Anonym: Nechápu, proč nebyla hodnocena ČSOB a její služby v této oblasti? Nebo snad ČSOB není banka vhodná k hodnocení?! Osobně využívám služby této instituce (Poštovní spořitelna) již několik let a jsem celkem spokojený.
Miroslav Beneš: ČSOB ani Poštovní spořitelna nejsou v testu proto, že jimi nabízený produkt je homebanking a ne internet banking, i když je mu velmi podobný. Tato banka se zcela jistě objeví v jakémkoli následujícím hodnocení, jakmile tuto službu zprovozní. Podle mých informací by se tak mělo stát do konce letošního roku. To samé lze říci i o GE Capital Bank.
Kolik je nejvýhodnější měsíčně ukládat na penzijní připojištění? To je téma, kterým se zabývá další z řady komentářů od Petra Illteška a Jaroslava Šulce. Toto téma je již tradičně také velmi diskutované mezi čtenáři:
Honza: Bohužel se nikdo nezminuje o zhodnocení neboli vnitřní výnosové míře penzijního připojištění. Pokud bude klient žádat o jednorázové vyrovnání (myslím, že většina bude, nebot je to ekonomicky výhodnější pokud se zrovna nedožijete 100 let) v době odchodu do důchodu, dnes je např. 35 tak zhodnocení je dle např. průměrně zhodnocujícího penzijního fondu Ceskomoravského: zhodnocení za poslední rok 4,2% p.a. výše daně 15% při měsíčním příspěvku 500,- Kč - vnitřní výnosová míra po započtení zhodnocení a státního příspěvku činí 5,53 % p.a. při příspěvku 100,- Kč a stejných podmínkách je výsledek 6,55% p.a. Je nutné vzít v úvahu, že na prychy si nešáhnete bez sankcí nejméně 15 let, pokud již tedy nejste skorodůchodce, spíše však 25 let (možná asi i více). Takže stovku se nevyplatí skoro spořit, a pět set si dám radši do dluhopisového fondu a prachy mám za pár dní doma a nemusím jako blbec na ně čekat. Vyplatí se to jenom v případě když Vám přispěje zaměstnavatel např. 700,- kč měsíčně. Existují takoví, ale jen zcela vyjímečně pak vaše vnitřní výnosová míra dosáhla až 10,54 % p.a. a to už dostanete málokde, že ? Ale sežente si takového zaměstnavatele. Jediná bezpečná varianta je zatím stavební spoření. U Hypo stavební spořitelny lze dosáhnout až 12,33% p.a. po pěti letech. Upozornuji, že čísla jsou přibližná počítaná dle funkcí ve Quattru Pro.
Pavel Zajíček: I onen příspěvek zaměstnavetele berte s velkou rezervou. Přesně o něj dostanete méně v hrubé mzdě, takže hned váha 700,- klesá pouze na úroveň Vaší konkrétní odvodové zátěže, opět tedy žádné terno, navíc zaměstnavatel Vám nařídí příslušný jeden fond, protože s ním má smlouvu a bere provizi. I tato provize dále ponižuje předpokládaný výnos. A tak dále, dokola a dále. Jedinou skutečnou výhodou penzijního připojištění je prostě státní příspěvek, všechno ostatní jsou již samé komplikace, mlžení a jiné tanečky.
Nový zákon o spotřebitelských úvěrech postaví do přímé konfrontace drobné půjčky od bankovních a nebankovních institucí. V komentáři od Vladimíra Zdražila se můžete dočíst, jaké budou skutečné důsledky tohoto opatření a kdo na něm nejvíce vydělá.
Adriana: Myslím, že zákonem daná povinnost informovat o podmínkách jakékoli smlouvy pořádně a nezkresleně není vůbec od věci. Ona totiž absence jakýchkoli pravidel pak vede klidně k tomu, že si ke každému nákupu budete muset přizvat právníka. Takže tomuto novému zákonu jednoznačně ANO (a že se to dá říct jen o málokterém novém zákonu). Jiná věc je, že by se lidé neměli spoléhat jen na zákonnou ochranu a u každého uzavíraného obchodu by měli alespoň trochu přemýšlet. K odhalení mnoha kliček opravdu stačí jen zdravý selský rozum a trocha základní matematiky. Autora článku bych ovšem ráda upozornila na jeden omyl. Že totiž by získání spotřebitelského úvěru bylo o tolik snazší, než získání bankovního úvěru. Rychlejší to, pravda, je. Ale potvrzení o příjmu od zaměstnavatele potřebujete také! Nebo kopii daňového přiznání, ze kterého vyplývá slušný příjem. V druhém případě však již máte mnohem menší šanci, že vám spotřebitelský úvěr schválí. Pokud vůbec tuto možnost nabízejí, tak přiznáním, že jste "na volné noze", se automaticky řadíte do rizikové skupiny a pokud v tom daňovém přiznání nemáte skutečně VELMI tučnou částku, nejspíš vám na splátky nic neprodají (vlastní zkušenost). Takže tato fiktivní výhoda oproti bankovnímu úvěru vlastně neexistuje.
Anonym: Moc hezky poukázáno na "výhody" splátkových firem. Myslím si, že kupovat zvláště levnější věci např do 20 tis. na splátky se opravdu nevyplatí, zde je jistě výhodnější si peníze půjčit od banky a za rok je vrátit. U částek vyšších lze o výhodách či nevýhodách spekulovat, ovšem firma poskytující splátkový prodej již bude ověřovat vaši bonitu, proto chce hledat tu nejvýhodnější nabídku a rozhodně neručit movitým majetkem, je lépe obejít pár přátel a někoho přesvědčit. A proč platit 45% p.a., když při troše štěstí seženeme úvěr dejme tomu na 100tis i za 14%p.a.
Jak obtížné je vykrást banku? Jeden ze zlodějů vykrádajících bankovní účty tvrdí v komentáři Marka Turka, že jde o věc velmi snadnou. Ačkoli je těžké se vůči vykradení účtu třetí osobou bránit, přišli někteří čtenáři článku s vlastními nápady:
Anonym: podpis bývá i na platební kartě....nemusí být sice shodný s podpisovým vzorem, nicméně může být. většina lidí se podle mě podepisuje raději všude stejně, aby si nemuseli pamatovat různé varianty...aspoň já to tak dělám
Anonym: S částí o sběrných boxech souhlasím. Já osobně mám při každé operaci na přepážce problémy s podpisem a proto automaticky předkládám občanku. U sběrného boxu takováto kontrola neexistuje a podpis je tak chabá identifikace, že sám o sobě není moc průkazný (proč se jinak u různých smluv používá ověřený podpis?). Obdobná situace je i u Sporotelu, pokud si někdo nahraje na magnetofon konverzaci s automatem, kdy klient zadává na klávesnici telefonu příkaz je vyhráno. Málo kdo totiž používá autentizační kalkulátor (plná cena 2500 Kč nebo i zvýhodněná 1200 Kč se někomu zdá za kalkulátor mnoho) a při troše cviku se dá pin z tónové volby také poznat. Pro banku jsou takové přístupy levnější, ale klient musí být ostražitý. Pro sběrný box by bylo nejlepší zvolit ještě kolonku "tajná identifikace", kam by klient mohl zapsat něco jako heslo pro ověření (musel by si dát samozřejmě pozor, zda mu někdo nekouká přes rameno). U sporotelu je nutností autentizační kalkulátor.
Praskne nová technologická bublina? Tuto otázku položil ve svém komentáři našim čtenářům Petr Kalina. Nasdaq totiž za poslední měsíc vzrostl více než o 20 procent…
Burzian: Je jasné, že v 80% případů dává analytik jakoukoliv akcii na "BUY" - investoři to rádi vidí, pro brokera z toho plyne samozřejmě příjem za zprostředkování nákupu a ono zdůvodnění, proč je to vlastně BUY se konec konců vždycky najde, i kdyby to měla být story vycucaná z prstu. Vždycky se mi líbí doporučení brokerů, kteří akcie doporučují k nákupu za 800, pak za 600, stále pak za 400, a když to stojí 250, tak si řeknou, no tak teď je to pochopitelně STRONG BUY. A do sebe jdou až tehdy, když akcie poklesne pod 200 korun (viz Český telecom). Pokud se podívám na tabulku a vidím odhady růstu ne nepodobné období roku 1999 je jasné, že jsou opět mimo, a je jedno, jaká renomovaná společnost za tím stojí. Pokud se tyto odhady vyplní u jedné společnosti z 50 je investování do těchto titulů hazard. Všichni známe společnosti jako Amazon, eBay, Yahoo či Microsoft. Ale to je pouze těch pár nejschopnějších. Nikde už se nedočteme o těch stovkách či tisících bezejmenných společností, které nadobro upadly v zapomění dějin. Technologické akcie sice mohou být zdrojem pohádkových zisků, ale jen pro určitou skupinku šťastlivců a rozhodně ne pro většinu investorů.
Petr Kalina: Vzhledem ke své pozici analytika a investičního manažera mám přístup k reportům nejrůznějších renomovaných bank. Musím objektivně říct, že některé analytické skupiny se po uplynulých poklesech (které ani zdaleka nebyly nahrazeny růstem cen v podledním měsíci) snaží dívat na situaci posledních dnů objektivněji nebo chcete li kritičtěji (mám ted na mysli zejména Merrill Lynch,JP Morgan a Salomon)a vydávají neutrální doporučení s cílovou cenou blízkou současné). Samozřejmě ne každý investor je čte, dav se řídí podle sentimentu a nikdo nechce zmeškat (byť uměle vytvořený) velký růst (big rally).
