Ztráta na výdělku je hrubý ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti poškozeného.V případě uznání invalidity náleží zaměstnanci náhrada na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. To znamená, že se náhrada poskytne v takové výši, aby se výdělek zaměstnance rovnal jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Výši odškodnění za bolest a ztížené společenské uplatnění bodově ohodnotí lékař. Účelně vynaloženými náklady se rozumí náklady, jež musí zaměstnanec hradit ze svého, například lázeňský poplatek. Věcná škoda jsou třeba rozbité hodinky při úrazu a plnění této škody vychází z ceny věci v době poškození. Toto jsou náhrady škody za trvání života postiženého.
V případě, že zaměstnanec následkem úrazu zemře, poskytne zaměstnavatel i náhradu nákladů na pohřeb a výživu pozůstalých včetně jejich jednorázového odškodnění.
|
"Nalézt zaměstnání po pětačtyřicítce? Blázníte?" aneb dobře utajená diskriminace! |
Způsob a rozsah náhrady škody je zaměstnavatel povinen projednat s pozůstalými a informovat je o nárocích z titulu náhrady škody dle zákoníku práce, nejlépe písemně. V praxi se toto informování často nedodržuje, a to ani ústně! Nároky na náhradu za ztrátu na výdělku a nároky na náklady na výživu pozůstalých se ale nepromlčují. Zaměstnavatel nese veškeré riziko odpovědnosti za zpracování všech písemností potřebných k odškodnění nároků zaměstnance. Je proto nepřípustné, aby zaměstnavatel poškozeného zaměstnance odkázal přímo na zákonnou pojišťovnu. Učiní-li tak, hrubě porušuje ustanovení zákoníku práce.
