Je lepší mít jistotu stálého pracovního poměru s neurčitou dobou trvání, nebo vědět, že díky jeho ohraničené době ho půjde snadno po dohodnutém čase rozvázat? Všechno záleží na konkrétní situaci. Je proto dobré předem znát pravidla jejich uzavírání.
Nejčastější formou pracovněprávního vztahu mezi pracovníkem a zaměstnavatelem je pracovní poměr. Vzniká obvykle uzavřením pracovní smlouvy. Při uzavírání pracovního poměru se často dopouštějí chyb jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci. Pro obě strany mohou mít tyto chyby přitom nepříjemné důsledky. Základním předpokladem pro vznik pracovního poměru je písemné sjednání pracovní smlouvy. V ní oba účastníci dohodnou všechny podstatné náležitosti patří k nim ujednání o konkrétním druhu práce, místě jejího výkonu a o dnu vzniku pracovního poměru. Vedle těchto podstatných náležitostí lze v pracovní smlouvě sjednat i další podmínky, na nichž mají obě strany zájem a které neodporují právním předpisům.
Nejjistější je pracovní poměr na dobu neurčitou
Když není v pracovní smlouvě vymezeno trvání pracovního poměru, jde vždy o pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou. Ten lze ukončit buď dohodou obou smluvních stran, nebo výpovědí jedné ze smluvních stran, případně jejím okamžitým zrušením. V pracovní smlouvě lze sjednat také zkušební dobu. Musí být dohodnuta písemně a nejpozději v den vzniku pracovního poměru, jinak je její sjednání neplatné. Výhodou či nevýhodou záleží na konkrétní situaci - je možnost ukončení pracovního poměru během zkušební doby bez udání důvodů, zpravidla do tří dnů po doručení příslušného oznámení. Pracovní poměr na dobu určitou by měl zaměstnavatel dohadovat s pracovníkem v případech, kdy jde o sezonní práce, o zastupování dlouhodobě nepřítomného zaměstnance, ale také s důchodci a tehdy, když není jasné, zda bude stále dostatek práce pro všechny zaměstnance. Právní předpisy nestanoví konkrétní pravidla, podle kterých může zaměstnavatel uzavírat pracovní poměr na dobu určitou. To vede v některých případech k jejímu zneužívání zaměstnavateli - mohou se snadno »zbavit« svých zaměstnanců a nemusí jim přitom poskytovat některé sociální nebo pracovní výhody. Tomu by měla zabránit navrhovaná úprava zákoníku práce, kterou by měla v nejbližší době projednat vláda. Mělo by v ní dojít k výraznému omezení uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Ten by měl být se zaměstnancem uzavírán jen na jeho písemnou žádost nebo v případě, že k tomu zaměstnavatele vedou vážné důvody. Pracovní poměr na dobu určitou končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, výpovědí nebo dohodou obou smluvních stran.
Vedlejší pracovní poměr má být kratší než hlavní
Když zaměstnanec sjedná pracovní poměr na plný pracovní úvazek, pak při uzavření dalšího pracovního poměru jde vždy o vedlejší pracovní poměr. Ten může být dohodnut pouze na kratší pracovní úvazek. Vedlejší pracovní poměr lze uzavřít u vlastního zaměstnavatele na jinou práci, než kterou u něho koná zaměstnanec v hlavním pracovním poměru. U cizího zaměstnavatele lze sjednat vedlejší pracovní poměr na jakoukoli práci. Vedlejší pracovní poměr lze ukončit dohodou obou smluvních stran či výpovědí z jakéhokoli důvodu, případně i okamžitým zrušením. Výpovědní doba běží 15 dnů od jeho doručení. Při skončení vedlejšího pracovního poměru z organizačních důvodů nepřísluší zaměstnanci odstupné. V případě, že má zaměstnanec uzavřenu pracovní smlouvu na kratší pracovní úvazek, pak další pracovní poměr může sjednat buď u vlastního zaměstnavatele na jinou práci nebo u jiného zaměstnavatele na jakoukoli práci. V těchto případech jde o takzvaný souběžný pracovní poměr. Ten musí být rovněž uzavřen na kratší pracovní úvazek. Souběžný pracovní poměr lze ukončit buď dohodou nebo výpovědí ze stejných důvodů jako hlavní pracovní poměr, případně okamžitým zrušením. Při jeho skončení z organizačních důvodů přísluší zaměstnanci odstupné.
Výhody a nevýhody pracovních poměrů
Typ pracovního poměru výhody nevýhody
Na dobu neurčitou stabilita a jistota zaměstnavatel má omezené
pracovněprávního vztahu možnosti výpovědi
Na dobu určitou rychlé a jednoduché skončení sociální a pracovní nejistota
pracovního poměru pro zaměstnance
Se zkušební dobou zaměstnavatel může ověřit sociální nejistota pro obě strany
kvality pracovníka, zaměstnanec
pracovní podmínky, snadné
ukončení pracovního poměru
pro obě strany
Vedlejší pracovní poměr snadné ukončení nevyplácí se odstupné a uzavírá
se jen na kratší úvazek
Souběžný pracovní poměr stejné jako u hlavního prac. skončení jako u hlavního
poměru, vyplácí se odstupné pracovního prac. poměru
- úterý 2. listopadu 1999
