Zdeněk Hába: Osobně jsem si vědom tohoto šíleného daňového zatížení a nemohu se zbavit dojmu, že ze strany vládnoucích (či spíše ovládajících) špiček našeho státu je stále velká snaha ovládat občany skrze finance. Není normální platit za každou blbost daň. I když v Evropské unii je daňové zatížení obdobné. Ostatně pan Parkinson se k daním vyjádřil velice trefně: pokud jsou daně do 10%, tak se každý stará o to, aby vydělával pokud jsou daně do 20%, tak se ti s vyššími příjmy již zabývají tím, jak na daních ušetřit a pokud je daň nad 30%, tak již všichni hledají způsob, na jak vydělávat peníze, ale jak neplatit daně (na mysli mám samozřejmě celkovou daň). Není se čemu divit, že všichni hledají způsob, jak daň neplatit.
Jan Filáček: Rozdělení daňové zátěže do co největší počtu různých daní je z hlediska zájmu státu logické - maximalizuje se daňová výtěžnost s tím, že ještě stát může daně prohlašovat za "sociálně spravedlivé" (jako jsou například spotřební daně či progresivní daň z příjmu). Co se už nevidí, že se velkým počtem daní komplikuje jak výběr daní, tak i průhlednost celého daňového systému. Není pak výjimkou, že i úředníci finančních úřadu se v legislativním spletenci velmi špatně orientují.
Vladimír Mahr:Nechtěl bych být státní úředník. Možná jeden z mála, který by po celou pracovní dobu řádně pracoval a byl přivětivý k daňovým poplatníkům. Tato společnost je tak zhnusená, že neumí najít skutečnou systémovou chybu. Ta je v současném režimu. Neustále jsme byli varováni, že třetí cesta neexistuje a přesto jsme jí šli. Pan Novák v následujícím měsíci onemocní na páteř. Vzhledem k této chorobě léčba bude velice dlouhodobá. Pan Novák měsíčně dostane nemocenské dávky v přibližné výši 9000,- Kč. Z těchto dávek se neplatí daň ani pojištění. Pan Novák si současně jde přivydělat k českému kapitalistovi. Jelikož pracuje načerno za svou práci dostává špinavé peníze. Z těch se žádná daň neplatí ani pojištění. Tyto špinavé peníze utratí za v restauraci za jídlo a pití. Jelikož restaurace patří českému kapitalistovi, který načeno zaměstnává jeho nezaměstnanou manželku musí si vytvořit zdroj špinavých peněz. Ten vytvoří tak, že nakoupené suroviny nezavede do účetnictví. Z nich navaří jídlo, popřípadě alkohol naředí a prodá našemu panu Novákovi. Obdržené špinavé peníze od pana Nováka taktéž nezavede do účetnictví a ponechává jim špinavý charakter. Celkový objem utržených špinavých peněz je vyšší než odměna paní Novákové. Vytvořený zdroj špinavých peněz český kapitalista použije k nákupu vstupních surovin. Dodavatel již také uplatňuje dělbu peněz na čisté a špinavé. Jelikož podíl čistých peněz neustále klesá ve prospěch špinavých nemohou být firmy ziskové. Kde není zisk není daň ze zisku. Rodina pana Nováka se se svými legálními příjmy dostala pod hranici životního minima. Stát přispěchá s nápomocí sociálními dávkami. Panu Novákovi i jeho černému zaměstnavateli je potřeba poskytnout rodinné přídavky v plné výši. Zaměstnavatel pana Nováka dokázal obrátit poměr vydělaných peněz ve prospěch špinavých. Může si dovolit ze špinavých peněz sponzorovat vládnoucí politickou stranu. Ta prostřednictvím svojich poslanců prosadí v parlamentu kuponovou privatizaci. Našemu sponzorovi je přidělen objekt dle výše příspěvku. Rostoucí obavy intelektuálů chlácholí předseda politické strany prohlášením, že žádné špinavé peníze přece neexistují. Jsou pouze jedny a o ty jde až na prvním místě. Tvorba a použití špinavých peněz se stává obvyklou společenskou normou. Naší páni Nováci už dávno jsou na hradě, v parlamentu, v policii, v justici, ve zdravotnictví, ve školství, v České televizi atd. Není právdivý Váš příklad o daních. Daně platí pouze ten kdo chce. Každý strůjcem svého štěstí.
Radu na zjištění ceny pojistného za cestovní pojištění dala jednomu z čtenářů ve svém názoru autorka komentáře Vyplatí se cestovní pojištění? Jana Jarošová:
Nejlepší představu si uděláte, když se podíváte na www stránky některých pojišťoven, tam je buď přímo on-line výpočet cestovního pojištění, nebo je tam většinou alespoň uvedena výše sazeb. Zjistíte tam výši pojistného podle oblasti, kam cestujete, podle Vašeho věku a podle účelu cesty – tedy zda pojedete jako turista, nebo na služební cestu, nebo třeba za zimními sporty. Sazby bývají uvedeny zvlášť pro léčebné výlohy a zvlášť pro další druhy pojištění.
O zkušenosti se službami České spořitelny se s ostatními čtenáři podělil v reakci na komentář o výhodách studentských kont neznámý čtenář.
Anonym:Jelikož mi chodí pravidelně měsíčně na Sporostudent určitá částka, zajímal jsem se o to, zda by mi nemohli kontokorent o něco zvýšit. Úřednice postupně obešla všechny nadřízené osoby ve spořitelně a asi po 15 minutách mi sdělila, že tento postup nelze aplikovat. Dále bych chtěl připomenout výhodu v podobě úvěru u KB, kde student obdrží až 150.000 Kč bez ručitele. To žádná jiná banka, pokud vím, neposkytuje.
Novinku na českém trhu – ?koupi bytu na leasing – představil ve svém komentáři Vladimír Zdražil. K problematice změny úrokových sazeb u hypoték se vyjádřil Petr Syrový.
Petr Syrový:V článku se také používá argument, že u hypotéky není výše splátky garantována a že klientovi hrozí zvýšení splátky po uplynutí pevné úrokové sazby. Tento argument se používá i při porovnání hypoték a stavebního spoření. Argument je pravdivý. Jenom mi přijde, že se nikde (nebo málo kde) říká, jak je riziko nárůstu splátky velké. Největší je pro hypotéční úvěry na dlouhou dobu (20 let). Dnes jsou úrokové sazby z hypoték kolem 8 % ročního úroku. Milionovému úvěru odpovídá splátka asi 8300 Kč. Za pět let se bude měnit úroková sazba. Kdyby narostla z 8 % na 10 %, znamenalo by to nárůst splátky asi na 9 400 Kč. To je nárůst o 1100 Kč. V procentuelním vyjádření je to nárůst asi o 12 %. Vzhledem k inflaci to není nijak moc na to, abychom se museli obávat, že na to nebudeme mít. I jiné věci se zdraží a to v průměru o více než 12 % za 5 let. Nezapomínejme na to, že to také může fungovat na druhou stranu a splátka nám může poklesnout. Je to prostě riziko (nejistota). U desetileté doby splatnosti je rozdíl daleko menší. Při stejných parametrech jako v předchozím příkladě je splátka asi 12 100 Kč, za pět let by mohla narůst na 12 700 Kč, což je pouhých 600 Kč (tedy jenom 5 %). (Úvěry ze stavebního spoření mívají dobu splatnosti pod deset let.) Při krátkých dobách splatnosti se navýšení vůbec nemusíme obávat. Ani při delších dobách splatnosti není riziko příliš veliké. Petr Syrový
