Pikora i Šichtařová jsou známí svou kritikou vládou prosazovaného takzvaného druhého pilíře (čtěte Je to nevratný risk, říká analytička). Loni v únoru dokonce sehráli a natočili scénku, kterou chtěli Čechy před reformou důchodů varovat (podívejte se na video).
A provokativní otázky k chystaným změnám penzí kladou Čechům dál. "Proč bych měl investovat do penzijního fondu, v němž jsem uvězněn do smrti, když stejné peníze mohu bezpečněji a výnosněji investovat do dluhopisu, kterého se navíc mohu kdykoliv zbavit?" táže se Vladimír Pikora.
A dodává, že základní finanční logika: vyšší risk - vyšší možný zisk je tu absolutně postavená na hlavu. Navíc už student prvního ročníku ekonomické školy se učí, že pro každého se může hodit něco jiného. A tady se jediný produkt šmahem vnucuje všem.
"Rozhodně nemáme pifku na penzijní fondy jako takové. Jenom tvrdíme, že vstup do fondů je rizikový a toto vysoké riziko není odměněno adekvátním výnosem. Naopak nám hrozí nápadně často ve fondech ztráta. A zkušenost z okolních zemí, které už penzijní reformy mají, to dokazuje," dodává Markéta Šichtařová.
Nahá pravdaAneb co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti
|
Důchodům věnovali už část své první knihy, která vyšla loni na podzim. Teď se k tématu vrací i v pokračování nazvaném "Nahá pravda, aneb co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti".
V pěti kapitolách se ostře pouští do politiků, kriticky hodnotí i ekonomickou situaci v Evropě. Varují před neustálou honbou za růstem, vypočítávají, co nás stojí evropské dotace či zelená energie.
Věřte sami sobě a zdravému rozumu
Na paškál si však berou i občany. Ti jsou podle nich ovce, které se nechají slepě vést i třeba do pekla. Nemyslí, kopírují, plní pokyny, věří všemu, co jim nakukají politici, média, reklamy...
Jenže, komu tedy věřit? Autorům? "Nemáme patent na rozum. Nechceme, aby nám lidi věřili," říká Pikora. "Protože kdyby nám slepě věřili, jenom by jedno dogma nahradili jiným," doplňuje Šichtařová. "Celou knihou lidem vlastně jenom chceme říct, že oni sami jsou tím jediným člověkem, komu mají věřit. Protože celý život jsme vychováváni právě opačně: Nevěřme svým instinktům, věřme tomu, co nám vrchnost nakuká. Ale naše instinkty pořád fungují, jen je musíme znovu sami v sobě nalézt," vysvětlují.
Své další motivy poodkryli v rozhovoru pro iDNES.cz.
Proč jste se rozhodli napsat další knížku?
M.Š.: Po napsání první knihy jsme zjistili, že psaní nás upřímně baví. Navíc si i lidi jen tak z ulice psali o pokračování, což nás samozřejmě motivovalo. Je to vlastně jakési hodně volné pokračování knihy předešlé.
Stejně jako v první knížce vážné vysvětlování doprovázíte humornými příběhy z vašeho života, třeba historka o kameramanovi, který vám rozbil svatební servis, nebo jak šel Vladimír do veřejného bazénu bez plavek. To se opravdu stalo?
M.Š.: Jasně, že jsou pravdivé. Nikdy si nic nevymýšlím. Vláďa je prostě tak legračně nešikovný, že se na něj maléry lepí.
V.P.: Být tebou, pomlčel bych. Nebo budu nucený zveřejnit, jak ses chtěla rozjet jako závodník na křižovatce, ale zapomněla jsi, že máš zařazenou zpátečku.
M.Š.(oči v sloup): To říká někdo, kdo nepozná pastu na zuby od nočního krému a pak se diví, proč ta pasta tak divně chutná.
Jak by si tedy podle vás, měli lidi něco našetřit na stáří?
M.Š.: Rozkládat peníze na co nejvíc míst a spoléhat na sebe. Ne na fondy, ne na stát.
V.P.: K dispozici jsou nemovitosti, zlato, podílové listy… V knize je to všechno popsáno.
Dost preferujete investice do nemovitostí, jejich hodnota však nyní klesá. Kde berete jistotu, že se budou zhodnocovat?
V.P.: To je snadné - a zase vystačí selská úvaha. Kdo měl za první republiky vilu a nepropil ji v kartách, má ji patrně pořád. Tedy spíš jeho dědicové. Kdo měl miliony v bance, nemá nic.
M.Š.: Ceny realit mohou poklesnout. Ale vtip je v tom, že ceny všeho ostatního mohou poklesnout ještě víc. A o to při přípravě na důchod jde - reality a další fyzické investice navzdory cenovému poklesu nejlépe chrání před zubem času.
V knize píšete, že by bylo pro nás všechny nejlepší, kdyby politici nedělali nic. Jak si to NIC máme představit?
M.Š.: Představte si, že by politik přišel s takovýmto volebním programem: Naši předchůdci toho udělali hodně špatně a my to víme. A slibujeme, že to tak necháme, protože nedělat nic a zachovat stabilitu je pořád lepší než měnit vše přesně naruby.
V.P.: Těžko představitelné, že? To je jako říct si: Moje tchýně je sice hrozná baba, ale měnit ji nebudu, už jsem si zvyknul a všechno lepší, než zvykat si na novou ježibabu…
