Nájemné: Je zřejmé, že nic není jisté

  • 146
Plán na nový způsob regulace nájemného z víkendové schůzky reprezentantů vládních stran začíná mít zásadní trhliny v podobě rozdílných názorů klíčových ministerstev. Ze sobotní schůzky podle přímých účastníků vyplynulo, že ministerstva financí a pro místní rozvoj mají připravit společný návrh, který by vycházel z následujícího plánu dalšího postupu v regulaci nájmů.

V přechodném období dvou až tří let by měly obce volnou ruku v určování nájemného s výjimkou rodin s příjmy do 1,6násobku životního minima, kterým by nájemné rostlo maximálně o 5 procent ročně. Soukromí majitelé domů by v tomto období mohli jednostranně zvyšovat nájmy maximálně o deset až patnáct procent.

Po přechodném období by se vypočítalo z různě vysokých činží místně obvyklé nájemné v konkrétních městech a lokalitách a stalo by se určujícím pro další vývoj nájemného.

Proti principu volné ruky obcí u nájemného však včera vystoupil ministr financí Bohuslav Sobotka a odmítl, že by v tomto ohledu byla mezi koaličními stranami shoda. "Je to jeden z návrhů. Myslíme si ale, že to není v souladu s ústavou, a vzhledem k možným sporům budeme nadále vyjednávat," řekl.

Návrh, s kterým přišli zástupci KDU-ČSL, se nesetkal s pozitivním ohlasem u Sdružení nájemníků ani u Sdružení majitelů domů. "Nelze, aby si obce zvyšovaly nájemné libovolně," řekl šéf Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD Stanislav Křeček.

Podle zástupců majitelů domů Libora Dellina by zvýhodnění obcí bylo v rozporu s Listinou práv a svobod, protože by zvýhodňovalo jednu skupinu vlastníků.

Ani uvnitř ČSSD není na zvýhodnění obcí jednotný názor. "Diskutovali jsme o tom a v principu nám to nevadí. Ve většině obcí už by regulované nájmy po uvolnění nestouply. Jsou však výjimky, jako Praha, a tady s principem volné ruky nesouhlasíme," reagoval účastník koaliční schůzky, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. 

Ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec mají o nájemném jednat tento týden, další koaliční schůzka je za čtrnáct dní. "Naše stanoviska se sblížila a máme dopracovat určité teze," řekl Němec.

Zveřejnění záměrů s nájemným vyvolalo vlnu vášnivých reakcí. "Je nepřijatelné, aby majitelé bytů měli různé postavení a jedni mohli zvyšovat libovolně a druzí maximálně o deset či patnáct procent," reagoval šéf Sdružení nájemníků Stanislav Křeček.

Rozdílné postavení majitelů domů s regulovanými a tržními nájmy napadl před časem i Ústavní soud. Ten mimo jiné kritizoval, že stát nemůže regulací nájmů dělat sociální politiku na úkor soukromých vlastníků. Ačkoliv rozhodnutí soudu Křeček kritizoval, ve svém současném názoru nevidí rozpor. Podle něho to nelze srovnávat a musí se prý jinak posuzovat nové smlouvy a jinak staré, regulované.

Skutečnost, že regulací nájmů si stát řeší problém s nedostatkem peněz na sociální dávky, přiznal i ministr financí Sobotka. "V době, kdy si nemůžeme dovolit extrémně rychlý růst příjmů, třeba u důchodců, kdy si nemůžeme dovolit financovat z rozpočtu rozdíl mezi příjmy domácností a nájmy, se systém regulace nájemného stává sociální politikou v širším slova smyslu," řekl ministr.

Spolumajitel činžovního domu v Praze Jan Rambousek nesouhlasí s regulací v jakékoliv podobě. "Jen trh ukáže reálnou hladinu nájmů a odstraní problémy černého trhu a možné korupce při přidělování regulovaných bytů. Regulaci je třeba zrušit a sociálně slabším směřovat příspěvek z veřejných prostředků," uvedl.

V obavě před zvyšováním nájmů po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení regulace vláda zmrazila nájmy do konce března. Vzhledem k tomu, že zatím neexistuje konečný návrh zákona o nájemném, Sobotka připustil, že po skončení moratoria budou ministři ČSSD uvažovat o jeho prodloužení.

Jak bude růst nájemné v regulovaných bytech
(měsíčně, byt 60 m2)

U soukromých majitelů (maximálně o 15 procent)

Praha

nad 100 tis.

50-100 tis.

10-50 tis.

do 10 tis

2003

2224

1486

1099

985

914

2004

2558

1708

1263

1133

1051

2005

2942

1965

1453

1303

1209

Sociálně slabé rodiny v obecních bytech (příjem do 1,6násobku živ. minima)

2003

2224

1486

1099

985

914

2004

2335

1560

1154

1034

960

2005

2452

1638

1212

1086

1008

Příklady sociálně slabší rodiny
Dva dospělí s jedním dítětem 6-10 let                     příjem do 15 056 korun měsíčně
Dva dospělí s dvěma dětmi 10-15 let                      příjem do 19 168 korun měsíčně
Jeden dospělý bez dětí                                            příjem do   6 560 korun měsíčně