Bohužel mnozí podnikatelé se díky nedostatečné podpoře státu musí věnovat naprosto jiným záležitostem, často proto, aby vůbec „přežili“. A tak na další vzdělávání svých zaměstnanců šéfové firem nemají nejen potřebné prostředky, ale ani chuť a čas.
Dá se profesionalita koupit?
V současné době se ekonomika nachází ve fázi, kdy není těžké vyrobit, ale prodat. Samozřejmě, že jsou důležité jednotlivé parametry produktu, ale stejně důležitý je i způsob prodeje a tím i doba prodeje. A je jedno, jestli se prodává služba nebo výrobek, stejně tak je jedno, jestli prodává prodavač v obchodě nebo jestli se jedná o obchod na docela jiné úrovni. Vždy hrají svou roli dovednosti prodejce, jeho vystupování, znalosti, dovednosti, přehled, pružnost - zkrátka profesionalita. A právě ta se dá „koupit“.
Profesionalita není jedna jediná schopnost člověka, ale celá řada schopností, kterým se lze naučit. Ve škole určitě ne. Tam každý z nás získá (podle typu a stupně školy) určitý základní přehled, základní dovednosti a znalosti, ale praxe vypadá úplně jinak. V praxi se pak lidé setkají s různým vybavením, různými zkušenostmi, různými podmínkami a pak se v konečné důsledku může stát, že kvůli jejich „dezorientaci“ firma působí navenek nejednotně.
JAK ZAMĚSTNAT CIZINCEImage firmy
Velké zahraniční, ale i české firmy proto začaly budovat jednotnou image firmy. Ta zahrnuje mnoho jednotlivostí (např. reklamní a administrativní zviditelní firmy, pracovní oblečení, vozový park, apod.), ale stejně tak vystupování zaměstnanců. To začíná timemanagmentem každého jednotlivce a dále v sobě zahrnuje i asertivitu, osvojení si obchodních dovedností, zvládání krizových situací, řešení konfliktů - vše ve vztahu k potencionálním zákazníkům. Ale je důležitá i vnitřní kultura firmy, kde se předpokládá zvládnutí vedení týmu, kontrola a hodnocení zaměstnanců a mnoho dalších aspektů, které vytvářejí atmosféru uvnitř firmy.
A právě většinu výše zmíněných dovedností získáme teprve praxí a nebo, v lepším případě, díky systému dalšího vzdělávání. Tento systém, který v našich podmínkách představuje řada vzdělávacích agentur s různým stupněm a způsobem graduace, využívá poměrně velké procento zahraničních, nadnárodních firem, ale na druhou stranu malé procento firem českých. Přitom je již dokladovatelná přímá úměra mezi mírou proškolení zaměstnanců a ziskem firmy.
Zatímco zahraniční firmy jsou naučené ze zemí svého původu využívat systému dalšího vzdělávání, české firmy jsou k této aktivitě daleko odměřenější. Z praxe jsou patrné důvody, proč některé české firmy nesvěřují své zaměstnance vzdělávacím agenturám.
Prvním, méně patrným důvodem, je přetrvávající odpor našich lidí ke školení jako takovým. Pro mnohé to představuje ztrátu času, „stejně se nic nového nedozvím“, „všechno je jen teorie, praxe je jiná“, „raději budu vydělávat peníze, než sedět na školení“.
Zkušenosti lektorů ale říkají, že ten, kdo byl jednou účasten na zajímavém a přínosném školení, bude chtít jít příště znovu. Školení, která se totiž v současné době připravují, nemají zdaleka nic společného se školením z let dávno minulých. Většina z nich probíhá formou tréninku, řešením modelových situací a s přímou návazností na každodenní praxi účastníků.
VÝBĚR KURÝRNÍ FIRMYPodnikatelům chybí peníze
Dalším, velice silným důvodem českých firem pro zamítnutí účasti zaměstnanců na školení, je finanční stránka. Firmy často argumentují tím, že jsou školení drahá, návratnost dlouhodobá. A v případě nízkého počtu zaměstnanců navíc obsaditelnost kurzu nemožná, protože by neměl kdo na kurzy „vydělávat.“ Rovněž i tyto argumenty jsou logicky a snadno vyvratitelné.
Není nutností, aby účastníci školení byli sestaveni z jedné firmy. Vždyť např. obchodním dovednostem se musí naučit prodejce kancelářských potřeb i prodejce potravin. V případě, že se organizují školení, kde jsou účastníci z různých firem, je samozřejmostí, že takové školení je postaveno zcela jinak, než školení, které je připraveno pro jednu konkrétní firmu.
A cena? Pravdou je, že na našem trhu jsou vzdělávací agentury, které požadují opravdu velké částky za svá školení. Ale tyto agentury vlastní různé certifikáty kvality, copyrightované texty a testy a touto svou povahou jsou předurčené pro firmy, které takovéto požadavky mají. Na druhé straně existují vzdělávací agentury, jejichž lektoři jsou také odborníci, ale na výše zmíněných ukazatelích nelpí a kvalitní kurzy jsou rovněž schopné zorganizovat.
Třeba právě zaměstnanec české firmy peče lepší chleba, než ten ze zahraničí, jen potřebuje poradit, jak ho prodat.
