V přechodném období dvou až tří let by měly obce volnou ruku v určování nájemného s výjimkou rodin s příjmy do 1,6násobku životního minima, kterým by nájemné rostlo maximálně o 5 procent ročně. Soukromí majitelé domů by v tomto období mohli jednostranně zvyšovat nájmy maximálně o deset až patnáct procent.
Po přechodném období by se vypočítalo z různě vysokých činží místně obvyklé nájemné v konkrétních městech a lokalitách a stalo by se určujícím pro další vývoj nájemného.
Proti principu volné ruky obcí u nájemného však včera vystoupil ministr financí Bohuslav Sobotka a odmítl, že by v tomto ohledu byla mezi koaličními stranami shoda. "Je to jeden z návrhů. Myslíme si ale, že to není v souladu s ústavou, a vzhledem k možným sporům budeme nadále vyjednávat," řekl.
Návrh, s kterým přišli zástupci KDU-ČSL, se nesetkal s pozitivním ohlasem u Sdružení nájemníků ani u Sdružení majitelů domů. "Nelze, aby si obce zvyšovaly nájemné libovolně," řekl šéf Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček.
Podle zástupců majitelů domů Libora Dellina by zvýhodnění obcí bylo v rozporu s Listinou práv a svobod, protože by zvýhodňovalo jednu skupinu vlastníků.
Ani uvnitř ČSSD není na zvýhodnění obcí jednotný názor. "Diskutovali jsme o tom a v principu nám to nevadí. Ve většině obcí už by regulované nájmy po uvolnění nestouply. Jsou však výjimky, jako Praha, a tady s principem volné ruky nesouhlasíme," reagoval účastník koaliční schůzky, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.
Ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec mají o nájemném jednat tento týden, další koaliční schůzka je za čtrnáct dní. "Naše stanoviska se sblížila a máme dopracovat určité teze," řekl Němec.
Zveřejnění záměrů s nájemným vyvolalo vlnu vášnivých reakcí. "Je nepřijatelné, aby majitelé bytů měli různé postavení a jedni mohli zvyšovat libovolně a druzí maximálně o deset či patnáct procent," reagoval šéf Sdružení nájemníků Stanislav Křeček.
Rozdílné postavení majitelů domů s regulovanými a tržními nájmy napadl před časem i Ústavní soud. Ten mimo jiné kritizoval, že stát nemůže regulací nájmů dělat sociální politiku na úkor soukromých vlastníků. Ačkoliv rozhodnutí soudu Křeček kritizoval, ve svém současném názoru nevidí rozpor. Podle něho to nelze srovnávat a musí se prý jinak posuzovat nové smlouvy a jinak staré, regulované.
Skutečnost, že regulací nájmů si stát řeší problém s nedostatkem peněz na sociální dávky, přiznal i ministr financí Sobotka. "V době, kdy si nemůžeme dovolit extrémně rychlý růst příjmů, třeba u důchodců, kdy si nemůžeme dovolit financovat z rozpočtu rozdíl mezi příjmy domácností a nájmy, se systém regulace nájemného stává sociální politikou v širším slova smyslu," řekl ministr.
Spolumajitel činžovního domu v Praze Jan Rambousek nesouhlasí s regulací v jakékoliv podobě. "Jen trh ukáže reálnou hladinu nájmů a odstraní problémy černého trhu a možné korupce při přidělování regulovaných bytů. Regulaci je třeba zrušit a sociálně slabším směřovat příspěvek z veřejných prostředků," uvedl.
V obavě před zvyšováním nájmů po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení regulace vláda zmrazila nájmy do konce března. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje konečný návrh zákona o nájemném, Sobotka připustil, že po skončení moratoria budou ministři ČSSD uvažovat o jeho prodloužení.
Jak bude růst nájemné v regulovaných bytech | |||||
U soukromých majitelů (maximálně o 15 procent) | |||||
Praha |
nad 100 tis. |
50-100 tis. |
10-50 tis. |
do 10 tis | |
2003 |
2224 |
1486 |
1099 |
985 |
914 |
2004 |
2558 |
1708 |
1263 |
1133 |
1051 |
2005 |
2942 |
1965 |
1453 |
1303 |
1209 |
Sociálně slabé rodiny v obecních bytech (příjem do 1,6násobku živ. minima) | |||||
2003 |
2224 |
1486 |
1099 |
985 |
914 |
2004 |
2335 |
1560 |
1154 |
1034 |
960 |
2005 |
2452 |
1638 |
1212 |
1086 |
1008 |
Příklady sociálně slabší rodiny | |||||
Dva dospělí s jedním dítětem 6-10 let příjem do 15 056 korun měsíčně | |||||
Dva dospělí s dvěma dětmi 10-15 let příjem do 19 168 korun měsíčně | |||||
Jeden dospělý bez dětí příjem do 6 560 korun měsíčně |