Úspěšní manažeři blízké budoucnosti také jistě nebudou ideální. Ostatně hledat pouze takové není rozumné ani reálné. Musí však splňovat řadu nových předpokladů, které účinné řízení změn vyžaduje. První z nich je vytváření pospolitých manažerských týmů. Nedaří-li se firmě, je nutné management vyměnit. Dobří lidé odpovídající mezinárodním standardům stojí sice mnoho peněz, ale vyplatí se. Manažerský tým musí pochopit byznys, jeho podstatu a jak se v něm chovat. Dokáže-li to, je schopen vytvořit opravdovou podnikatelskou strategii tak, aby bylo jasné, odkud půjdou hlavní tržby a výhodné marže, proč a s jakými zisky je možné počítat. Management je integrovaný řídící proces. Ten pro 21. století zjednodušeně představuje jakýsi magický trojúhelník: kvalitu výrobků, finanční výnosnost, konkurenceschopnost. Nový manažerský "manifest" vyžaduje od všech vedoucích podnikových sil vhodnou volbu konkurenceschopné strategie. Ta by měla vycházet z inovací, průběžných žádoucích organizačních změn a vytváření strategických aliancí. V praxi jde o uplatnění zásad "nechybějí nám peníze, nechybějí nám dobré nápady, zkušenosti jsou užitečné, ale nesmí se stát limitem dalšího rozvoje a konečné síly - sjednocování společností přispívá k dosažení globálních úspěchů. K tomu, aby management vybudoval firmu, která se dokáže učit ze svých úspěchů i neúspěchů rychleji než její konkurenti, musí být všestranně odborně i lidsky kompetentní.
Manažer by měl předvídat
Mění se zásadně požadavky na "inteligentní řízení". Vyžaduje se vizionářství, tedy schopnost předvídat budoucí vývoj podnikání, experimentování, to znamená kombinace zkušeností, stylu a metod řízení a nových originálních tvůrčích postupů. Manažerovi by neměla chybět schopnost komunikace, špičkové odborné znalosti a dovednosti, které se uplatňují především prostřednictvím kreativní inteligence, sociální připravenost a sociální vnímání, schopnost motivovat, organizovat a řešit mezilidské vztahy. Měl by počítat s tím, že se znalostmi ze školy neobstojí, ale bude je po celou pracovní kariéru muset doplňovat novými poznatky. Podstatná je hodnotová orientace nového manažera. Příkladem může být jeho zaměření, kdy manažer svého postavení ve firmě využívá ve prospěch dosažení jí sledovaných legitimních podnikatelských cílů. Jeho chování a jednání musí respektovat morální normy. Jejich dodržování je nejenom profesionálním závazkem, ale i příspěvkem k posilování prestiže manažerské profese.
Prioritou musí být zákazník
Naprosto zásadní je vztah k zákazníkovi. Manažer jej musí dokázat správně a nezkresleně informovat o výhodách a nevýhodách firmou nabízených produktů a služeb, hledat adekvátní odpovědi na očekávané potřeby, přání a požadavky zákazníků a být k nim dostatečně citlivý. Takovéto myšlení vyžaduje globální postoje orientované do tří úrovní: individuální, systémové a skupinové. Důsledkem prvních postojů jsou v praxi fúze a akvizice, druhé mají za následek konvergence celých hospodářských systémů například v celosvětovém obchodě a třetí konvergence mezi odvětvími. Jedná se například o propojení výroby a obchodu přes prodej až po zákazníka, jako je to například u řetězců Wall Mart. Řízení podniků třetího tisíciletí předpokládá předvídání příležitostí. To vyžaduje především schopnost inspirovat lidi k tomu, aby se zaměřili na příležitost budoucnosti, a ne jen na současné potřeby. Jde o to, přeměňovat nové myšlenky na produkty a služby s vysokou, světově souměřitelnou přidanou hodnotou. Má-li manažer třetího tisíciletí těmto nárokům dostát, musí disponovat vhodnou směsicí vrozeného talentu, vůdčích schopností i profesních zdatností. Jen tak může vytvořit "živnou" firemní kulturu podporující úspěch podniku v budoucnosti.
Manažer by měl předvídat
Mění se zásadně požadavky na "inteligentní řízení". Vyžaduje se vizionářství, tedy schopnost předvídat budoucí vývoj podnikání, experimentování, to znamená kombinace zkušeností, stylu a metod řízení a nových originálních tvůrčích postupů. Manažerovi by neměla chybět schopnost komunikace, špičkové odborné znalosti a dovednosti, které se uplatňují především prostřednictvím kreativní inteligence, sociální připravenost a sociální vnímání, schopnost motivovat, organizovat a řešit mezilidské vztahy. Měl by počítat s tím, že se znalostmi ze školy neobstojí, ale bude je po celou pracovní kariéru muset doplňovat novými poznatky. Podstatná je hodnotová orientace nového manažera. Příkladem může být jeho zaměření, kdy manažer svého postavení ve firmě využívá ve prospěch dosažení jí sledovaných legitimních podnikatelských cílů. Jeho chování a jednání musí respektovat morální normy. Jejich dodržování je nejenom profesionálním závazkem, ale i příspěvkem k posilování prestiže manažerské profese.
Prioritou musí být zákazník
Naprosto zásadní je vztah k zákazníkovi. Manažer jej musí dokázat správně a nezkresleně informovat o výhodách a nevýhodách firmou nabízených produktů a služeb, hledat adekvátní odpovědi na očekávané potřeby, přání a požadavky zákazníků a být k nim dostatečně citlivý. Takovéto myšlení vyžaduje globální postoje orientované do tří úrovní: individuální, systémové a skupinové. Důsledkem prvních postojů jsou v praxi fúze a akvizice, druhé mají za následek konvergence celých hospodářských systémů například v celosvětovém obchodě a třetí konvergence mezi odvětvími. Jedná se například o propojení výroby a obchodu přes prodej až po zákazníka, jako je to například u řetězců Wall Mart. Řízení podniků třetího tisíciletí předpokládá předvídání příležitostí. To vyžaduje především schopnost inspirovat lidi k tomu, aby se zaměřili na příležitost budoucnosti, a ne jen na současné potřeby. Jde o to, přeměňovat nové myšlenky na produkty a služby s vysokou, světově souměřitelnou přidanou hodnotou. Má-li manažer třetího tisíciletí těmto nárokům dostát, musí disponovat vhodnou směsicí vrozeného talentu, vůdčích schopností i profesních zdatností. Jen tak může vytvořit "živnou" firemní kulturu podporující úspěch podniku v budoucnosti.
