Nejzajímavější názory v uplynulém týdnu

Minulý týden byl na komentáře opravdu bohatý a v následujících diskusích nezaháleli ani naši čtenáři. A proto Vám jako každý týden přinášíme přehled těch nejzajímavějších názorů minulého týdne.
Možnosti investování do podílových fondů nastínil minulé pondělí ve svém komentáři Jan Filáček. Problémy s konverzí měn nastínili i někteří čtenáři:

Michaela Monteg: S nižšími částkami se nákupem v zahraničí vyzrát nedá. Při investování do jakýchkoli zahraničních cenných papírů je nutné brát v úvahu i bankovní poplatky za konverzi korun do / z deviz a převod deviz do / ze zahraničí. Pak se taková investice (nákup + pozdější prodej) může prodražit o dalších 2-5 % v závislosti na bankovních poplatcích a účtovanému rozpětí u cizoměnových transakcích. Můžete tedy sice ušetřit až 3% nákupem fondu u diskontního brokera na internetu, výsledný efekt však bude stejný, nebo horší a ještě s rizikem spojeným s internetovou transakcí.

Jiri Musil: Nektere zahranicni spolecnosti jako napriklad PARVEST umi prijimat penize v CZK a konverzni polatky se tedy neplati, stejne tak jako drzeni investicniho uctu zdarma. Dokonce PARVEST nabizi i moznost primeho inkasa z uctu, cimz odpadaji i naklady na bankovni prevody (u planu pravidelnych investic) Investor tak plati pouze to co je soucasti prospektu fondu -upisovaci platek, manazersky polatek a pripadne zvyhodneny prestupni poplatek.

Nejdiskutovanějším se stal v minulém týdnu komentář finančního poradce Oty Dračky, který se zabýval výhodami kombinace životního pojištění a hypotéky. Z množství zajímavých příspěvků do diskuse uvádíme následující:

Tomkan: Pokud to chápu dobře, tak vidím největší výhodu daňovou. Současné zákony umožní odečíst ze základu max. 12000 na kap. živ. p. a CELOU splátku úroků z hypotéky (nebo se mýlím ?). A protože v tomto případě splácím celou dobu jen úroky, mohu si celou splátku hypotéky odečíst. Takže zvlášť pro lidi spadající do 32% daňové kategorie (ach, jak rád bych platil takovéto daně též :-) to může být výhodné.

Petr Safranek: Vážený pane kolego, dovolím si Vám doporučit před prezentací "výhodnosti" této kombinace trochu počítat. Vezměme si modelově 30ti letého muže a hypotéku 1.000.000,- Kč na 20 let s 8% úrokem pod celou dobu. A k tomu KŽP na 1.000.000,- na 20 let a předpokladem zhodnocování rezerv pojišťovny, připsané klientům, ve výši 10% (což je již na hranici reálnosti). Na úrocích při odložené splátce jistiny zaplatím ročně 80.000 Kč, celkem tedy 1.600.000,- Kč. Na pojistném za KŽP zaplatím 40.000 Kč ročně, celkem tedy 800.000,- Kč. Dohromady tak zaplatím 2.400.000,- Kč s tím, že na konci mi zbude zhodnocení KŽP ve výši cca 600.000 Kč (jistina hypotéky bude splacena garantovanou pojistnou částkou). Budu-li tutéž hypotéku splácet anuitně, zaplatím cca 2.130.000,- Kč bance. Budu-li si vedle toho platit stejné KŽP, zaplatím již zmíněných 800.000 na pojistném, dohromady tedy 2.930.000,- Kč. Ovšem zbude mi nejen výnos KŽP, ale i pojistná částka, tedy celkem 1.600.000 Kč. Zaplatil jsem tedy o 530.000 více, ale mám o 1.000.000 více! Samozřejmě nepočítám s odpočty daní, ale ty mohu uplatnit jak u anuitní splátky, tak u splátky s odloženou jistinou. Obávám se tedy, že Vámi publikovaná kombinace v konečném efektu až tak výhodná není. A to už vůbec nemluvím o možnosti nahradit KŽP pouze tzv. úvěrovou pojistkou, tedy rizikovou životní pojistkou s klesající pojistnou částkou podle nesplacené jistiny. Ta je výrazně levnější než KŽP a méně bonitnímu klientovi je tudiž dostupnější, ve Vaší kombinaci je však zcela nepoužitelná. Jinak Vás ujišťuji, že nejde o žádnou novinku a tato kombinace je známá již relativně dlouho... Petr Šafránek, rodinný finanční poradce

O principu fungování a výhodách čipových karet poučil čtenáře Fincentra Vladimír Zdražil. Nad rentabilitou provozu karet z hlediska bank se pozastavil jeden z čtenářů tohoto článku:

Hoover: Slyšel jsem, že každý výběr z bankomatu při použití on-line ověření zůstatku na účtu stojí banku více než dvacet korun. S ohledem na současnou výši poplatků za výběry z bankomatů to pro ně asi stákle musí být ztrátový business nebo se mýlím?

Vladimír Zdražil: V zásadě máte pravdu. Výběry z bankomatů při tomto způsobu ověřování jsou skutečně ztrátové. Některé banky v posledních měsících si to také uvědomily a zvýšily ceny těchto transakcí. Je logické, že klienti požadují stále hustší síť bankomatů, což samozřejmě přináší vyšší zátěž na celý informační systém banky a s tím spojené vyšší náklady. Každopádně však nechápu lidi, kteří si vybírají z bankomatu a potom tuto cash použijí při platbách, kde by mohli platit přímo kartou při využití terminálu obchodníka. Ti se přeci zbytečně okrádají.

Kolik vynese životní pojistka s daňovým odpočtem? O tom informoval čtenáře Fincentra finanční poradce Pavel Hulák. Že oblast životního pojištění je velice komplikovaná ukázala i následující diskuse:

Anonym: Jaktoze u DP klasickeho a DP investicniho neni zadna pojistna castka? Neni zde tedy kryto riziko smrti?

Pavel Hulák: U modelových produktů DP vybraných do komentáře opravdu ne. Jinak by se vlastně jednalo o životní pojistku. V případě smrti dostane oprávněná osoba odbytné resp. hodnotu podílových jednotek. Riziko dožití je nižší nez riziko smrti, nižší je i náklad pojišťovny. Proto je DP z hlediska využití pro daňové úlevy (zejména moderní investiční varianta DP) vhodnější než životní pojistka, případně ještě v kombinaci s ní. Pavel Hulák, autor komentáře

Nad tím, jestli se dá vydělat na spekulaci s cizími měnami a jestli je tato forma investování vhodná i pro drobné investory, se zamyslel ve svém komentáři Jiří Zaorálek. Svůj názor nám sdělili i někteří čtenáři tohoto článku:

Joke: Zcela správně autor článku nedoporučuje drobným investorům tento druh investice. Zatímco u akcií lze přeci jenom něco očekávat na základě analýzy, tak u měn to je loterie. Myšlenku schůdnou pro řadového občana spočívající v přelévání peněz z účtu v Kč na účet v cizí měně bych s ohledem na poplatky za konverzi také zavrhl. Drobný investore, tudy cesta skutečně nevede.

Pavel Kohout: Tecnická analýza se samozřejmě dá na cizí měny použít. Otázka je, s jakými výsledky. Drtivá většina studií i praktických zkušeností se shoduje v tom, že tyto výsledky jsou velmi chabé. Uvažte: trh cizích měn je nejlikvidnější finanční trh na světě vůbec. Analyzují ho snad milióny spekulantů a pohybují s v něm naprosto nepředstavitelné částky. Kdo si myslí, že má nějakou informační výhodu, na jejímž základě by mohl překonat trh, je pěkný naivka. Kdepak, když už spekulovat, tak daleko raději s nějakým solidním akciovým indexem. Tam se dá alespoň spolehnout na dlouhodobý růstový trend, když krátkodobá spekulace selže.