Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na kolik vás vyjde vysokoškolák?

aktualizováno 
Budu potřebovat šest set korun na tramvajenku, pět set korun na lístky do menzy a tisíc korun na kolej a další peníze na skripta, žádají vysokoškoláci po rodičích na začátku října. Bezplatné vysokoškolské studium? V žádném případě, jen jediný rok studia na vysoké škole přijde na dvacet až padesát tisíc korun. Těm, kdo je platí, může být útěchou, že investice do vzdělání je prý ta nejlepší.

Opojení z přijetí na vysokou školu přes prázdniny vyprchá, studentům začnou běžné starosti. I finanční. Peníze se totiž začnou sypat z rodičovských kapes ještě dříve, než začne semestr. Na pokrytí nezbytných školních pomůcek, jako jsou sešity, psací potřeby a další věci, obvykle postačí několik tisícikorun. „Přesně jsem to nepočítal, ale domnívám se, že jen do prvního týdne studia činily náklady asi tři tisíce korun,“ říká student Strojní fakulty Technické univerzity v Liberci Vojtěch Klouček. „Přihláška stála pět set, pak dvě cesty do Liberce a zpět na přijímačky a zápis, na šest set korun přišel přípravný kurz před začátkem semestru. Nejdražší ovšem byly speciální pomůcky, jako rýsovací potřeby, čtvrtky, kalkulačka, učebnice. Například Strojnické tabulky stály pět set,“ dodává Vojtěch Klouček.

Ještě dražší je školní start pro studenty medicíny nebo uměleckých škol. Ceny nejkvalitnějších hudebních nástrojů se často přehoupnou přes sto tisíc korun. Budoucí lékaři musí také kupovat speciální pomůcky - fonendoskop, chirurgické náčiní, učebnice. „Potřeboval jsem také několik plášťů, jeden stál zhruba 400 korun. Odhaduji, že jen za základní vybavení jsem utratil čtyři až pět tisíc korun,“ soudí student medicíny na Masarykově univerzitě v Brně Luděk Pour. Podle jeho slov lze naštěstí celou řadu knižních publikací sehnat v knihovně a tím ušetřit. Právě učebnice jsou položkou, která zatěžuje rozpočet studenta každý rok víc a víc. Dřívější brožované výtisky skript totiž nahrazují sice lépe vypadající, ale také o dost dražší, vázané. Naštěstí ceny ubytování a stravování v menze zůstávají zhruba stejné.

Kolik stojí jeden rok studia vysoké školy?

Česká univerzita

stravování 25 000 Kč
školní potřeby 7 000 Kč
ubytování 10 000 Kč
doprava 10 500 Kč
Celkem 52 500 Kč

Zahraniční univerzita

Harvard (USA)

školné 900 000 Kč
životní náklady 450 000 Kč
Celkem 1 350 000 Kč

Německo

školné neplatí se
životní náklady 170 000 Kč
Celkem 170 000 Kč

Velká Británie

školné 480 000 Kč
životní náklady 360 000 Kč
Celkem 840 000 Kč

Francie

školné* 7 400 Kč
životní náklady 150 000 Kč
Celkem 157 400 Kč

Pozn.: * na státní univerzitě Pramen: Akademické informační centrum, Fulbrightova nadace, Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně

O něco menší výdaje než rodiče dojíždějících studentů mají v rodinách, kde se student stravuje a bydlí doma. Naopak s vyššími zásahy do rodinného rozpočtu musí počítat rodiče dětí studujících na soukromých školách. Školné na nich se pohybuje od 20 000 do 80 000 Kč za semestr, univerzity nemohou navíc většinou nabídnout ani ubytování na kolejích.

Výdaje rodin mohou zmírnit některé příjmy - sociální stipendia, přídavky na děti, sociální příplatek či příspěvek na dopravu. Tyto příspěvky stejně jako platby zdravotního a sociálního pojištění státem končí s dovršením 26 let studenta. Snaživí studenti mohou počítat také s prospěchovým stipendiem, které se vyplácí například na Karlově univerzitě v rozmezí 500 až 1200 korun měsíčně. Na Vysoké škole ekonomické v Praze je podobná situace. Podle Kateřiny Kofránkové je základním kritériem pro přiznání stipendia dosažený studijní průměr za určité období, zpravidla za předcházející akademický rok. Výše a počet stipendií závisí na aktuální ekonomické situaci fakulty. „Například na fakultě národohospodářské byly loni vypláceny stipendia ve výši osm set až tisíc korun měsíčně,“ uvedla Kateřina Kofránková. Tyto částky studenty dostatečně nemotivují k co nejlepším studijním výsledkům. Věnují se raději vedlejším výdělečným aktivitám, které jim bezpochyby zajistí více peněz než právě stipendium. „O stipendiu vůbec neuvažuji, vydělám si u internetové firmy přibližně 10 000 korun měsíčně,“ říká dvacetiletý student prvního ročníku VŠE Jan Novák. Nejběžnější brigády začínají v univerzitních městech na 40 korunách čistého za hodinu, zprostředkovávají je desítky agentur. Tři dny nekvalifikované práce se tedy vyrovnají měsíční odměně za vynikající studijní výsledky.

Zajímá vás, jaké zvýhodněné produkty nabízejí banky studentům? Přečtěte si člának, který se tomuto tématu podrobně věnuje - PRÁVĚ ZDE.

Systém financování vysokoškolských studií prostřednictvím výhodných úvěrů u nás zatím kořeny nezapustil. Půjčku na vzdělání poskytuje jen Komerční banka. Maximální hranice úvěru je u ní 500 tisíc korun, ale pokud chcete odložit splácení až po dokončení školy, půjčí vám banka pouze 150 tisíc korun. Chtějí-li rodiče finančně zabezpečit své děti během školy, nemají mnoho jiných možností na výběr. Jednou z variant může být pojištění, které rodiče platí od útlého věku dítěte až po dosažení plnoletosti. Peníze jsou pak vypláceny během studia formou pravidelného měsíčního stipendia.

Hledáte informace o spotřebitelských úvěrech? Pak určitě navštivte TUTO SEKCI.

Je absolvování vysoké školy zárukou úspěšné kariery? V zahraničí určitě. "Studium práv či ekonomie na Harvardu je považováno za velmi dobrou investici, říká Jakub Tesař z Fulbrightovy nadace. Je hodně nákladné, jen školné za rok vyjde budoucího právníka v přepočtu na 900 000 korun, dalších 450 tisíc je potřeba připočítat na běžné životní náklady. Ukončení prestižní univerzity se ale výrazně odrazí na výplatní pásce absolventa. "Ten může počítat s ročním příjmem okolo 60 000 dolarů, po roce praxe ale dost často ještě výrazně stoupne," uvádí Jakub Tesař. Takové počty v tuzemsku zatím neplatí. Měsíční výdělek vysokoškoláka po nástupu se pohybuje nejčastěji od 9 500 do 20 000 korun.

Zkoušeli jste si někdy spočítat, na kolik vás vyjde vaše dítě, které studuje vyskou školu? Zarazila vás částka, ke které jste došli? Využili jste některý ze studentských produktů, které banky nabízí? Těšíme se na vaše názory a zkušenosti. 

 

Autor:


Nejčtenější

Platební karty dostávají nové funkce. Podívejte se, co už umí

Ilustrační snímek

Bezhotovostní placení „pípacími“ kartami strmě roste. Počet bezkontaktních transakcí v porovnání s loňskem stoupl o 28...

Češi mají mnohdy nesmyslné životní pojistky, říká odborník

Petr Borkovec

„V životním pojištění jsou Češi velmi často podpojištěni a mají nesmyslná připojištění,“ říká generální ředitel...



Víte, kolik let máte odpracováno? Pátrání se vyplatí kvůli důchodu

Ilustrační snímek

Pracovali jste pár let načerno? Už si nepamatujete, kde vás zaměstnali těsně po škole? Nechte si spočítat, kolik let...

Češi mění čile zaměstnání. A budou ještě aktivnější

Ilustrační snímek

Nezaměstnanost je na historicky nejnižších hodnotách. Zatímco firmy mají těžké časy, zaměstnanci naopak ty nejlepší....

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Další z rubriky

Jak se rozvést či rozejít, když jste si pořídili bydlení na hypotéku

Ilustrační snímek

Podle statistik zkrachuje v Česku každé druhé manželství. Když vynecháme spory o děti, rozvody či rozchody velice často...

Rozpoutá nová regulace národní banky od října hypoteční šílenství?

Ilustrační snímek

Česká národní banka zaznamenala nárůst objemu poskytnutých hypotečních úvěrů. Za mírným růstem stojí zřejmě i takzvané...

Stavební spoření je atraktivnější. Díky úvěrům i zhodnocení vkladů

Ilustrační snímek

Stavební spoření není v Česku na ústupu. Naopak se o něj opět zvedá zájem. A to jak o úvěry, tak i samotné spoření....

Poslední změna času: EU řekla, kdy naposledy přeřídíme hodinky

Poslední změna času: EU řekla, kdy naposledy přeřídíme hodinky

Kurzy.cz Střídání letního a zimního času v Evropě zřejmě odzvonilo. Poté, co se občané evropských zemí jasně vyslovili proti pra...

Najdete na iDNES.cz