Investice zaplatily odpady
Za úspěchy v chovu koz a výrobě sýrů však tato doktorka pedagogiky nevděčí jenom své vytrvalosti, ale také manželovi Miloslavu Krejzovi. "Nebýt jeho, asi bych se zbláznila," vzpomíná na své začátky, které byly náročné zejména kvůli různým vyhláškám, mnoha hygienickým nařízením a přísným kontrolám.
Dnes chovají na 40 hnědých koz a tři kozly, původně chtěla mít jen zvířata pro vlastní spotřebu. "Pak jsem zjistila, že kvůli dvěma kozám musím splnit téměř stejné podmínky, jako bych jich chovala třeba padesát… Moje farma v podstatě splňuje nařízení Evropské unie, jako by byla nějaký velký masokombinát," vysvětluje.
Když před osmi lety s manželem koupili rozpadlý statek Nový Dvůr u Sosnové na Českolipsku, někteří lidé v okolí se jim vysmáli. Po prodeji se totiž ukázalo, že zchátralá budova a zanedbané okolí není jediný problém, který musí řešit. Špatné bylo i zásobování vodou.
Původně to měla být jen chalupa, kde chtěli trávit volný čas se svými třemi dětmi. Nakonec se jako velcí fanoušci výtvarného umění rozhodli usedlost využívat také k vernisážím i pro setkávání malířů a sochařů.
Chovatelské rady a první kozu získali od dlouholeté chovatelky Elišky Horynové, původně promované matematičky, která se podobně jako Milena Krejzová rozhodla změnit kariéru a v Lužických horách si otevřela kozí farmu. Další dvě zvířata pak Milena Krejzová koupila rovněž od ní. Když se nakonec rozhodla pro chov, sedláci se jí smáli znovu. Možná v tom byla i trochu závist, protože díky předchozím podnikatelským úspěchům mohla do farmy investovat.
. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelíchPřipravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky. V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně. |
Sázka na jistotu
Miloslav Krejza, bývalý učitel matematiky, stejně jako jeho žena školství v devadesátých letech opustil kvůli nízkým mzdám. Procestovali téměř celou Evropu, aby se poučili, jak v jiných zemích nakládají s odpadovým papírem, a založili vlastní úspěšnou firmu. "Učili jsme se z chyb jiných podnikatelů, vysvětluje Milena Krejzová.
Společným podnikatelským krédem manželů je sázka na jistotu. "Nikdy jsme si nepůjčovali na podnikání peníze," říká Miloslav Krejza. Za výhodu považuje právě jejich původní profesi pedagogů. "Snadno se učíme novému," vysvětluje s tím, že "papírování" je tak náročné, že naprosto rozumí tomu, proč někteří zemědělci mají problém vyjednat si povolení.
Oba nenechávají nic náhodě. I když ona oslavila již 46. narozeniny a on překročil padesátku, oba se vrátili do školy - ona studuje na Fakultě agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (dříve: Vysoká škola zemědělská). Manžel si zvolil Manažerský institut ESMA. "To preventivně na odvrácení alzheimera, aby mozek stále pracoval," říkají.
Žádná velká farma
Přestože o zákazníky nemají nouzi, i po třech letech práce na farmě jsou stále na začátku. "Farma si na sebe dnes sama vydělá, ale náklady se nám zatím nevracejí," říká Milena Krejzová. Od svého snu - chovatelské stanice koz krátkosrstých, bezrohých - už však není daleko.
Letos v dubnu dostane povolení užívat značku Bio na sýrech a jiných mléčných produktech, které na farmě vyrobí. "Zažádala jsem o ni jen kvůli zákazníkům, kteří se ptali, proč ji nemám. Je to dnes móda, chtít všechno s označením Bio," vysvětluje Milena Krejzová. Značka Bio však pro ni nebude žádná změna, farmu vlastně zakládala s tím, že bude ekologická a poskytovat jen ty nejkvalitnější potraviny.
"Náš úspěch v podnikání je dán tím, že vydržíme i ve chvílích, kdy to ostatní vzdávají," říká Milena Krejzová. Jejich snem přitom nikdy nebyla gigantická firma, ale malý podnik, o němž budou mít přehled. "Nechtěla bych více než padesát koz. Když máte malochov, hned si všimnete, když je některé zvíře nemocné… Navíc pro hnědé kozy není vhodné, aby byly ve velkém stádu," dodává.
Chov koz přitom není nijak snadný. "Od jara do podzimu se musí dvakrát denně dojit. Jednou měsíčně jim musíte střihat kopýtka, aby se na nohách neudělala plíseň a mléko nesmrdělo. Od ledna do jara se rodí kůzlata a k tomu všemu jsou kozy hodně citlivé, velmi snadno onemocní," říká Milena Krejzová. Navíc třikrát týdně vyrábí sýry a denně pasterizuje mléko. Při takovém pracovním vytížení vstává kolem šesté ráno a chodí spát po půlnoci. "Tahle práce se dá dělat jedině s láskou. Když třeba vyrábím sýr, je to pro mě takový balzám na duši."
