Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na co se připravit u japonského zaměstnavatele

  9:13aktualizováno  9:13
Planá u Mariánských Lázní, Plzeň, Kolín, Zdice, Lovosice, Olomouc, Vsetín to není nabídka cestovní kanceláře na výlet po České republice, ale jen výčet několika z mnoha míst v České republice, kde se již umístily nebo kam směřují se svými investicemi japonské firmy. Na jaké odlišnosti pramenící z rozdílů mezi oběma kulturami by se měli připravit lidé, kteří spolupracují s japonskými firmami nebo uvažují o práci pro ně?

Několik tisíc lidí už pracuje v tuzemsku pro japonské zaměstnavatele a další se na ně mohou těšit. Například jen v chystaném společném podniku Toyoty a Peugeotu, automobilce v Kolíně, najde práci zhruba čtyři sta lidí. Po Německu je u nás právě Japonsko druhým největším zahraničním investorem. Zatímco při práci pro německou firmu pracovník na výraznější odlišnosti nenaráží, u japonských zaměstnavatelů ano. I přes mnohé změny, k nimž v Japonsku došlo za uplynulých 40 až 50 let, je nutno počítat s tím, že v osobním kontaktu jsou Japonci, zejména starší a střední generace, odlišní od Středoevropanů.

Pozor na dodržování formalit

Japonci dbají (na rozdíl od Čechů) úzkostlivě na formální stránku osobních kontaktů. Pravidla etikety a jejich dodržování jsou stejně významné jako vlastní obsah jednání, mnohdy důležitější. Firmy se velice pečlivě připravují na jednání po věcné i organizační stránce, improvizace nepatří k japonským vlastnostem. Rozhodování je velmi zdlouhavé a trpělivost je nezbytná. Zásada konsensu uvnitř firmy je předpokladem pro snahu o dohodu s druhou stranou. "Jednání s Japonci nejsou snadná, člověk při nich vůbec neví, na čem je, protože na sobě nedávají znát emoce.

Jsou velmi zdvořilí, pořád se usmívají a mají dobře zmapovaný trh," potvrzuje Jaroslava Chládková, která pracovala pro japonskou firmu. Japonci nejsou individualisté a jejich přístup k jednání je skupinový. Ve skupině vyjednavačů má každý přiděleny specifické úkoly. Jako národ jsou Japonci zvídaví, což v obchodním jednání vede k neustálým a stále se opakujícím dotazům. Ty se týkají firmy, s níž jednají, jednajících osob, jejich postavení, důležitosti a podobně. Poukaz na to, že dotazy byly dříve mnohokrát vzneseny a zodpovězeny, vyústí jen k novým dotazům. Rozčilování nevede k ničemu a jedinou zbraní je trpělivost a trpělivost.

Slušnost nade vše

V osobním jednání usilují Japonci o dosažení harmonie, vyhýbají se přímým konfrontacím, nikdy neřeknou jednoznačné negativní stanovisko, o hrubých výrazech nehovoře. Usilují o to, aby se druhá strana jejich případným záporem necítila "uražena". Pravidla chování se výrazně odlišují od pravidel evropských. Na první pohled jsou rozdílné pozdravy. Mezi sebou si Japonci nepodávají ruce, protože to považují (a řadu dalších věcí) za nehygienické. Formou pozdravu je úklon, a to vzájemný, který je současně projevem vzájemné úcty.

I císař, přijímá-li kohokoli, zdraví úklonem. Japonci, kromě těch, kteří byli delší dobu v "západních" zemích, jej považují za samozřejmý a je zcela mylné se domnívat, že jde o nějaké jednostranné klanění. V osobním styku nejsou Japonci zvyklí na důvěrnější formy oslovení stejně jako na jakýkoli fyzický dotek. Velkým obřadem je vzájemné předávání navštívenek. Oba partneři přitom vždy drží navštívenku špičkami prstů obou rukou. Hovoří-li při rozhovoru návštěvník, není neobvyklé, že oči japonských partnerů směřují jakoby na špičky vlastních bot.

Není to nezdvořilost, naopak je to projev úcty k tomu, co říká druhá strana. V rozhovoru po vyslechnutí protistrany se často odmlčí a někdy i několik minut přemýšlejí, než se vyjádří. Více než jiní se smějí, velice často i z rozpačitosti. Jestliže Japonec přitakává hlavou i slovně, neznamená to nutně souhlas. Vyjadřuje pouze, že porozuměl tomu, co druhá strana řekla.

Překážkou může být jazyková bariéra

Značným problémem komunikace s Japonci je jazyková bariéra. Nikoli pro odlišnost jazyků, ale proto že překvapivě velmi málo Japonců má dostatečné jazykové znalosti. Navíc je japonština jazykem, který vyjadřuje mnoho věcí neurčitě, a je proto občas obtížné přesně vyjádřit (například v kontraktu), na čem se strany dohodly. Japonci působící v zahraničí se v mnoha věcech snaží přizpůsobit domácímu prostředí. Přesto si rádi s sebou přinášejí své zvyklosti.

Jiným se však zdá jejich zdvořilost přehnaná, způsoby jednání neobvyklé až nezdvořilé. Japoncům samým jsou samozřejmé, neboť jsou součástí jejich kultury a tisíciletého vývoje. Japonské zvyklosti jsou Evropanovi vzdálené. To platí jak o chování, tak například také o pracovních zvyklostech. Podle zkušeností lidí, kteří pro japonské zaměstnavatele pracují, je pracovní disciplína v těchto firmách o hodně tvrdší než v tuzemských. Improvizaci a iniciativu podřízených Japonci příliš nevítají, dokážou však ocenit loajalitu k firmě a šikovné české ruce.

Respektování odlišností, a to vzájemné, rozhodně přispívá více k harmonii, po níž Japonci touží, než odsuzování, pohrdavý přístup nebo kritika založená na neznalosti reálií. Kdo se i v jiné zemi ocitne v neobvyklém japonském prostředí, může být vystaven takzvanému kulturnímu šoku. Daleko větší šok asi utrpí Japonec, který se bude dopravovat běžným rychlíkem z Kolína do Prahy a bude muset navštívit vlakové sociální zařízení.

První z autorů je vysokoškolský pedagog

Autor:


Nejčtenější

Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

Ilustrační snímek

Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...



Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

Ekonomka Lipovská: Délku pracovní doby a výši mezd by měl určit trh

Hana Lipovská je autorkou knihy „Kdo chce naše peníze? - Ekonomie bez politické...

Průměrná mzda v Česku roste, ve 2. čtvrtletí se vyhoupla na 31 851 korun. Platy ve veřejném sektoru však stoupají...

Další z rubriky

Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

Bike hotel má velký úspěch. Koly žijeme, říkají majitelé

Armin Pomella se synem Andreasem

Měli prosperující rodinný hotel, ale také vášeň pro cyklistiku. Tak se otec a syn Pomellovi rozhodli posunout služby...

Jak být dobrým šéfem? Přiznávám, že jsem jen člověk, říká manažerka

Diana Rádl Rogerová

Jsou šéfové a pak ti druzí, co strhnou kolegy tak, že se do projektů pouštějí po hlavě a srdcem. Jedním z těch druhých...

Lutz (ex-GM): Tesla míří do hrobu, má ještě tak rok nebo dva. Musk neví nic o ří...

Lutz (ex-GM): Tesla míří do hrobu, má ještě tak rok nebo dva. Musk neví nic o ří...

Kurzy.cz Podle bývalého místopředsedy představenstva automobilky GM Boba Lutz je Tesla automobilkou, která míří do hrobu. Šéf au...

Najdete na iDNES.cz