Od základní školy slyšíte, že se musíte učit, aby z vás něco bylo. Pak přijde praktický život a vše je jinak. Své o tom vědí nejen čerství absolventi škol, ale i lidé středního věku s dlouholetou praxí.
Alice Morávková navštěvovala skoro půl roku úřad práce. Vystudovala management na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ještě během studií se vdala a hned po promoci šla na mateřskou. Po mateřské hledala zaměstnání nejprve na inzerát a potom s pomocí pracovního úřadu. "Všude se mě hned na začátku ptali, jakou mám praxi. Když zjistili, že žádnou, odmítli mě," svěřuje se Alice. Zkušenosti s managementem domácnosti se ženám-matkám nezapočítávají. "Přitom jsem byla ochotná nastoupit i jako asistentka, ale ani tak jsem neuspěla," dodává.
Dnes pracuje Alice v marketingovém oddělení hotelu, kam se dostala na doporučení svého známého, a na půlroční martyrium vzpomíná nerada.
Když je vyšší kvalifikace na obtíž
Firmy často nechtějí přijmout uchazeče o zaměstnání na nižší pracovní pozici, než která odpovídá jeho kvalifikaci, s odůvodněním, že by tam stejně dlouho nevydržel. Domnívají se, že takový pracovník přijímá nabízenou pozici jen proto, aby získal nějaké zaměstnání, a jakmile bude mít zajímavější pracovní příležitost, firmu opustí.
Někdy mohou být tyto obavy oprávněné, jindy nikoli. "Záleží na zkušenosti pracovníka personálního oddělení, jak konkrétního uchazeče vyhodnotí," říká Marie Jírovcová z poradenské agentury MC Triton. "Absolventi škol bez předchozí praxe mnohdy rádi přijmou nižší pracovní pozici s tím, že budou dělat práci, která je baví, navíc s výhledem na budoucí pracovní postup." Její slova potvrzuje i Alice Morávková: "Po mateřské jsem chtěla hlavně mezi lidi. Když jsem viděla, že místo, které bych si představovala, asi nenajdu, byla jsem odhodlaná začít dělat prakticky cokoli."
Informační technologie jen pro mladé?
Potíže některých zájemců o práci spočívají v tom, že mají odpovídající vzdělání i dlouhou praxi v oboru, jsou proto až moc kvalifikovaní a třeba i nebezpeční pro šéfy. David Fišer je odborníkem v oblasti informačních technologií. Má diplom ze dvou vysokých škol, mluví plynně anglicky a krátkou dobu pracoval i v zahraničí. Přesto se pro něj při reorganizaci firmy, kde pracoval, nenašlo místo. Ředitel mu vysvětlil, že IT oddělení, které několik let řídil, potřebuje "mladou krev" a on se svými zkušenostmi práci jistě rychle najde. Dostal sice vysoké odstupné, ale brzy zjistil, že jeho situace není tak růžová, jak se původně domníval.
Odstupné se začalo rozplývat, stejně jako jeho naděje na nové místo. David se zajímal o řadu pracovních míst, pro která by jeho kvalifikace byla více než dostačující. Přesto byl odmítán s odůvodněním, že firma vybrala vhodnějšího uchazeče. Skutečným důvodem byla vysoká kvalifikace. Manažeři firem se zkrátka obávali konkurence, která by jim příchodem nového zkušeného pracovníka vznikla.
Také David nakonec našel nové uplatnění. Pracuje jako externí spolupracovník zahraniční firmy, která v Česku zřídila svoji pobočku.
Obavy z konkurence?
S podobnými případy se během své práce setkávají i lidé v poradenských a personálních agenturách. Marie Jírovcová z MC Triton říká: "Firmy často dávají přednost méně kvalifikovaným, ale levnějším pracovníkům. S méně zkušenými, mladými zaměstnanci lze také lépe manipulovat a nejsou pro své nadřízené konkurencí." Také proto mnozí z těch, kteří hledají práci, nesouhlasí s tvrzením, že čím vyšší kvalifikace, tím lepší uplatnění na trhu práce.
Kdo je ochoten přijmout nižší pracovní pozici?
-
Absolventi bez předchozí praxe 25 %
-
Ženy po mateřské dovolené 24 %
-
Lidé, kteří chtějí mít čas na rodinu a zájmy 16 %
-
Dlouhodobě nezaměstnaní 35 %
Zdroj: jobdnes.cz
 |
Kdo najde práci v zahraničí? Anglie chce řidiče, Rakousko řezníky. Více ZDE. |
