Když se řekne A, mělo by se říct i B: pokud dítko o prázdninách nebo i celoročně pracuje a odvádí sociální a zdravotní, počítá se mu doba do let, odpracovaných na důchod. Dřív se do doby na důchod počítala doba studia automaticky do 26 let, což bylo ovšem zrušeno (přesný rok nevím). Takže odvod sociálního pojištění sice studenty připraví o trochu peněz, ale může jim to pomoci ke konci pracovní kariéry, i když si dneska frajersky říkají, že se důchodu stejně nedožijou.

Rozumnější je to, co ušetří na dani, investovat nebo utratit za potřebné věci. 1000 Kč má pro 20letého člověka v roce 2017 daleko vyšší hodnotu než 1000 Kč pro 60letého člověka v roce 2057. Samozřejmě závisí to hlavně na finanční gramotnosti konkrétního jedince.

Studenti by měli chodit na brigády a to nejen kvůli výdělku, ale také proto, aby přišli do pracovního prostředí (některým to dá motivaci k lepším studijním výsledkům) a nebyli jako absolventi v práci úplně vykuleni.

Také je dobré, že se setkají s daněmi, odvody, hrubou a čistou mzdou atd.

To by mělo platit hlavně po gymnazisty. Studenti SOŠ a učilišť mají praxi a tam jsou v pracovním prostředí.

Mám dotaz.

Pokud jsem to pochopil dobře, tak pracující dítě si odečte slevy na poplatníka a studenta, a rodič slevu na dítě?

Nějak se mi to nezdá.

Děkuji za odpověď.

Můžete použít jen jednu z možností.