Že na spekulaci se zahraničními měnami se dá vydělat i prodělat, dokázal v devadesátých letech samotný „Pan investor“ George Soros. Zatímco v roce 1992 vydělal miliardu dolarů na spekulacích proti britské libře (která se ze svého pádu vzpamatovávala více než 5 let), o pět let později naopak prodělal několik set milionů dolarů na operacích s thajskou měnou. Buď jak buď, od těch dob přitáhla vidina rychlého zbohatnutí na devizové trhy nemálo drobných investorů.
Akcie vs. zahraniční měny
Když investujete do akcií, je vysoce pravděpodobné, že hodnota vaší investice bude v čase významně kolísat. V delším časovém období však bude zřejmě možné vypozorovat určitý trend, což lze u zahraničních měn téměř vyloučit. Když se svého času propadla hodnota eura vůči americkému dolaru na kurs 1 ku jedné, téměř všichni byli přesvědčeni, že se jedná o dno, od kterého se jednotná evropská měna záhy odrazí směrem vzhůru. Opak byl pravdou, a dnes tak můžete koupit 100 euro pouze za 89 dolarů. I dnes však není možné jednoznačně tvrdit, zda evropská měna zůstane na svých současných hodnotách, bude oslabovat, či naopak posilovat. Vcelku výstižně to vystihl jeden investiční bankéř: „Dohadování, zda je euro u dna, zda je podhodnocené nebo nadhodnocené nemá velký smysl. Nikdo dnes neví, kterým směrem se bude měna v budoucnu ubírat. A kdo říká něco jiného, je lhář“.
Zdroj: ČNB
Mezi další rozdíly patří např. i skutečnost, že zatímco z akcií si dokážete namíchat obsáhlé portfolio dle vaší libosti a tím diverzifikovat své riziko, zahraničních měn se ve světě obchoduje pouze omezený počet.
Určité indikace existují
Nic není samozřejmě černobílé a jisté signály k pohybu měny existují. Obecně se dá říci, že na kurs měny mají značný vliv dvě makroekonomické veličiny: jednak je to běžný účet platební bilance, neboli rozdíl mezi hodnotou vyvezeného a dovezeného zboží a služeb a přijatých a vyplacených důchodů. Další veličinou je finanční účet platební bilance, který kromě výše zmíněného běžného účtu zahrnuje toky kapitálu z a do naší země.
Od vzniku České republiky jsme svědky toho, jak výše dovozů jednoznačně dominuje nad našimi vývozy, což by samo o sobě mělo na vývoj české koruny vůči zahraničním měnám negativní vliv. Koruna by trvale oslabovala (a cena zahraničního zboží by vzrůstala) až do té chvíle, dokud by se mezi vývozy a dovozy nevytvořila rovnováha. Podíváte-li se však na vývoj německé marky vůči české koruně, zjistíte, že se pohybuje téměř na stejné úrovni jako před deseti lety. Svou roli zde sehrál především výrazný příliv cizího kapitálu v posledním desetiletí (privatizace, stavby na zelené louce apod.) a razantní devalvace v roce 1990, kdy došlo k vytvoření dostatečně silného „polštáře“ pro další léta (koruna byla vůči zahraničním měnám výrazně podhodnocena).
V malém se spekulovat téměř nevyplatí
Jednou z možností, jak zkusit své štěstí je devizová konverze. Není nic jednoduššího než si v bance otevřít kromě účtu v českých korunách i devizové účty měn a přehazovat si mezi těmito účty své prostředky podle hesla kupuj levně a prodávej draho. Nezapomeňte ovšem, že všude narazíte na nemalé poplatky, které činí od jednoho do dvou procent z každého uskutečněného převodu. Velmi často se setkáte i s tím, že např. konverze eura do dolaru se uskuteční přes korunový účet a vy tak platíte dvojnásobně vysoké poplatky.
Pokud se přece jen rozhodnete spekulovat na pohybu zahraničních měn, máte zároveň dostatek finančních prostředků a angličtina pro vás není španělskou vesnicí, můžete svou pozornost upřít na stránky velkých obchodníků, jako jsou například www.globalcap.com, www.forextrading.com či www.matchbookfx.com. Měnové spekulace však rozhodně nejsou ideálním prostředkem k vašemu zbohatnutí.
Myslíte si, že na spekulacích se zahraničními měnami se dá pravidelně vydělávat? Šli byste do toho nebo tento typ investic považujete za hazardní ruletu? Jsme zvědavi na Vaše názory.
 |
