Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Naučte se v práci bojovat se stresem, aby vás psychicky nezlomil

aktualizováno 
Stres. Slovo, které je neoddělitelně spojené s moderní érou, ve které žijeme. Všechny obory lidské činnosti se překotně vyvíjejí, co platilo včera, je dnes již stará vesta, konkurence přibývá a je stále dravější, nové výzvy a úkoly se valí. Není divu, že jsme neustále ve stresu.
Zvládat stres je někdy opravdové umění.

Zvládat stres je někdy opravdové umění. | foto: Profimedia.cz

Dlouhodobé účinky takové permanentní psychické zátěže na lidský organismus přitom nejsou nijak žádoucí. V konečném důsledku si stresovými situacemi zaděláváme na celou řadu zdravotních problémů, které třeba v případě takového infarktu mohou mít fatální následky.

Přitom původně byl stres dán lidem do vínku jako užitečný dar, jako mechanismus, který umožňuje v případě ohrožení zmobilizovat všechny síly k boji nebo alespoň dostatečně rychlému útěku.

Stres vede k lepším výkonům
Organismus se díky stresu "nakopne“ k maximálnímu výkonu i bez pomoci chemických povzbuzovadel. Když se začneme cítit v ohrožení, naše hypofýza vysílá do celého organismu varovné signály, jakési volání o pomoc. Nadledvinky začnou na toto poplašné volání odpovídat zvýšenou produkcí hormonů kortizolu a adrenalinu, které vybuzují organismus k maximální možné fyzické aktivitě a umožňují člověku reagovat rychleji na vnější podněty.

Zátěžovou situaci provázejí i somatické problémy
Zrychluje se srdeční činnost i dýchání, zvyšuje se krevní tlak i množství krevního cukru, dochází k přerozdělení krve, která je směřována z největší části do svalů jako příprava na boj či k útěku. Hormony ovlivňují vzestup dalších látek v krvi. Srdce divoce buší, svaly se napínají.

Jde o automatickou odpověď organismu na pocit ohrožení, která je v nás hluboce zakódována ještě z dob, kdy naši o mnoho chlupatější předkové slezli ze stromů. Tento mechanismus přetrval po dlouhá tisíciletí beze změn až do moderní doby. Problém je, že způsob života lidí se mezitím poněkud změnil. A tak to, co pračlověku pomáhalo utíkat dost rychle na to, aby se pro tentokrát nestal něčí večeří, člověku současnému spíš zadělává na žaludeční vředy.

Neviditelný zabiják
Ve stresových situacích, kdy nejde o život, ale o jiné hodnoty (společenské postavení, čest, společenský status aj.), nemůžeme využít nic z toho, na co nás připravuje nespecifická stresová reakce. Dostaneme-li se do podobných situací, nemůžeme konflikt řešit ani útokem, ani útěkem. Všechny fyziologické reakce vyzní naprázdno.

Všechna ta pracně zmobilizovaná energie přijde vniveč, srdce se musí zase uklidnit, adrenalin z krve vyplavit, tělo musí obnovit hormonální rovnováhu a zuřivý pračlověk máchající kyjem musí zase zaplout do hlubin nevědomí, aniž by tím kyjem někoho praštil. A jak se takové neventilované stresy postupně sčítají, začnou se projevovat škodlivé účinky stresu na tělo i psychiku.

Stres může vést i k těžkým onemocněním
Je prokázán vliv stresu na vznik a zhoršování vysokého krevního tlaku, na zvýšení pravděpodobnosti vzniku infarktu myokardu, na vývoj aterosklerózy a na onemocnění končetinových cév. Stres se též podílí na vzniku vředové choroby, na vyvolání cukrovky u osob s dispozicí, na poruchách zažívání, ale i na vzniku nádorů. Pokud dochází k chronické nadprůměrné produkci stresových hormonů, narušuje se naše schopnost koncentrace, zhoršuje se paměť a současně dochází k oslabení imunitního systému.

Narušený imunitní systém se může projevit vznikem degenerativních onemocnění současné doby (onemocnění svalové a kosterní soustavy, poruchy krvetvorby, chronická únava, onemocnění lymfatického systému). Zdravotní problémy vyvolané stresem se mohou projevit i sebevražednými sklony.

Během stresu je ve zvýšené míře vyplaven do krve hormon kortizol, který snižuje účinek inzulinu na buňky. Trvale zvýšené hodnoty tělo vnímá jako inzulinový nedostatek. Inzulinové buňky tak produkují stále větší množství inzulinu, tím stoupá hladina krevního cukru, a zvyšuje se tak riziko cukrovky.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

21.10.2017 Výsledky voleb bychom mohli znát už dnes večer
21.10.2017 Výsledky voleb bychom mohli znát už dnes večer

21. října 2017 Výsledky voleb bychom mohli znát už dnes večer Ve 14 hodin se uzavřou volební místnosti a okrskové voleb... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.