První tři dny nemocný dostane zaplaceno jen dvacet pět procent z průměrného denního příjmu vypočteného z předchozího čtvrtletí. Dosud se nemocenská v prvních třech dnech nemoci počítala z padesáti procent příjmu.
Jak velká bude finanční ztráta nemocných, záleží nejvíce na délce nemoci a výši příjmu. Platí přitom, že nejvíce na choroby doplácejí lidé, kteří mají nejvyšší příjmy.
Nemocenská vyšplhá na 18 000
Nebude tomu jinak ani v případě, že projdou změny, které navrhuje ministr Škromach s účinností zřejmě od roku 2006. I když nemocní s vyššími příjmy by si mohli oproti dnešní situaci zejména při delší nemoci poněkud polepšit.
Měsíční strop nemocenské při dlouhodobé nemoci by měl dosáhnout 18 000, zatímco dnes je 11 800 korun. Kdo má nižší než průměrný plat, mírně si pohorší. Zaměstnanec, který pobírá průměrných 16 000 korun, bere dnes po prvních třech dnech nemoci 353 korun, od roku 2006 bude dostávat 373 korun. Měla by se zvýšit také částka za první tři dny nemoci, a to z dnešního maxima ve výši 348 korun na 488 korun.
Prvních čtrnáct dní bez víkendů
 |
Chcete si pojistit zdraví? Navštivte naši speciální sekci. |
Prvních 14 dní nemocenské by měly platit firmy, které by mohly dokonce dát pracovníkovi za simulování výpověď. V jejich zájmu by pak byly určitě také přísnější kontroly nemocných. Až padesátitisícovou pokutou by mohli být navíc trestáni také lékaři, kteří dají neschopenku těm, kterým nepatří.
Jak na nemocenské netratit?
Způsobů, jak na nemocenské netratit, je několik. Pokud člověk zvládne nápor choroby za pár dnů, vyplatí se místo nemocenské čerpat dovolenou. Pak bude ve většině případů příjem vyšší než běžný plat.
Často je zejména v zahraničních firmách také součástí mimoplatových výhod několik dnů volna, kdy mohou lidé zůstat doma bez udání důvodů. Bez neschopenky a za plné peníze. Podle zkušeností firem, které takové výhody poskytují, je zaměstnanci nezneužívají.
