Řekněme, že již dva roky spoříme na nové auto. V současné době máme naspořeno 200 000 Kč a nic nenasvědčuje tomu, že bychom si za rok nemohli pořídit plechového miláčka. Ale jednoho dne se nad městem přežene vichřice a odnese nám z domu střechu. V tu chvíli se radikálně mění situace a všechny dostupné prostředky investujeme do nové střechy, aby na nás nepršelo.
Vichřice patří mezi tzv. živelní rizika, kam ještě patří mimo jiné požár, úder blesku, povodeň a další. Ale jsou tu ještě další rizika, která ohrožují náš majetek – například krádež, havárie, vandalismus a někdy opomíjené škody na cizím majetku a zdraví. Nesmíme zapomínat také na rizika, která mohou ohrozit druhou část vlastních zdrojů, naše příjmy. Mezi ně patří především riziko pracovní neschopnosti, trvalé invalidity, úmrtí, ztráty zaměstnání atd.
Každé riziko má dva základní rozměry, a to četnost, s kterou nastává a velikost škody, kterou může způsobit. Vezmeme si například zlomenou ruku a poranění páteře. Ruku si pravděpodobně zlomíme i několikrát za život, takže relativně dost často. Poranění páteře se stane za celý život jen určitému zlomku lidí z celé populace. Znamená to, že riziko zlomené ruky je větší riziko než poranění páteře? Určitě ne. Je tu totiž ještě velikost možné škody. Jaká je výše škody u zlomené ruky? Pokud to není žádná závažná zlomenina, tak to bude ušlý příjem za několik dní či týdnů pracovní neschopnosti, možná si někdo může přičíst i ztrátu, kterou vnímá v dočasně zhoršené kvalitě života.
|
Hledáte informace o investování do podílových fondů? Navštivte tuto SPECIÁLNÍ SEKCI. |
Poranění páteře může způsobit ovšem nepředstavitelné škody. Nejenže pracovní neschopnost může trvat měsíce, ale vážně tu hrozí i trvalá invalidita, tedy doživotní neschopnost vykonávat práci. Navíc je pravděpodobné, že se neobejdeme bez mnoha pomůcek či trvalé péče. Nejenže tak přijdeme o své příjmy (sociální dávky v mnoha případech pokryjí pouze zlomek pracovních příjmů), ale pravděpodobně se zvýší i životní náklady. Hodnotu vlastní práce jsme si ukázali v předešlé kapitole, takže vás nepřekvapí, že u tohoto rizika mohou být škody v řádu miliónů korun.
Můžeme se nějakým způsobem proti rizikům bránit? Samozřejmě, že to je možné, i když v některých případech jen obtížně. Nebudeme předstírat, že například před válečným konfliktem, státním převratem či znárodněním, se nám to nepodaří.
Ale pojďme si posvítit na ta rizika, s kterými můžeme účelně bojovat. Základem kvalitní obrany je zjištění, jaká rizika nám skutečně hrozí a jaké škody mohou způsobit. Takto identifikovaná rizika můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, jestli ohrožují náš majetek nebo příjem. Příklad rozdělení rizik do jednotlivých skupin ukazuje následující tabulka:
| Rozdělení rizik do jednotlivých skupin | |
| Příjmová rizika | Majetková rizika |
| Předčasné úmrtí | Živelní rizika |
| Invalidita | Krádež |
| Pracovní neschopnost | Vandalismus |
| Ztráta zaměstnání | Havárie |
| Odchod do starobního důchodu | Škody na cizím zdraví a majetku |
Toto rozdělení není žádné dogma. Například u podnikatelů může být živelní riziko zároveň rizikem příjmovým, protože může ohrozit majetek, který potřebuje ke své výdělečné činnosti. K poznaným rizikům musíme dále přiřadit velikost škody, kterou můžou způsobit. U majetkových rizik je situace jednoduchá. Maximální výše škody je rovna hodnotě majetku, který dané riziko ohrožuje.
Předchozí díly našeho seriálu, který se zabývá finančním plánováním, naleznete zde: 1. díl: Finanční plánování - alfa a omega osobních financí 2. díl: Typické cíle ve finančním plánování, hodnota cíle v čase 4. díl: Spoření a investování v inflačním prostředí Příští díl bude na téma: Magický trojúhelník investic - výnos, riziko a likvidita
U příjmových rizik je situace o poznání složitější. Zde musíme stanovit hodnotu příjmů, o které můžeme přijít. Jelikož se jedná o finanční toky v čase, potřebujeme je převést na současnou hodnotu, k tomu nám pomůže znalost výpočtu současné hodnoty důchodu.
Po poznání rizik by měla přijít prevence neboli předcházení jejich realizaci. Řadě rizik lze totiž zabránit zcela, jiným lze postavit do cesty překážky, takže se sníží pravděpodobnost, že nastanou, a u většiny lze snížit alespoň hrozící ztráty. S prevencí se setkáváme v běžném životě. Má podobu bezpečnostních pásů v autě, bezpečnostního zámku dveří, hromosvodu atd. Ale dá se za ni považovat i zdravý životní styl, omezená konzumace alkoholu, pravidelné návštěvy lékaře.
Třetí fází boje s riziky je finanční eliminace jejich dopadu. Protože prevence není nikdy dokonalá, nezbývá nám nic jiného, než si najít způsob, jak se vypořádat s následky rizik. Tou je finanční pokrytí vzniklých škod. Máme k tomu dvě možnosti. První z nich je tzv. samopojištění, jež spočívá ve vytvoření finanční nebo majetkové rezervy, kterou lze případnou ztrátu uhradit. Jeho omezujícím faktorem je výše rezervy, kterou jsme schopni vytvořit.
Druhou možností je pojištění. Jedná se o přesunutí hrozícího rizika na jiný ekonomický subjekt – pojišťovnu. Za tuto službu samozřejmě musíme zaplatit. Pokud k realizaci rizika nedojde, nedostaneme od pojišťovny nic, pokud ano, tak získáme dohodnuté plnění, nejčastěji v peněžní formě na úhradu škody způsobené pojištěným rizikem. Možnostem pojištění bude věnován některý z následujících dílů seriálu.
Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Fondy - Jak vydělávat pomocí fondů
Finanční a komoditní deriváty
Dokumentární akreditiv v praxi
