Když všechno funguje tak, jak má, je vrchní vrstva očí stále pokryta tzv. slzným filmem, který se skládá z tuku, vody a hlenu, z bílkovin, solí, enzymů, hormonů a z protilátek. Ten zásobuje rohovku kyslíkem a důležitými živinami a zároveň chrání oko před infekcí a záněty. Slzy také vyplavují z oka prach a cizí tělesa. Pokud je tento mechanismus narušen, vzniká problém.
Onemocnění suchých očí, které se odborně nazývá keratoconjunktivitis sicca, je z velké míry daní za moderní způsob života. Mezi jeho nejčastější příčiny totiž patří nadměrná námaha očí při práci u počítače a suchý, na kyslík chudý vzduch v nedostatečně větraných kancelářích.
Zarudlé oči kancelářských krys
Pocit pálení v očích zná asi každý, kdo je nucen používat k práci počítač. Koncentrovaný pohled na monitor snižuje frekvenci mrkání, které zajišťuje rovnoměrné rozetření ochranného slzného filmu po očním povrchu. Oči tak v důsledku upřeného pohledu na monitor „vysychají“, začínají červenat a pálit. Negativní dopady upřeného pohledu na monitor ještě dále zhoršuje prach, který elektrostaticky nabitý monitor přitahuje, a také nedostatečně větraný, popřípadě klimatizovaný vzduch v kanceláři. Tzv. syndrom suchého oka není v současné době ničím neobvyklým – podle současných výzkumů trpí tímto onemocněním až 33 procent lidí.
Viníkem není jen počítač
Práce u počítače a špatný vzduch v kanceláři ale určitě nejsou jedinými možnými příčinami suchých očí. Podobně jako práce u počítače ohrožují oči i další činnosti, které vyžadují zvýšenou míru koncentrace, a v důsledku toho během nich méně mrkáme – jako např. čtení či řízení. Ve stavu uvolnění činí frekvence mrkání 22,4 mrknutí za minutu, při čtení pak už ale pouze 10,5 mrknutí za minutu a při práci s počítačem mrkáme 7,6x za minutu.
Na vzniku suchých očí se podílejí i další faktory, jako je celkové znečištění životního prostředí smogem a výfukovými plyny, pobyt v prostředí zakouřeném cigaretovým dýmem, nedostatečně zvlhčený vzduch v místnostech nebo průvan, často tímto problémem trpí lidé, kteří nosí kontaktní čočky.
Suché oči mohou být také důsledkem nedostatku vitaminu A, objevují se jako vedlejší účinek užívání některých léků nebo jsou průvodním symptomem závažnějšího onemocnění – například zánětu spojivek, cukrovky, hepatitidy, některých revmatických onemocnění nebo tzv. Sjörgenova syndromu – chronického zánětlivého onemocnění neznámé příčiny, pro které je charakteristická celkově snížená sekrece slzných a slinných žláz. Suchostí očí trpí častěji staří lidé, u kterých se v důsledku snižujícího se množství tekutin v těle snižuje i tvorba slz.
Hlavně mrkat
V případě, kdy jsou suché oči důsledkem příliš velkého množství hodin strávených před televizní obrazovkou či monitorem počítač, je rada celkem jednoduchá – snažit se tyto negativní vlivy co nejvíce omezit. Méně se dívat na televizi a při práci u počítače nezapomínat mrkat a čas od času dát očím krátkou přestávku. Je také dobré dbát na dostatečnou vlhkost vzduchu, dostatečné větrání a dodržování pitného režimu.
Nedostatečnou produkci slz může stimulovat užívání určitých živin. Důležitým je především vitamin A, ochraně očí pomáhají i vitaminy C a E, které chrání čočku a sítnici před oxidativním poškozením, vitamin B6, hořčík a lactoferin, který je důležitou složkou slz. Lidem trpícím syndromem suchých očí tak lze doporučit konzumaci stravy s dostatečným množstvím betakarotenu, jako jsou např. rajčata, mrkev či brokolice, popřípadě užívat betakaroten v kapsličkách společně se zinkem.
Kapky místo slz? Na farmaceutickém trhu je celá řada přípravků v podobě očních kapek či gelů, které mají vlít novou svěžest do unavených, suchých očí. Pokud jsou suché oči důsledkem nedostatečné tvorby slz, jsou řešením tzv. umělé slzy. Na rozdíl od očních kapek se nevstřebávají do oka, jejich úkolem je vytvořit na povrchu oka ochranný film. V případě stálých potíží je nutno navštívit očního lékaře. Mohlo by totiž dojít k trvalým změnám a poškozením oka.
