Mýty o případu Union banky

  • 7
Jak to v takových případech bývá, skutečnost, že nějaká banka náhle uzavře pobočky, a vystaví tak vkladatele určité nejistotě, vyvolává řadu dramatických reakcí. Kdo se ozývá nejdříve a nejhalasněji, jsou pochopitelně politici.

Je to prostě nepříjemnost a vkladatelé jsou voliči. To je docela normální a přirozená vazba. Další vazby vznikají tím, že naši politici mají také svoje obchodní zájmy a kontakty, a to buď přímo stranické, nebo soukromé.

Tyto zájmy a vazby, které se mohou ocitnout pádem nějakého finančního ústavu v ohrožení, mají také různý stupeň legality a legitimity. Politici mají také svůj veřejný zájem, přicházejí například do Prahy z určitého regionu, jehož zájem ve vyšších patrech politiky reprezentují.

A zrovna Union banka je více regionální než celostátní problém.

Nejkontroverznější výroky v kauze Union banky pronesl poslanec ODS Vlastimil Tlustý. Řekl, že pád Union banky byl zinscenován, načasován, že konkurenti chtějí přebrat pobočkovou síť apod.

Zvláštní přílohu
o Union bance
najdete ZDE
Z těchto temných hrátek usvědčil v rozhovoru pro deník Právo bývalého ministra financí Pavla Mertlíka a Raiffeisenbank, kde Mertlík pracuje jako hlavní ekonom. Tlustý také vyzval k rezignaci guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu.

Je třeba upozornit na to, že poslanec Tlustý je také předsedou dozorčí rady České konsolidační agentury, která je akcionářem Union banky. Union banka, skrze Českou finanční, dluží ČKA přes miliardu korun.

Postoj pana Tlustého je tradičním postojem ODS ke všem pádům bank. ODS vždy viní regulátora a vždy se zastává majitelů, kteří svou firmu přivedli na mizinu. Totéž jsme zažili již v případě pádu IPB a mnohokrát předtím.

V roce 1996 vyzýval ministr financí Ivan Kočárník (ODS) bankovní dohled ČNB k větší benevolentnosti. Proč však odvolání Tůmy nevylučuje - alespoň v médiích - i předseda vlády Špidla?

Asi nechce, aby s pádem banky byla spojována jeho vláda. Je třeba si uvědomit, že žádný politik nikdy neřekne vkladatelům-voličům, že jsou hlupáci, když si do takové banky dali peníze. A na někoho se to svést přece musí.

K výrokům Tlustého je třeba dodat, že fakt, že bude mít o pobočkovou síť jistě někdo zájem (třeba Raiffeisenbank), ještě neznamená, že by tentýž "někdo" dokázal zinscenovat její pád.

To je zaměňování příčiny a následku, typický to nástroj tvůrců konspirativních a dezinformačních teorií. Podle jedněch kritiků měla ČNB zasáhnout dřív, podle jiných neměla asi zasahovat vůbec.

Co to však je, "zasáhnout"? Union banka není v pořádku již delší dobu, již delší dobu se táhne spor s ČNB i jednání o pomoci od státu. Již léta má Union banka audit s výhradami.

Stabilita bankovního sektoru ohrožena není, a regulátor tady není přece od toho, aby zachraňoval akcionáře banky. Ale ČNB by rozhodně měla lépe komunikovat s veřejností i médii.