„Šéf nám včera oznámil, že si od 23. do 31. prosince máme vzít volno, protože firma nepracuje a na tuto dobu zavírá. Jenže já už svoji řádnou dovolenou vyčerpala. Jak se dá tato situace řešit?,“ ptá se čtenářka.
Pokud vím, můžou mi v práci nařídit dovolenou, tuším ale, že mi to musí oznámit v nějakém předstihu?
Určení čerpání dovolené musí být ze strany zaměstnavatele každopádně provedeno písemně a oznámeno zaměstnanci minimálně 14 dní předem, nedohodnou-li se strany jinak. Je přitom úplně jedno, zda se jedná o dny mezi svátky na konci roku, nebo celozávodní dovolenou.
Kamil Tvarůžka
|
Jde vlastně o čtyři dny. Můžu si je nadpracovat nebo si musím vzít neplacené volno?
V tomto konkrétním případě záleží na dohodě mezi vámi a zaměstnavatelem a je pouze na jeho dobré vůli, zda vám umožní situaci vyřešit jiným způsobem, například tím, že si budete moci volno nadpracovat. Pokud to ale zaměstnavateli provozní podmínky neumožňují, nebo vám nechce vyjít z jakéhokoliv důvodu vstříc, pak vám nic jiného než čerpání neplaceného volna nezbývá.
Pracuji ve firmě jako účetní, mohla bych pracovat i z domova.
Pro home office (práci z domova) rovněž platí, že ji lze realizovat pouze na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Žádný právní nárok na to není, takže záleží pouze na vaší šikovnosti, abyste zaměstnavateli vysvětlila, že se mu to vyplatí, na druhé straně je to o jeho chápavosti či vstřícnosti.
Nejsem jediná, komu dovolená chybí. Návrh je takový, že nám ty čtyři dny odečtou z dovolené z příštího roku, má na to firma právo?
Jedním z možných způsobů řešení celé situace je skutečně jakási forma započtení dovolené z následujícího roku. Zaměstnavatel totiž může zaměstnanci určit i čerpání dovolené, na kterou doposud nevznikl nárok, a to za předpokladu, že zaměstnanec splní podmínky pro čerpání dovolené do konce kalendářního roku nebo do konce pracovního poměru. Zaměstnavatel tak může učinit i bez vašeho souhlasu, protože čerpání dovolené určuje on. V dané situaci to ze strany zaměstnavatele považuji za vstřícný přístup.
Máme podezření, že šéf se prostě bojí, že vánoční volno budou mít zákazníci, k nám do prodejny nikdo nepřijde, on ale bude muset platit mzdy a světlo a topení, proto chce vánoční prázdniny pro zaměstnance. Je takový postup v souladu se zákonem?
Provozní problémy se zákazníky nebo se zakázkami řeší výhradně zaměstnavatel. Pokud se pohybuje v rámci zákonných mantinelů, je pouze na něm, zda nařídí čerpání dovolené nebo zvolí jiný postup. Někteří zaměstnavatelé s výrobním programem mohou řešit dlouhodobou nepříznivou situaci se zakázkami například takovým způsobem, že některé zaměstnance z dotčených provozů nechají na 60 % mzdy s tím, že nechodí do práce. I zde je však nutná dohoda všech zainteresovaných. Kreativitě se meze nekladou, vždy ale závisí na konkrétní provozní situaci, firemní sounáležitosti i ochoty všech jednat.
Právníci Státního úřadu inspekce práce ale mají jiný názor. Nesouhlasí s výkladem, podle kterého nezbývá zaměstnanci nic jiného než si dovolenou nadpracovat nebo si vzít neplacené volno. Zaměstnavatel podle nich také nesmí nařídit vybrat si dovolenou, která by mohla vzniknout v následujícím roce. „Je jistě právem zaměstnavatele nařídit hromadné čerpání dovolené, je však i zodpovědný za to, aby tak činil v souladu s právem. Jestliže špatně počítal a nechal své zaměstnance vyčerpat dovolenou již v průběhu roku, nemůže je trestat za své chybné jednání. Pokud tedy bude trvat na tom, že do práce nemají chodit a nebude jim přidělovat práci, pak se jednoznačně jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a je povinností zaměstnavatele zaplatit zaměstnancům za tuto dobu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku,“ uvádí mluvčí SÚIP Richard Kolibač.
A tak jsme o vyjádření požádali ještě jednoho právníka. „Souhlasím s tím, že zaměstnavatel může zaměstnanci v takovém případě nařídit čerpání dovolené, na kterou mu dosud nevzniknul nárok (tj. čerpání dovolené z dalšího roku). Nemyslím si ale, že by si zaměstnanec musel vzít neplacené volno. Tady se spíše přikláním k závěru inspektorátu, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele s nárokem na náhradu mzdy,“ říká advokát Pavel Nastis.
Na jednom se všichni odborníci shodují, v právu nic není černobílé a na věc může být více odborných názorů, které se liší. Jediným arbitrem, který může v případě sporu rozhodnout, je soud. Nejlepší variantou je samozřejmě se dohodnout.
