Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborník: Firmy neseženou kvalifikované lidi, brzdí je to v rozvoji

aktualizováno 
V Česku je necelého půl milionu lidí bez práce. Přitom si zaměstnavatelé stěžují, že nemohou najít kvalifikované pracovníky. Jedním z důvodů je, že systém českého vzdělávání neodpovídá potřebám pracovního trhu – na školách se učí obory, které zaměstnavatelé vlastně nepotřebují, a ty, o něž by stáli, se zavírají.
Absolventů strojírenských oborů je málo. Ilustrační snímek

Absolventů strojírenských oborů je málo. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bohumil Mužík ze Svazu průmyslu a dopravy vidí možní řešení v projektech Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací.

Co to vlastně je?
Národní soustavy mají poradit lidem, jejichž kvalifikace není momentálně na trhu práce žádaná. Nasměrují je, aby si doplnili znalosti a dostali odbornost, kterou zaměstnavatelé požadují, a tím získali pracovní místo.

S vysvědčením ze školy už na trhu práce nevystačím?
Národní soustavy rychle řeší akutní potřeby. To znamená, že nečekají na to, až někdo vystuduje školu. Profesní kvalifikaci mohu nyní získat i v případě, že jsem své znalosti a zkušenosti nabyl třeba díky koníčku nebo jen tím, že mě to naučili rodiče.

Může se hodit

Najděte si novou práci na jobDNES.cz. Denně žhavé pracovní nabídky.

Znám příklad archeoložky, která si udělala zkoušku z profesní kvalifikace kominík-revizní technik. Bavilo ji to, naučila se to sama, šlo jí to. Jako archeoložka nemohla sehnat uplatnění, ale s touto odborností nemá s nedostatkem práce potíž.

Kdo určuje, co má člověk v jednotlivých povoláních umět?
Přímo zaměstnavatelé. Právě oni v národních soustavách definují, co je třeba ovládat a znát pro výkon určité pracovní pozice.

Znamená to, že se sejdou například strojírenské firmy a shodnou se na tom, co by měl umět takový projektant?
Ano. Svaz průmyslu a dopravy spolu s Hospodářskou komorou, Agrární komorou a společností Trexima založily celkem 29 sektorových rad, které pokrývají všechna odvětví národního hospodářství a sedí v nich především zástupci zaměstnavatelů.

V současné době se na této práci podílí již více než 1 600 lidí – zástupců stovek významných českých firem a profesních sdružení. Sepisují, co lidé musí umět, aby mohli profesi vykonávat. A také určují podmínky pro autorizované osoby, které budou znalosti uchazečů o zkoušku hodnotit (více na webu www.narodni-kvalifikace.cz).

Kdo je většinou těmito autorizovanými osobami?
Převážně školy, které mají v řadách svých učitelů vhodné odborníky. Někdy spolupracují také s profesními organizacemi. Dále to mohou být vzdělávací instituce a také sami zaměstnavatelé. Jednou z největších autorizovaných osob je Hospodářská komora ČR.

Jaký je o zkoušky zájem?
Zhruba za čtyři roky fungování projektu bylo prozkoušeno více než 38 tisíc lidí. Každý měsíc se koná zhruba 1 500 zkoušek, přičemž nejvíce je jich v oboru bezpečnostních služeb. Právě v tomto oboru je možné podnikat na základě osvědčení ze složené zkoušky. Je to zatím výjimka, do budoucna bychom chtěli systém profesních kvalifikací propojit s živnostenským zákonem, aby lidé po složení zkoušky mohli získat vázanou živnost a samostatně podnikat. Zatím lze živnostenské oprávnění vydat hlavně na základě dokladu z počátečního vzdělání, tedy ze školy.

Bude možné se s certifikátem profesní kvalifikace uplatnit i v zahraničí?
Standardy připravuje většina evropských zemí, pak dojde k jejich harmonizaci. Jsem přesvědčen, že to bude možné.

Projekty jsou financovány z peněz Evropského sociálního fondu, a to až do roku 2015. Na čem ještě budete do té doby pracovat?
Budeme se věnovat především zavádění nového systému do praxe. Tedy budeme chtít, aby zaměstnavatelé profesní kvalifikace uznávali, když si jejich podobu sami stanovili. Aby přijali na volné místo uchazeče, který se prokáže osvědčením o složení kvalifikační zkoušky, i když třeba vystudoval úplně jiný obor. Rádi bychom, aby Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací nakonec představovaly celostátní katalog prací, kterým se budou řídit rodiče při výběru povolání pro své děti a firmy při inzerování volných pozic.

Říkáte, že systém má také napravovat výsledky nepružného vzdělávacího systému. Jak?
Vznikají takzvané sektorové dohody, které by měly řešit disproporce na trhu práce. Například potravináři na Pardubicku zjistili, že mají v konečném ročníku jediné školy poslední absolventy. Obor už není v nabídce, protože o něj nebyl zájem. Jenže kdo bude jednou v potravinářství pracovat?

Sešli se tedy všichni, kdo mohou tento problém vyřešit – hlavně zaměstnavatelé, a domluvili se s pardubickou školou na zachování oboru. Slíbili, že začnou hledat a přesvědčovat žáky a rodiče o smysluplnosti studia. Zavázali se, že školu vybaví novým technickým zařízením, žáky finančně podpoří formou stipendia nebo náborového příspěvku, budou organizovat stáže pro pedagogy a odborné praxe pro žáky.

Jaké specializace na českém trhu práce nejvíce chybějí?
Především absolventi strojírenských oborů. Vezměte si, že v tuzemsku podniká 2 400 strojírenských firem nad 25 zaměstnanců. To už je značný počet a jejich potřeby lidských zdrojů jsou velké. Na trhu práce nejsou kvalifikovaní pracovníci ani k řešení přirozeného úbytku zaměstnanců, natož k rozvoji firem. Chybějí také absolventi některých dopravních oborů. Pak jsou tu různé regionální potřeby.

Čím to je?
Strašně málo mladých lidí chce jít na odborná učiliště. Žáci základních škol míří na gymnázia nebo střední školy, protože neexistují přijímací řízení. Všichni chtějí být vysokoškolsky vzdělání, nejlépe v humanitních oborech, a není, kdo by pracoval na nižších pozicích v technických profesích. Svou roli hraje i dosavadní systém financování, kde se nezohledňuje finanční náročnost typů škol a oborů.

V učňovských oborech je jen 30 procent žáků. Jak toto číslo zvýšit alespoň na 40 procent, doporučených OECD?
Firmy už začaly s různými finančními pobídkami. Kromě stipendií se ale také věnují osvětové činnosti – navštěvují základní školy, někde už i ty mateřské, a představují dětem práci v různých odvětvích, aby je nalákaly a zajistily si tím budoucí zaměstnance. Nedostatek kvalifikované síly je opravdu vážný problém a musíme to změnit.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Deset kroků, díky nimž projdete úspěšně pohovorem

Právě teď je velmi vhodná doba ke změně zaměstnání, pokud o ní uvažujete. Sháňka po odbornících je totiž obrovská. Psycholožka Stanislava Klocová radí, na co...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Grafton Recruitment Praha
OPRAVÁŘ HODINEK, Praha 1

Grafton Recruitment Praha
Praha
nabízený plat: 21 000 - 25 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.