Absolventi škol jsou přitom velmi ohroženou skupinou lidí na trhu práce - zaměstnavatelé se zrovna nepředbíhají ve snaze dát jim práci. Jejich odchod ze škol rovnou na podporu v nezaměstnanosti přitom pro ně může mít neblahé sociální důsledky .
»Není málo těch, kterým se líbí vstát v poledne, ohřát si oběd od maminky a přitom pobírat téměř tři a půl tisíce korun měsíčně. Nebezpečné na tom je to, že tenhle způsob života se může mladým lidem zalíbit a motivace pracovat se ztrácí,« říká Anna
Přecechtělová z Úřadu práce v Kutné Hoře. V současné době tvoří podíl absolventů na celkovém počtu lidí bez práce už patnáct procent - šedesát pět tisíc se jich po ní pídilo ke konci června marně.
Zneužívání podpory se těžko prokazuje
Peněžní příspěvek státu je u nezaměstnaných absolventů škol stejně vysoký jako životní minimum - tedy 3430 korun měsíčně. Část z těchto peněz dostávají absolventi jako podporu v nezaměstnanosti z úřadu práce, druhý díl do výše životního minima jako sociální dávku.
Najdou se ale takoví, kteří se snaží si přivydělat, aniž by se peněz od státu vzdali. A dlužno říct, že jim to někdy docela dobře prochází. »My těžko prokážeme, že některý zaměstnavatel vzal na brigádu absolventa, který bere podporu, když to udělá načerno a neplatí za něj sociální ani zdravotní pojištění,« uvádí Eva Šauerová z Úřadu práce v Chrudimi.
Jana Krejníková z kontrolního oddělení Úřadu práce v Kutné Hoře k tomu dodává: »Postih takového jednání je složitý, zákoník práce zatím jednoznačně nestanoví, že pokud se takový brigádník pohybuje na pracovišti, musí mít řádnou pracovní smlouvu a dostávat mzdu.«
Zatím to podle Jany Krejníkové nejčastěji vypadá tak, že »černý« brigádník i jeho zaměstnavatel ve vzácné shodě vypovídají, že šlo pouze o přátelskou bezplatnou výpomoc. To také uvedou na úřadu práce v čestném prohlášení a nikdo na ně nemůže.
»Jedinou cestou je udělat přepadovou kontrolu přímo na pracovišti, kde se přistižený sám přizná, ale po pravdě řečeno - mnoho takových případů si nepamatuji,« popisuje své zkušenosti Eva Šauerová. »Pokud se však takový případ prokáže, následuje zastavení vyplácení podpor, vymáhání neoprávněně přijatých peněz, případně trestní stíhání za podvod,« dodává.
Na dvojí příjem brigádníka se nemusí přijít ani při kontrole zaměstnavatele. »S brigádníkem je sepsána většinou dohoda o provedení práce, pokud je v pořádku, není proč zaměstnavatele postihovat. Povinností firmy není zjišťovat, zda je či není brigádník evidován jako nezaměstnaný,« říká Ladislava Steinichová, ředitelka odboru Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí.
Náš Tonda fyzicky pracovat nebude
Někdy nejsou vybíraví jen sami mladí - o jejich uplatnění mívají dost často zkreslené představy také jejich rodiče. »Náš Tonda s maturitou přece nebude fyzicky pracovat,« slyší často na úřadech práce, když po marném hledání uplatnění nabízejí středoškolákovi veřejně prospěšné práce.
A Tonda? Proč by pracoval, když ho rodiče vezmou na drahou dovolenou a pak mu dávají velké kapesné. K tomu mu ještě přibude podpora v nezaměstnanosti, která je mnohdy stejně vysoká, jako je nabízený plat, a motivace pracovat je ta tam.
»Absolventi škol mnohdy nechtějí pracovat - vědí, že za sebou mají rodiče. Ti od nich nechtějí žádný příspěvek na společnou domácnost, naopak jim dávají ještě kapesné,« potvrzuje Jana Komárková z Úřadu práce v Kutné Hoře. »Stává se také často, že chtějí pracovat třeba jen v administrativě a vše ostatní je 'pod úroveň',« dodává.
I vysokoškoláci musí někdy hodně slevit
Nástupní plat vysoko nad průměrným výdělkem, vlastní sekretářka, mobil a služební auto k dispozici - takové jsou představy mnoha vysokoškoláků ještě před ukončením studia. Realita je však často jiná. Nejenže je po nástupu mobil v nedohlednu, o sekretářce nemluvě, ale ani pracovní náplň nepatří mezi ty vysněné.
»Takoví absolventi, kteří nechtějí začínat na asistentských místech, nemají pro nás význam,« říká Karel Foltýn z Unileveru Praha. »Vlastně jsme rádi, že o námi nabízená místa ani nestojí. Stejně by u nás nenalezli uplatnění,« dodává k tomu Jan Bechyně z téhož podniku. Právě Unilever podobně jako například Procter and Gamble či Škoda Auto nebo některé další společnosti mají pro absolventy připravený speciální program.
Ten spočívá v tom, že každý adept na vyšší manažerskou funkci musí projít obdobím, kdy poznává na různých místech i pozicích v podniku jeho práci. »Ohrnování nosu nad podřadnou prací se u nás nenosí. Každý, kdo má být manažerem prodeje, si musí na vlastní kůži zkusit přímý prodej u odběratelů,« vysvětluje Karel Foltýn.
Mladým lidem přitom často nedochází, že pokud takové místo nepřijmou a raději berou sociální dávky, škodí především sami sobě. »Asistentské pozice jsou často odrazovým můstkem pro získání dalšího dobrého uplatnění ve firmě - jak rychle se na takový post člověk dostane, závisí jenom na něm,« říká Monika Mrkvičková z personální agentury Grafton recruitment.
»Není málo těch, kterým se líbí vstát v poledne, ohřát si oběd od maminky a přitom pobírat téměř tři a půl tisíce korun měsíčně. Nebezpečné na tom je to, že tenhle způsob života se může mladým lidem zalíbit a motivace pracovat se ztrácí,« říká Anna
Přecechtělová z Úřadu práce v Kutné Hoře. V současné době tvoří podíl absolventů na celkovém počtu lidí bez práce už patnáct procent - šedesát pět tisíc se jich po ní pídilo ke konci června marně.
Zneužívání podpory se těžko prokazuje
Peněžní příspěvek státu je u nezaměstnaných absolventů škol stejně vysoký jako životní minimum - tedy 3430 korun měsíčně. Část z těchto peněz dostávají absolventi jako podporu v nezaměstnanosti z úřadu práce, druhý díl do výše životního minima jako sociální dávku.
Najdou se ale takoví, kteří se snaží si přivydělat, aniž by se peněz od státu vzdali. A dlužno říct, že jim to někdy docela dobře prochází. »My těžko prokážeme, že některý zaměstnavatel vzal na brigádu absolventa, který bere podporu, když to udělá načerno a neplatí za něj sociální ani zdravotní pojištění,« uvádí Eva Šauerová z Úřadu práce v Chrudimi.
Jana Krejníková z kontrolního oddělení Úřadu práce v Kutné Hoře k tomu dodává: »Postih takového jednání je složitý, zákoník práce zatím jednoznačně nestanoví, že pokud se takový brigádník pohybuje na pracovišti, musí mít řádnou pracovní smlouvu a dostávat mzdu.«
Zatím to podle Jany Krejníkové nejčastěji vypadá tak, že »černý« brigádník i jeho zaměstnavatel ve vzácné shodě vypovídají, že šlo pouze o přátelskou bezplatnou výpomoc. To také uvedou na úřadu práce v čestném prohlášení a nikdo na ně nemůže.
»Jedinou cestou je udělat přepadovou kontrolu přímo na pracovišti, kde se přistižený sám přizná, ale po pravdě řečeno - mnoho takových případů si nepamatuji,« popisuje své zkušenosti Eva Šauerová. »Pokud se však takový případ prokáže, následuje zastavení vyplácení podpor, vymáhání neoprávněně přijatých peněz, případně trestní stíhání za podvod,« dodává.
Na dvojí příjem brigádníka se nemusí přijít ani při kontrole zaměstnavatele. »S brigádníkem je sepsána většinou dohoda o provedení práce, pokud je v pořádku, není proč zaměstnavatele postihovat. Povinností firmy není zjišťovat, zda je či není brigádník evidován jako nezaměstnaný,« říká Ladislava Steinichová, ředitelka odboru Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí.
Náš Tonda fyzicky pracovat nebude
Někdy nejsou vybíraví jen sami mladí - o jejich uplatnění mívají dost často zkreslené představy také jejich rodiče. »Náš Tonda s maturitou přece nebude fyzicky pracovat,« slyší často na úřadech práce, když po marném hledání uplatnění nabízejí středoškolákovi veřejně prospěšné práce.
A Tonda? Proč by pracoval, když ho rodiče vezmou na drahou dovolenou a pak mu dávají velké kapesné. K tomu mu ještě přibude podpora v nezaměstnanosti, která je mnohdy stejně vysoká, jako je nabízený plat, a motivace pracovat je ta tam.
»Absolventi škol mnohdy nechtějí pracovat - vědí, že za sebou mají rodiče. Ti od nich nechtějí žádný příspěvek na společnou domácnost, naopak jim dávají ještě kapesné,« potvrzuje Jana Komárková z Úřadu práce v Kutné Hoře. »Stává se také často, že chtějí pracovat třeba jen v administrativě a vše ostatní je 'pod úroveň',« dodává.
I vysokoškoláci musí někdy hodně slevit
Nástupní plat vysoko nad průměrným výdělkem, vlastní sekretářka, mobil a služební auto k dispozici - takové jsou představy mnoha vysokoškoláků ještě před ukončením studia. Realita je však často jiná. Nejenže je po nástupu mobil v nedohlednu, o sekretářce nemluvě, ale ani pracovní náplň nepatří mezi ty vysněné.
»Takoví absolventi, kteří nechtějí začínat na asistentských místech, nemají pro nás význam,« říká Karel Foltýn z Unileveru Praha. »Vlastně jsme rádi, že o námi nabízená místa ani nestojí. Stejně by u nás nenalezli uplatnění,« dodává k tomu Jan Bechyně z téhož podniku. Právě Unilever podobně jako například Procter and Gamble či Škoda Auto nebo některé další společnosti mají pro absolventy připravený speciální program.
Ten spočívá v tom, že každý adept na vyšší manažerskou funkci musí projít obdobím, kdy poznává na různých místech i pozicích v podniku jeho práci. »Ohrnování nosu nad podřadnou prací se u nás nenosí. Každý, kdo má být manažerem prodeje, si musí na vlastní kůži zkusit přímý prodej u odběratelů,« vysvětluje Karel Foltýn.
Mladým lidem přitom často nedochází, že pokud takové místo nepřijmou a raději berou sociální dávky, škodí především sami sobě. »Asistentské pozice jsou často odrazovým můstkem pro získání dalšího dobrého uplatnění ve firmě - jak rychle se na takový post člověk dostane, závisí jenom na něm,« říká Monika Mrkvičková z personální agentury Grafton recruitment.
