Padesát korun za hodina práce nebo i čtyřikrát tolik, tak výrazné jsou rozdíl v průměrných hodinových mzdách. K těm, kdo jsou odměňováni na spodní hranici, patří dělníci v zemědělství a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, na špici jsou naopak zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci. S průměrným hodinovým výdělkem nad sto korun mohou počítat vědečtí a odborní pracovníci a technici. Vyplácí se už také vzdělání. Zatímco vyšší plat se dříve v mnoha případech dal "vysedět", tedy rostl s délkou praxe, dnes to není tak úplně pravda Alespoň v podnikatelské sféře. "Zařazení do tarifních stupňů odpovídá jen druhu a závažnosti práce, délka praxe nehraje roli," vysvětluje právník Libor Hůla. Nejvyšší hodinová mzda platí pro nejvyšší, 12. stupeň a je 233 korun. V příspěvkových a rozpočtových organizacích stále závisí mzda na platové třídě, která je ovlivněna také délkou praxe a dosaženým vzděláním.
Plat s věkem růst nemusí
Nejvyšší průměrnou hodinovou mzdu myjí lidé ve věku mezi 30 až 39 lety, a to 98 koruny, naopak nejnižší lidé do 20 let 52 koruny. Ve věku od 30 do 59 let jsou průměrné hodinové odměny jen nepatrně odlišné, výrazněji klesají až po šedesátém roku věku. "To přesně odpovídá vývoji profesní dráhy, kdy se předpokládá, že vrchol výkonnosti nastává mezi 35 až 45 lety věku. V pozdějším věku se těží ze zkušeností a nebývá ani zvykem ke konci pracovní kariéry plat snižovat," uvádí socioložka Jitka Havlová. Nižší průměrný výdělek u lidí starších 60 let vysvětluje Vladimír Smolka ze společnosti Trexima: "V téhle věkové skupině jsou hodně zastoupeni pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jejichž nízké odměňování snižuje průměr za celou skupinu."
Čím vyšší vzdělání, tím vyšší plat
Stále výrazněji platí v tuzemsku to, co je v zahraničí samozřejmostí již dlouho - vyšší vzdělání je poukázkou na vyšší příjem. Konkrétně, zatímco průměrná hodinová mzda pracovníka se základním vzděláním je zhruba 66 korun, vysokoškolák může počítat s 185 korunami za hodinu. Ačkoliv se vláda chce zasadit podle svého dokumentu Priorit a postupů při prosazování rovnosti mužů a žen o stejný přístup zaměstnavatelů k ženám a mužům a také zákoník práce diskriminaci přímo zakazuje, v odměňování stále trvá. Naopak podle posledních výsledků šetření sociologického ústavu jsou neodůvodněné platové rozdíly mezi ženami a muži až třetinové a spíše se prohlubují. To by však mohla být podle odborníků závažná překážka hladkého vstupu České republiky do Evropské unie.
Průměrné hodinové mzdy podle dosaženého vzdělání (Kč) | |
Základní a nedokončené | 66 |
Střední bez maturity | 77 |
Střední s maturitou | 100 |
Vyšší odborné a bakalářské | 121 |
Vysokoškolské | 184 |
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001 Pramen: Trexima Zlín |
Průměrné hodinové mzdy podle věku (Kč) | |
do 20 let | 52 |
20 až 29 let | 83 |
30 až 39 let | 98 |
40 až 49 let | 95 |
50 až 59 let | 96 |
60 a více | 88 |
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001 Pramen: Trexima Zlín |
Průměrné mzdy zaměstnanců za hodinu (Kč) | |
Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci | 209 |
Vědečtí a odborní duševní pracovníci | 142 |
Techničtí (zdravotníci) a pedagogičtí pracovníci | 109 |
Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé | 82 |
Obsluha strojů a zařízení | 79 |
Nižší administrativní pracovníci | 77 |
Provozní pracovníci ve službách a obchodu | 60 |
Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství | 56 |
Pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci | 56 |
Průměr v ČR | 93 |
Poznámka: hrubá mzda, v podnikatelské sféře za 1. čtvrtletí roku 2001 Pramen: Trexima Zlín |
Odpovídá vaše mzdové ohodnocení uváděným průměrným hodnotám? Myslíte si, že si některé profese zaslouží vyšší ohodnocení a jiné zase nižší?