Pavel Zajíček: Průměrný český člověk by měl mít peníze pouze na termínovaných vkladech alespoň u pěti bank - u žádné více než pojištěnou částku a zbytek rozložený mezi dva fondy peněžního trhu. Vše ostatní je mimo rámec jeho chápání. Investování je totiž mimo jiné hra, která se od ostatních her liší tím, že v globále tvoří výnos. Filozofie, psychologie a logika, vyšší matematika a zkušenost - to je cesta do světa investic. Pojďme tedy radši pomalu, ale vpřed. Průměrný český člověk by měl mít peníze pouze na termínovaných vkladech alespoň u pěti bank - u žádné více než pojištěnou částku a zbytek rozložený mezi dva fondy peněžního trhu. Vše ostatní je mimo rámec jeho chápání. Investování je totiž mimo jiné hra, která se od ostatních her liší tím, že v globále tvoří výnos. Filozofie, psychologie a logika, vyšší matematika a zkušenost - to je cesta do světa investic. Pojďme tedy radši pomalu, ale vpřed.
Anonym: Má to ale jeden háček: najděte mi na trhu pět kvalitních bank. Pro malého, průměrného českého investora je tak akorát nejvhodnější KB, ČS, ČSOB a GE Capital. Ostatní banky jsou buď docela náročné na kapitálovou přiměřenost klienta nebo poplatkově nepřijatelné pro zbytek národa. Osobně svým klientům doporučuji místo TV fondy peněžního trhu bez vstupních a výstupních poplatků. Strategie je to celkem úspěšná, ale bývá problém investora přesvědčit. Znám dost lidí, co si "sulcují" na sporožiru i 100 000 Kč a na 6měsíčním TV s úrokem okolo 3% i půl milionu a více. Když se pak na malé částce přesvědčí, investují více. Osobně termíňáky doporučuji pouze pro vklady tak mx. do tří měsíců. Co se týče ostatního rozložení peněz do fondů, jako dobré se mi jeví investovat tak asi do 3 fondů pro průměrného investora (peněžní trh, dluhopisy, smíšený). Pro náročnější klientelu pak okolo 5 - 7 fondů.
Jaká hypotéka je na českém trhu nejvýhodnější v době litého boje mezi jednotlivými bankami nám prozradil ve svém komentáři Vladimír Zdražil a o své zkušenosti se podělili s ostatními i čtenáři Fincentra:
Lahoda: Jsem již čtyři roky klientem ČMHB. Nutno říci, že VELMI nespokojeným...jednání pracovnic banky bylo velmi arogantní (pravda....až od okamžiku, kdy sem podepsal a o 12! dní prodlel se splátkou)...Mělo mě to varovat....když různé poplatky (za smlouvu, skutečná výše pravidelných měsíčních poplatků) se objevovali postupně...Nyní dělám opravdu všechno pro to, abych zaplatil celý úvěr předčasně a zbavil se tak úroku 15,6 procent. Radši zaplatím sankce za předčasnou splátku, než abych v tomto ústavu dále zůstával. Jedno je jisté....váží si tu BUDOUCÍCH klientů....ten kdo klientem už je, nikoho moc nezajímá...
Výsledky zajímavé studie o vlivech různých aspektů na výsledky investování nám prezentoval ve svém komentáři Tomáš Janča. O své investiční zkušenosti se podělili s ostatními i čtenáři tohoto článku:
Pavel Zajíček: Snaha o překonání trhů je parketa pro hráče. Ne že nejde překonat trhy, jde to, ale je to již hra, ne investice. Přeji úspěchy investorům, a investoři - vězte, že jsou i hráči. A hráči stačí, když překoná trh o málo, hráč ví, že ůsilí možná neodpovídá námaze... Navíc si myslím, že i hráč by měl mít tak alespoň 50% prostředků zainvestovaných. Taková jistota mu dává klid pro hru.
Tomáš Janča: Souhlasím s Vámi. I když si myslím, že každý by měl mít zainvestovanou dominantní část svého protfolia do několika mála fondů s pevnou a tudíž odhadnutelnou investiční strategií, tak se nic nevyrovná uspokojené "hráčské" ješitnosti. Aktivní investování resp. spekulování je bezpochyby druhem adrenalinové zábavy, jenž může člověka přinutit k tomu, aby trochu víc použil vlastní mozek nebo třeba i získal nové vědomosti. A pokud to náhodou vyjde, tak to potěší dvojnásob.
Jak lze vydělat na financování bydlení z hypotečního úvěru a investování uvolněných peněžních prostředků poradil ve svém komentáři Vladimír Zdražil. Svůj názor připojilo i několik čtenářů článku:
Petr Šafránek: S autorem komentáře lze jen souhlasit. Problém zůstává v tom, že rodina, která dá dohromady s pomocí příbuzných milion na nový byt se, bohužel, dá v praxi těžko přesvědčit, aby peníze dala do akcií a byt vzala na hypotéku. Je to spíš problém psychologický, věcné argumenty jsou jasné. Bohužel většina lidí v ČR není zatím schopna takto uvažovat. Mám ale ještě jeden námět. Díky příznivým podmínkám pro hypotéky se dnes stávají byty či celé nemovitosti vhodným investičním nástrojem pro ty, kteří dají dohromady 30% jejich ceny. Jednoduše řečeno - nevíte, kam investovat - kupte na hypotéku byt a pronajměte jej! Na splátky hypotéky vydělá nájemné a po splacení máte byt, který buď použijete pro své děti nebo jej prodáte. Pro ty, kterým vadí volatilita akciových trhů (prostě na to, lidově řečeno, nemají nervy), může být toto docela zajímavá alternativa, jejiž riziko je minimální... Petr Šafránek, rodinný finanční poradce
Tomáš Janča: Zdravím Laďo! Zajímavý nápad, ale, jak si sám ve článku zdůraznil, je podmíněn několika "ale":). Annualizovaný historický výnos akcií se skutečně ustálil někde kolem 10-11 procent (v nominální výši). Toto je však průměrný TRŽNÍ výnos (tzn. výnos diverzifikovaného tržního indexu, diverzifikovaného samozřejmě pouze v rámci akcií), jenž je pro běžného investora nedostihnutelnou hranicí. Pro běžného investora by dané výpočty mohly být mírně zavádějící. Aby byly ty výpočty akurátní, tak by mělo být zdůrazněno, že uvedený výnos (11 procent) je tržní a investoři by se mu mohli přiblížit pouze pokud by investovali do některého z kvalitních amerických indexových fondů, což je pro mnoho našinců docela nepřekonatelnou bariérou. Alternativou mohou být indexové certifikáty kopírující široký tržní index (lépe řečeno index S&P 500), tady bych ovšem ještě chvíli počkal, než bych do nich investoval uvedených 700 tisíc. Spousta modelových výpočtů počítá právě s 10-11 procenty jako průměrnými výnosy akcií, ale zapomíná na to, že tyto výnosy jsou výsledky zprůměrování velmi dlouhé časové řady, která vyhlazuje výrazné krátkodobé výkyvy.
