Platit pojistné však musí jen ti, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Pro ty jsou stanoveny minimální vyměřovací základy a placení je nemine ani ve chvíli, kdy byli s podnikáním ve ztrátě.
O něco mírnější je zákon k těm, kteří podnikají vedle svého zaměstnání. U sociálního pojištění budou platit pojistné jen ze skutečně vydělaných peněz a to dokonce jen v případě, že zisk z podnikání je vyšší než 40 410 korun.
U zdravotního pojištění žádný pardon není - zaplatit musí všichni, kteří měli zisk. Existuje zde však „klička“ pro ty, kdo nemají podle zákona stanoven minimální vyměřovací základ. A to jsou třeba lidé, kteří se starají o dvě děti do patnácti let. Rodič dětí ve věku 9 a 12 let tak například nemusí platit měsíční zálohy v minimální stanovené výši, která je pro rok 2005 na 1143 korun. Zálohu vypočítá podle skutečného příjmu v minulém roce. To může být zajímavé třeba v případě, kdy matka dvou dětí, která se stará hlavně o chod rodiny, podniká "na půl úvazku" a její příjem není závratný.
Může se stát, že sečtete své závazky a zjistíte, že tolik peněz prostě pohromadě nemáte. Zálohy zdaleka nepokryly vypočítané pojistné. Co teď? Spolu s přehledem můžete zaslat správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně žádost o odklad platby či o její rozložení do splátek. Podle slov pracovníků těchto úřadů bývá žádostem v naprosté většině vyhověno.
Za co vlastně platíme
Vzhledem k tomu, že jde o pojištění a ne o daně, mohou poplatníci od příslušných institucí na oplátku očekávat protislužbu v případě „pojistné události“. Ze zdravotního pojištění plátce nedostane zpátky nic, ale na druhou stranu neplatí v ordinaci za ošetření, a v lékárně na některé léky pojišťovna přispívá. V rámci sociálního pojištění si předplácíme například starobní důchod či případný důchod invalidní.
 |
Budete registrovat automobil? Pak si připravte osm set korun, tedy o pět set korun více než loni. Na padesát správních poplatků se zvýšilo, objevilo se čtyřicet nových. Více čtěte ZDE. |
Vyplatí se nemocenská?
Kdo si připlatí 4,4 procenta z vyměřovacího základu za nemocenskou, bude dostávat denní dávku v době pracovní neschopnosti. To je však dávka ošidná. Pozor by si měli dát podnikatelé – na rozdíl od zaměstnanců se jich netýká takzvaný. paragraf, náhrada za dobu, kdy pečují o nemocné dítě. Výhodou denní dávky od správy sociálního zabezpečení je to, že v případě nemoci ji podnikatel dostane vyplacenu hned od prvního dne pracovní neschopnosti. Výše denního odškodného je však nízká. Za minimální pojistné 179 korun pojistného měsíčně získáte v prvních třech dnech nemoci po 25 korunách, od třetího do čtrnáctého dne 67 korun denně, a je-li nemoc delší než 15 dní, pak dalších 76,50 koruny za den.
Podnikatelé si často pro případ nemoci raději kupují komerční pojištění – první měsíc v něm sice nedostávají žádné peníze, při léčbě, která trvá déle, se jim však vyplatí. Například čtyřicetiletý muž, který platí srovnatelnou částku 175 korun měsíčně, dosáhne na denní dávku 300 korun. Při tříměsíční pracovní neschopnosti tak dostane od komerční pojišťovny téměř třikrát tolik co od státu. Pojištění sice nepokryje běžné chřipky, při vážném onemocnění je však výhodnější již po 36 dnech.
Komerční pojistné mohou podnikatelé uplatnit jako výdaj z podnikání. Jsou však omezeni horní hranicí a tou je částka, kterou by zaplatili za pojištění od státu – tedy 4,4, procenta vyměřovacího základu.
 |
Hledáte formuláře daňového přiznání či materiály pro správu sociálního zabezpečení? To vše spolu s našimi radami a tipy naleznete ZDE. |
