Na neplatiče mají společenství vlastníků políčeno

  • 26
Společenství vlastníků bytových jednotek se s postupem času dostávají do povědomí stále více občanů. Není se čemu divit, neboť stále více vlastníků bytových jednotek se stává členy tohoto uskupení. Víme ovšem jaké pravomoci má společenství vlastníků vůči členům porušujícím svoje povinnosti?

Společenství vlastníků jednotek se dočkalo v loňském roce poměrně výrazné legislativní podpory, která odstranila některá bílá místa v zákoně o vlastnictví bytů 72/1994. Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy ve smyslu, že spoluvlastník je vlastníkem bytové jednotky a takzvaným podílovým spoluvlastníkem společných částí domu. Zmiňované zdokonalení právní úpravy společenství vlastníků spočívá v přijetí úplného zákona o vlastnictví bytů 65/2002.

 

Společenství vlastníků – právnická osoba s omezenou působností

 

Smyslem vytvoření společenství vlastníků je zajištění bezproblémové správy budovy. Z toho vyplývá, že společenství vlastníků může vykonávat pouze činnost spojenou se správou, provozem a opravami společných částí domu. Tato účelovost ovšem společenství vlastníků nijak neomezuje v možnosti nabývat majetek. Ten by však měl sloužit výlučně k zajištění správy budovy a nikoli k jiným účelům (např. k podnikání).

 

Zajišťovaní správy budovy si samozřejmě vyžaduje finanční prostředky, které pocházejí nejčastěji z vlastních zdrojů, tedy od členů společenství. V této souvislosti nelze vyloučit ani cizí zdroje financování (nespíše bankovní úvěr). Společenství vlastníků jako právnická osoba má samozřejmě možnost uzavřít úvěrovou smlouvu a prostředky si vypůjčit od banky, avšak samozřejmě za cenu odpovídajícího zajištění. Bez zástavy nemovitosti včetně jednotlivých bytů se bankovní úvěr zpravidla neobejde.

 

Jak financovat nákup nového domu či bytu? Přečtěte si zajímavé tipy a vyberte tu nejlepší nabídku na trhu.

Hypoteční úvěry

Stavební spoření

Společenství vlastníků je sice právnickou osobou, avšak netvoří základní jmění. K zajištění svých potřeb (vedení účetnictví, úklid chodeb, pojištění, zajištění služeb atd.) tedy potřebuje získat prostředky. Pomineme-li cizí zdroje, tak každý vlastník bytové jednotky (člen společenství) je povinen platit příspěvek na úhradu správy domu. Ze zákona o vlastnictví bytů vyplývá, že vlastník jednotky se podílí na úhradách na správu domu v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu.

 

Spoluvlastnický podíl každého člena se vypočte jako podíl velikosti bytové jednotky a celkové plochy všech jednotek v domě. Čím větší byt tedy člen společenství má, tím více přispívá do společného fondu na úhradu správy domu. Je otázkou, zda stanovení výše příspěvku na základě podlahové plochy bytu vůči celkové ploše všech bytů je spravedlivé, avšak komentovat zákon nemá smysl.

 

Každý člen společenství tedy pravidelně hradí zálohu, která slouží k úhradě výdajů se zajišťováním správy domu. Výši zálohy si dohodnou vlastníci jednotek na základě plánovaných potřeb zpravidla pro časový horizont jednoho roku. Zpravidla by měla být celková suma záloh stanovena tak, aby pokryla režijní výdaje spojené se správou domu a zároveň v sobě obsahovala určitou rezervu pro řešení nějakých neočekávaných událostí.

 

Přestože je placení záloh použitých na úhradu nákladů spojených se správou domu

Hledáte dům nebo byt? Prohlídněte si zajímavé nabídky na stránkách reality.idnes.cz

povinností každého člena, tak čas od času se může objevit ve společenství neplatič. To je samozřejmě velmi mrzutá věc, neboť takový člen v podstatě parazituje na příspěvcích ostatních členů a bezplatně využívá poskytované služby. Určitě je třeba takového neplatiče co nejdříve upozornit, neboť jeho chování by mohlo podkopat platební morálku ostatních členů a hospodaření společenství by se mohlo postupně hroutit. Pokud ani slovní upozornění nepřiměje takového člena k placení, pak by se společenství nemělo bát se obrátit na soud. Ten by v takovém případě měl jednoznačně rozhodnout ve prospěch společenství a dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu vzniká vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce neplatícího člena a jeho movitého majetku. V podstatě tedy dojde k uspokojení věřitele (společenství vlastníků) majetkem povinného vlastníka. Legislativní oporu nachází tato situace v paragrafu 337 Občanského soudního řádu.

 

Tato úprava tedy výrazně posiluje postavení společenství vlastníků jako věřitele vůči svým dlužníkům a zabraňuje jejich finančnímu krachu.

 

Máte ve společenství vlastníků nějakého neplatiče? Podařilo se vám ho přesvědčit k placení nebo ne? Těšíme se na vaše názory týkající se problematiky společenství vlastníků.