Od října tohoto roku platí novela zákona o ochraně pracovníků při platební neschopnosti zaměstnavatele (insolvenci). „Jejím cílem je posílit postavení těch, kterým firma nevyplácí mzdu,“ říká mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková. Novela spočívá mimo jiné i v tom, že úřadům práce byly dány větší pravomoci, aby mohly razantněji postupovat vůči firmám, které lidem neplatí.
Pokud se zaměstnavatel dostane do ekonomických potíží, jeho pracovníci musí čekat na výplatu svých mezd měsíce a někdy i déle. Nebo se také odměny za práci nedočkají vůbec. Solidní firmy se snaží příjem svých zaměstnanců i přes problémy vyplatit. Zaměstnavatel je v platební neschopnosti, když dluží mzdy ještě v den následující po datu, kdy na něj byl podán návrh na konkurz.
Firma neplatí, co dělat?
1. Zaměstnanec může u příslušného krajského soudu podat na svého chlebodárce návrh na prohlášení konkurzu. Soud je povinen tuto skutečnost okamžitě oznámit úřadu práce, místně příslušnému zaměstnavateli.
2. Jakmile úřad práce (ÚP) dostane od soudu písemné oznámení o podání konkurzu, zveřejní tuto skutečnost na své úřední desce, ministerstvo práce pak na internetu.
3. Zaměstnanci, kterým nebyla vyplacena mzda, se mohou obrátit na kterýkoli úřad práce a žádat o výplatu mzdy.
4. Úřad práce vyzve zaměstnavatele, aby mu předložil seznam dlužných mzdových nároků. Měl by tak učinit nejpozději do 14 dní.
5. Pokud ÚP seznam dostane, porovná a posoudí údaje zaměstnanců a zaměstnavatele. V případě shody oznámí úřad do deseti dnů poškozeným zaměstnancům, jakým způsobem mu prostředky vyplatí (složenkou, zasláním na účet).
6. O vyplacení náhrady mzdy si může zaměstnanec požádat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy úřad práce zveřejnil na úřední desce, že je na zaměstnavatele podán návrh na prohlášení konkurzu.
7. Pracovník si může požádat o vyplacení tří platů za posledních šest měsíců, během nichž mu firma nevyplácela mzdu.
8. Měsíčně může zaměstnanec dostat nejvýše 1,5násobek průměrné mzdy, to jest 25 376 korun, maximální částka za období tří měsíců může činit více než 76 tisíc korun.
Když firma nereaguje
Nejhorší situace nastane, když se zaměstnavatel „vypaří“ a s úřadem práce nespolupracuje. Ten si to sice nenechá jen tak líbit, nicméně je na zaměstnanci, aby své nároky prokázal sám (existenci pracovního vztahu smlouvou, dokládá i výši mzdy výplatnicí, potvrzením ze mzdové účtárny).
Pokud nemůže doložit, jakou měl mzdu, má nárok na výplatu jen ve výši minimální mzdy, a to také nejvýše za tři měsíce. „Rozdíl může poškozený uplatňovat vůči zaměstnavateli soudně, pokud soud prohlásí konkurz, pak v konkurzním řízení,“ vysvětluje mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.
Pomoc při platební neschopnosti v číslech
* Úřady práce loni vyplatily náhrady mezd podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele za 374 firem. V roce 2003 to bylo za 478 firem.
* Úřady práce vyplatily podle výše zmíněného zákona náhrady mezd za rok 2004 ve výši 133 489 000 Kč.
Zdroj: MPSV
