěti, šesti měsících. Letošní vinobraní bylo zahájeno velmi brzy, jako první se sbírala odrůda Solaris, a to už 10. srpna. Počáteční informace z vinohradů byly velmi příznivé, potom se situace začala komplikovat nástupem plísní. Záleží, jak se bude vyvíjet počasí. Vypadá to, že kampaň letos skončí o dost dříve než v letech předešlých. Tím že kampaň brzy začala, tím i mnohem dříve skončila. Poslední sběrný den jsme měli 22. října.

Vína se letos tedy urodilo hodně. Máte kapacity na to zpracovat ho?
Už nyní je jasné, že objemově je letošní vinobraní nadprůměrné. Omezené kapacity vinařů pro zpracování hroznů tak otevírají možnost prodeje této suroviny jiným zájemcům. My počítáme, že letos prodáme ve formě hroznů asi deset procent produkce.

Zažil jste už nějaký vysloveně špatný rok?
Nejtěžší byl rok 2010. Do období sběru přišlo deštivé počasí, hrozny pomalu dozrávaly a my sklizeň končili až v polovině prosince.

Znají vaše vína i v zahraničí?
Ano, ale není to zásadní množství. Posíláme pár set láhví ročně do Nizozemska, pravidelně na Slovensko a letos jsme odeslali první palety do USA.

Nový zákon o vinařství

  • Vstoupil v platnost na jaře loňského roku.
  • Má za cíl bojovat proti různým formám černého trhu s vínem.
  • Zpřísňuje například podmínky dovozu nebaleného vína a výrazně zvyšuje pokuty za jeho falšování.

Vinaři v Česku se často ohánějí různými regulativy a tvrdí, že legislativa není vinařům příliš nakloněna. Jak to tedy je?
Nemůžu tvrdit, že překážkou výroby kvalitního vína je nějaká regulace, naopak si myslím, že nový vinařský zákon má smysl ve zlepšení kvality dovážených nebalených vín. Jsem přesvědčený, že je jenom na samotném vinaři, jakou filozofii si zvolí. Je pravda, že vyrábět jenom kvalitní vína je nejnáročnější, a to z pohledu uplatnění na trhu a profitu. Daleko ziskovější se zdá činnost, která nerespektuje a nedodržuje nastavená pravidla.

Jak to myslíte?
Sedmdesát procent domácí spotřeby se dováží ze zahraničí, což je oficiální číslo, které vyplývá z produkčních možností české rozlohy vinic. Je to velký objem vína, které je potřeba importovat, aby se uspokojila poptávka. A to samozřejmě vytváří prostor i pro nekalé obchodování. 

Čím by se měl dobrý podnikatel řídit?
Moje životní filozofie je chovat se korektně, nevidět za každou činností jen profit.

Autor: , pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Opustili původní profese a včelaří. Už mají 200 úlů a milionové obraty

16. března 2024

Ze svého koníčka udělali manželé Kölblovi rodinný byznys. Na Vysočině vybudovali medovou farmu a...

Jak financovat pobyt v lázních? Nenechte se odbýt, možná na něj máte nárok

15. března 2024

Premium Léčebný pobyt v lázních může pomoct s nejrůznějšími zdravotními neduhy. Na své si tam však přijdou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Půjčených 50 tisíc bratr nevrátil. Můžu ho žalovat, i když nemáme smlouvu?

13. března 2024

Premium Jsou tací, kteří říkají, že máme půjčovat jen tolik peněz, o kolik jsme ochotni přijít. Na druhou...

Zmapovali jsme, na co letos přispívají všechny zdravotní pojišťovny

15. března 2024

Všechny zdravotní pojišťovny se snaží motivovat klienty, aby pečovali o své zdraví a využívali i...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jak umět říkat druhým „ne“ a necítit se přitom provinile

18. března 2024

Dvě jednoduchá písmena, jedno jednoduché slovo: „Ne!“ Vyslovit ho však bývá často obtížné. Pro...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Čím je dlouhodobý investiční produkt výhodný i pro padesátníky?

19. března 2024

Jak už sám název napovídá, dlouhodobý investiční produkt (DIP) je primárně koncipován jako...

Splatili hypotéku, za výmaz z katastru zaplatili dvojnásobný poplatek

19. března 2024

Majitelé rozdílně zastavených nemovitostí kvůli hypotéce si za vklad do katastru nemovitostí při...

Nemovitosti jsou jistota. Investovat se dá i s malým kapitálem

18. března 2024

Advertorial Pokud si chcete zafixovat vysoký výnos v době klesajících úrokových sazeb, není na co čekat. Do...

Jak umět říkat druhým „ne“ a necítit se přitom provinile

18. března 2024

Dvě jednoduchá písmena, jedno jednoduché slovo: „Ne!“ Vyslovit ho však bývá často obtížné. Pro...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...