Dobrá nálada na trzích ani v minulém týdnu nebrala konce. Výprodej, kterým si akciové indexy procházely ještě začátkem roku, je definitivně zapomenut a jen v USA si sáhly na úrovně, kterých dosahovaly ještě před krachem investiční banky Lehman Brothers v září 2008, který se stal neoficiálním začátkem finanční krize. Jen v minulém týdnu si proto americký akciový index S&P500 připsal jedno procento a od začátku roku již dosáhl zhodnocení 5,65 procent.
Hlavním důvod stojící za růstem optimismu na trzích, byl pokračující příliv dobrých zpráv z USA a Evropy. Ten byl dalším potvrzením toho, že stabilizace největších světových ekonomik zatím nepolevuje, což přispívá k vyšší chuti obchodníků vyhledávat výnosnější a tedy i rizikovější cenné papíry, jakými jsou například právě akcie.
Daří se přitom zejména americké ekonomice, jejíž růst je klíčový také pro Evropu a Asii, které jsou na americké poptávce stále do značné míry závislé. Právě proto měly na trhy příznivý dopad překvapivě dobré výsledky aktivity v americkém výrobním sektoru, který si v současnosti prochází nejsilnější expanzí za posledních pět let. Značný podíl na růstu výroby sice má její nízká úroveň z minulých měsíců. Takto dobré výsledky ale přesto trh příjemně zaskočily.
Síla amerického oživení navíc začíná mít blahodárný vliv i na ostatní země. Slabá libra a sílící zahraniční poptávka vedly k tomu, že si výrobní sektor v Británii vede nejlépe za poslední čtyři roky. Růst nových objednávek pomáhá zlepšovat také náladu firem v Německu, která byla takto příznivá naposledy v červenci 2008. Pozadu nezůstává ani Asie.
Oživení v USA a překotný růst čínské ekonomiky totiž začínají prospívat i japonským - silně na export orientovaným - firmám, podle kterých jsou podmínky k podnikání nyní tak dobré, jako ještě před začátkem finanční krize. Optimistická očekávání proto nabírají na síle nejen mezi samotnými obchodníky, ale především mezi firmami.
I přes několik příznivých signálů o síle oživení se však stále nedaří efektivně snižovat míru nezaměstnanosti. Ta například v USA zůstala v březnu beze změny na 9,7 procent a právě díky její výši je trh práce stále Achillovou patou americké ekonomiky.
Ani začátkem dubna proto zatím nelze s jistotou tvrdit, že by současný příznivý trend měl pokračovat také v nadcházejících měsících. Lepšící se stav výroby je z části výsledkem její nízké úrovně z minulého roku, která vedla k rychlému vyprázdnění skladů. K probíhající expanzi nyní výrazně přispívá tvorba nových zásob, když výroba v USA roste vyšším tempem než prodeje. To do budoucna může vést k jejímu opětovnému útlumu, obzvláště pokud se nebude dařit snižovat vysokou míru nezaměstnanosti.
Značná rizika navíc plynou z očekávaného odeznívání fiskální stimulace ekonomiky a uplatňování výstupních strategií jednotlivých centrálních bank. Ty zatím stále udržují sazby na rekordně nízkých úrovních, díky čemuž může přebytečná likvidita na trzích dále podpírat růst cen finančních aktiv. Již koncem roku by však mohly být efekty odstraňování fiskálních a monetárních berliček zřetelné i na finančních trzích. Jakmile odsávání přebytečné likvidity učiní přítrž levnému úvěrování firem, domácností a především států, křehkému oživení z posledních měsíců a všudypřítomné dobré náladě, může opět velmi rychle dojít dech.
Že tento scénář nelze brát na lehkou váhu, se v tomto týdnu přesvědčili obchodníci na příkladu Řecka. Tomu se v úterý nepovedlo prodat dluhopisy za jednu miliardu eur, což vedlo k opětovnému růstu rizikové prémie na řeckých státních dluhopisech. S postupným odsáváním přebytečné likvidity přitom podobných problémů může přibývat a při současné vysoké nabídce vládních dluhopisů na trhu se zdaleka nemusejí týkat pouze Řecka.
