"Nemám rád odlidštěnou statistiku. Věřím, že ta naše může pomoci každému, kdo si chce ujasnit svou pozici na trhu práce. A kdo chce vědět o mzdách něco opravdu konkrétního, může se s námi spojit telefonicky nebo emailem. Náš informační servis funguje v každém kraji a zdarma," říká Jan Fischer.
Každý by asi rád patřil k těm zaměstnancům, kteří berou vysoké a navíc rychle rostoucí mzdy. Lze ze statistiky vyčíst, jak na to?
Jednoznačně platí, že obrovskou roli hraje vzdělání. Mzdy táhnou nahoru vysokoškoláci. Vysokoškolské vzdělání se vyplatí, je klíčem k vysokému platovému ohodnocení.
A co dobře placené obory?
To je rozhodně finančnictví, bankovnictví. Ale pozor, nenechme se mýlit - v bankovních institucích je několik málo lidí s obrovskými platy, kteří táhnou celková čísla nahoru. Ale když půjdete dělat k přepážce, tak asi nezbohatnete.
Jaká je podle vašeho úřadu průměrná mzda v České republice?
Nejpodrobnější údaj máme z roku 2003. Pochází z údajů o jednotlivých zaměstnancích a jejich výplatních páskách. Tehdy byla průměrná mzda 19 510 korun.
Víte, že takový plat většina lidí nikdy na své pásce neviděla? A že právě proto mnoho z nich statistice nevěří? Nemá tedy statistika v ruce údaj, který by skutečně vypovídal o mzdě běžného zaměstnance?
Máme tu takzvaný medián. Ten daleko lépe odpovídá běžné mzdě mezi lidmi. V roce 2003 byl přesně 16 707 korun. To je rozhodně číslo bližší běžnému českému zaměstnanci, i když je to stále souhrnná veličina a jako takovou ji musíme chápat.
Takže je lepší ve statistice sledovat takzvaný medián?
Ano, a právě u údajů o mzdách. Když si totiž seřadíme všechny zaměstnance v zemi
Dávám výpověď. Nevážíte si mě |
A proč se tedy častěji nepoužívá ke srovnání mezd medián, pokud podle vás lépe odpovídá běžné mzdě? Proč politici, analytici a někdy i novináři stále používají průměr?
Osobně se jednoznačně zastávám mediánu. My jen produkujeme nejrůznější statistické údaje a veličiny a nemůžeme zasahovat do toho, jak jsou používány. Můžeme každému rádi říci, že medián, pokud jde o různá srovnání, je přiléhavější charakteristikou mzdové úrovně, ale je už na uživatelích, ať už jsou to politici či analytici, jaké údaje pak použijí.
Ale vaše údaje o mzdách používají například i lidé, kteří mění místo, nebo chtějí požádat o zvýšení platu. Vy říkáte, že průměr není nejlepší údaj. Ale ten bývá často jediný dostupný. Mají běžně lidé šanci dozvědět se více o mediánu - o běžné mzdě ve svém oboru, či dokonce ve své profesi?
Detailní čísla o mzdách každoročně publikujeme v analytické publikaci Mzdy zaměstnanců. Jsou tam mzdy průměrné, i mediány u každé sledované profese,
Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE. |
Kde získáváte údaje o tom, kolik lidé berou?
Jednak z údajů za podniky, které sbíráme čtvrtletně. Tam k průměrné mzdě dospějeme tak, že mzdové prostředky podniku vydělíme počtem jeho zaměstnanců. To jsou rychlé údaje, nevypovídají o jednotlivcích a jejich výplatních páskách, ale umožňují rychlé srovnání mzdové úrovně mezi odvětvími. K tomu vycházíme z údajů o jednotlivých zaměstnancích - tento informační systém zabezpečuje ministerstvo práce a sociálních věcí a pochází v podstatě z jednotlivých výplatních pásek. Samozřejmě, nejsou tam zahrnuti všichni, ale přesto je tam nesmírně velká část lidí - dostanou se k nám údaje až o dvou třetinách všech zaměstnanců v zemi.
Jak vůbec za poslední roky mzdy rostly?
Od roku 1988 do roku 2003 je růst nominálních mezd 429 procent.
Rostly všechny mzdy, anebo jen ty nejvyšší?
Samozřejmě rostly i nízké mzdy. Ale je pravda, že nejrychleji rostou mzdy nejvyšší. A tím dochází k rozevírání nůžek mezi nejvyššími a nejnižšími mzdami. To je asi nejvýraznější trend ve vývoji mezd za posledních patnáct let.