Úvodem si společně vydefinujme oblast poplatníků a příslušné legislativy. Cenné papíry dnes může nabývat jakákoli fyzická nebo právnická osoba bez omezení. Nás bude zajímat výlučně záležitost fyzických osob – občanů i podnikatelů (živnostníků nebo dalších samostatně výdělečných osob).
Většina drobných investorů investuje svoje soukromé, již zdaněné peníze. Kromě nich existuje menší část investorů, kteří nakupují cenné papíry v rámci podnikání. Takto nabyté CP musí být zařazeny do obchodního majetku. V takovém případě je daňový režim poněkud odlišný.
Na trhu existuje poměrně široká škála cenných papírů. Z pohledu drobných investorů hrají nejpodstatnější roli akcie a podílové listy otevřených podílových fondů. Přímé investice fyzických osob do jiných instrumentů, např. dluhopisů, jsou okrajovou záležitostí. Pojďme se tedy podívat na režimy zdanění příjmů z prodeje cenných papírů u fyzických osob:
- Příjmy osvobozené od daně z příjmů (paragraf 4, odst. 1, písm. w) ZDP), týká se to prodejů CP po více než šesti měsících od pořízení
- Ostatní příjmy dle paragrafu 10 ZDP, při dřívějším prodeji CP než šest měsíců od pořízení (platí pro CP nezařazené v obchodním majetku)
- Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (paragraf 7 ZDP) u cenných papírů v obchodním majetku
300 000 KČ NA BYDLENÍ OD STÁTUVýše uvedená suchá fakta si nejlépe demonstrujme na příkladu pana K, který je živnostníkem a má zvláštní zálibu v obchodování a akciemi. Akcie nakupuje ovšem nejen ze svých osobních peněz, ale i ze svého podnikání (v případě volné hotovosti) a je samozřejmě povinen je zařadit do obchodního majetku. Pan K není účetní jednotkou a vede jako většina drobných živnostníků daňovou evidenci. V roce 2006 uskutečnil následující transakce s akciemi.
| Název CP | V OM | Datum a nákupní cena | Datum a prodejní cena |
| Akcie A | Ne | 15.1.2006, 30x1000 = 30 000 Kč | 10.9.2006, 30 x 1200 = 36 000 Kč |
| Akcie B | Ne | 12.3.2006, 50x 500 = 75 000 Kč | 17.6.2006, 50x 000 = 100 000 Kč |
| Akcie C | Ne | 13.7.2006, 100x100 = 10 000 Kč | 10.10.2006, 100x80 = 8 000 Kč |
| Akcie D | Ano | 2.2.2006,20x11000= 220 000 Kč | 10.11.2006,20x15000 = 300 000 Kč |
| Akcie E | Ano | 15.6.2006, 5x1000 = 5 000 Kč | 20.6.2006, 5x1500 = 7 500 Kč |
| Akcie F | Ano | 2.12.2006, 7x 8000 = 56 000 Kč | Do konce roku 2006 neprodáno |
Pozn.: Sloupec „v OM“ nese informaci, zda akcie byla zařazena do obchodního majetku v rámci podnikání nebo ne. Tato informace je totiž rozhodující pro způsob zdanění.
Komentář k jednotlivým transakcím z pohledu daňových povinností poplatníka:
Akcie A – jde o akcii nezařazenou v obchodním jmění, a tudíž poplatník aplikuje šestiměsíční časový test. Na základě informací v tabulce je zřejmé, že poplatník tento test splnil, a tudíž se pro něj jedná o osvobozený příjem dle paragrafu 4, odst. 1, písm. w. Z pohledu daňových povinností se tato transakce vůbec neobjeví v poplatníkově daňové přiznání za rok 2006 a nebude nijak daňově zatížena.
Akcie B – tato akcie není podobně jako akcie A zařazena v obchodním majetku a opět testujeme šestiměsíční časový test. Ten není naplněn a poplatník musí počítat s daňovým dopadem. Příjem z prodeje akcie B ve výši sto tisíc Kč se objeví v daňovém přiznání v kolonce „Ostatní příjmy dle paragrafu10“ a jako daňový výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií – 75.000 Kč. V případě, že by měl s nákupem či prodejem akcií další související náklady (např. porada s odborníky na investice), tak by i tyto výdaje měly daňový charakter.
Akcie C – tuto akcii byl poplatník povinen v důsledku finanční tísně odprodat se ztrátou (nakoupil za deset a prodal za osm tisíc). Poplatník může vzniklou ztrátu kompenzovat s transakcí akcie B v rámci paragrafu 10 daňového přiznání za 2006.
Akcie D – jde o akcii zařazenou do obchodního majetku, a tudíž zde odpadá aplikace šestiměsíčního časového testu. Zároveň musí poplatník počítat s tím, že příjmy z prodeje akcie se budou zdaňovat v paragrafu 7 jako příjmy z podnikání se všemi důsledky. Daňovým příjmem je prodejní cena 300.000 Kč a daňovým výdajem 220.000 Kč.
Akcie E – obdobný případ jako u akcie D – opět v obchodním majetku – časový test není důležitý. Daňovým příjmem je 7.500 Kč a daňovým výdajem 5.000 Kč
Akcie F – Pan K nakoupil v prosinci 2006 akcii F a domníval se, že si tímto nákupem sníží základ daně dle paragrafu 7. Bohužel toto není možné. Pro pana K se sice jednalo o výdaj v rámci podnikání a akcie skutečně zařadil do obchodního majetku, avšak nelze výdaj s pořízením akcií jednoduše považovat za výdaj daňový.
DAŇOVÉ FORMULÁŘE ONLINE: STAHUJTE ZDEPři sestavování daňového přiznání tedy pan K musí tento výdaj považovat za nedaňový a ví, že ten se stane daňovým až v případě prodeje akcií buď v roce 2007 nebo třeba až v následujících letech.
Obdobná pravidla platí kupříkladu pro drobnými investory oblíbené investice do otevřených podílových fondů. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že daňově nejšetrnější je nakupovat cenné papíry ze svých již zdaněných peněz a prodávat je až po uplynutí šestiměsíční lhůty mezi nákupem a prodejem.
Mnoho drobných investorů dnes ovšem spekuluje na krátkodobé pohyby a drží akcii pouze několik dnů nebo dokonce několik hodin. V takovém případě je nutné počítat s evidencí každého obchodu. Na druhé straně musím zmínit, že aplikace obchodníků s CP pro internetové obchodování jsou na takovou evidenci připraveny.
