Firma, která se nestará o „lidské zdroje“, je out. Takový je trend. Kdo ho chce následovat a nemůže si dovolit vlastní tým personalistů, najímá si externí konzultanty na jednotlivé projekty - obsazení manažerské pozice, pomoc při hromadném propouštění či průzkum spokojenosti zaměstnanců.
Jak však poznat kvalitní poradce od šarlatánů, kteří nabízejí své služby jen na základě dojmu, že „to umějí s lidmi“, a prošli týdenním rychlokurzem personální psychologie? „Nejspolehlivější jsou reference,“ říká František Mika, prezident České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů. Nemělo by jít jen o výčet a prestiž klientů, kteří si poradenskou společnost už dříve najali. Podstatné je, na kterých projektech se její konzultanti podíleli a jak při nich uspěli. Tyto informace obvykle najdete na internetových stránkách společnosti. Největší váhu má reference, ve které přímo zákazník vyjadřuje svou spokojenost s konkrétní službou.
Ptejte se na chyby
Nezaměřujte se jen na pověst poradenské firmy, ale především na osobu konzultanta, který by s vámi měl spolupracovat. „Je jedno, jestli je zaměstnancem nějaké společnosti nebo je to živnostník. Důležité je, jaké má přímo on zkušenosti z podobných projektů,“ zdůrazňuje Martin Heger, jednatel poradenské společnosti Heger & Partner. Co lze považovat za „podobný projekt“? Konzultant, který radí informatikům a reklamním agenturám, nemusí mít přehled o tom, jak to chodí u prodejců automobilů. Rozdíly jsou i uvnitř jednoho oboru - pravá ruka generálních ředitelů ne vždy rozumí absolventům začínajícím na té nejnižší pozici, ale třeba ani finančním ředitelům.
Martin Vosecký ze společnosti Catro doporučuje zavolat přímo dotyčnému konzultantovi a na zkušenosti z předchozích projektů se ho podrobně vyptat. „Zaměřte se na reklamace, problémy, průšvihy. I kvalitní poradce může udělat chybu, mělo by vás ale zajímat, zda ji dokázal napravit,“ podotýká Vosecký.
Kdo ručí za kvalitu V mnoha oborech svědčí o kvalitě firmy či podnikatele jeho členství v profesních organizacích. „V zahraničí běžně existují i profesní sdružení poradenských společností, která zaručují kvalitu. V Česku něco takového chybí,“ připomíná Martin Heger.
To do jisté míry potvrzuje i František Mika z České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů. Ani tato organizace neručí za kvalitu všech svých členů. „Členství u nás je otevřené, většinu naší členské základny tvoří organizace, které poradenské služby neposkytují, ale využívají. Členství proto ke kvalitě nezavazuje,“ vysvětluje František Mika.
V rámci společnosti však existuje podsekce Cametin, která je určena jen poradenským firmám. Toto členství už zavazuje k dodržování obvyklých standardů a etického kodexu. Může být tedy určitým doporučením při výběru poradců.
Rozhodnutí, od koho si necháte radit, nikdy nedělejte dříve, než se s konzultantem osobně sejdete. „Ptá se poradce, nebo jenom mluví? Hledá pro vás to správné řešení na míru, nebo se vás snaží uvrtat do nějakého předem připraveného, které ,vždycky funguje‘?“ radí Martin Vosecký, na co se při rozhovoru zaměřit.
Pozor na rychlá řešení
„Dobrý poradce vám položí otázky, které vám jiní nepoložili. Poznají se podle toho, že si budete muset lámat hlavu, než na ně najdete odpověď,“ pokračuje Vosecký. Podle něj o mnohém vypovídá i cena nabízených služeb. „Myslím, že nejsou dobří a zároveň levní poradci. Kdo by prodával diamanty za cenu písku?“ Na první pohled výhodná cena patří opět do kategorie „jednoduchých“ řešení, která často nevystihují složitost řešeného problému.
