Evropě se mezi nejdůležitější zařadily další fundamenty z Německa, které dokázaly potvrdit, že se situace v největší evropské ekonomice postupně zlepšuje. Index ekonomického sentimentu (ZEW) totiž v srpnu prudce rostl až na hodnotu 54,9 b., kde se naposledy pohyboval před více než třemi lety. Stabilizace německé ekonomiky je přitom tažena především opětovným nárůstem zahraniční poptávky, která začala vedle počtu nových objednávek zvyšovat konečně také export.
To, že se situace výrazně lepší, pak v pátek potvrdily také ukazatele aktivity ve výrobním sektoru a sektoru služeb, které v Německu znovu rostly. Pokud tedy některé ekonomice skutečně celosvětová monetární a fiskální expanze pomáhá, je to právě německá, jejíž průmysl se díky celosvětovému vládnímu utrácení začíná stavět na nohy. To je samozřejmě dobrá zpráva nejen pro celou eurozónu, ale také pro Českou republiku, která je s Německem spojena pupeční šňůrou. Přehnaný optimismus však stále není na místě. V momentě, kdy tyto monetární a fiskální stimuly vymizí, problémy velmi pravděpodobně mohou znovu vyplout na povrch.
Ze Spojených států se v tomto týdnu obchodníci dočkali především výsledků z amerického trhu s bydlením. Ty však zůstaly mírně za očekáváním. Snižovaly se totiž jak počty nově udělených stavebních povolenek, tak nově zahájených staveb. Pokles byl však minimální a celkový počet zůstává nadále vysoko nad tím, kde se pohyboval ještě začátkem tohoto roku.
Přísun nepříjemných zpráv se však těmito nezastavil. Ve čtvrtek totiž vyšlo najevo, že v USA v druhém kvartálu opět vzrostl počet hypotečních úvěrů s 30 dnů a více opožděnou platbou. Ve Spojených státech je tak nyní 9,24 % ze všech hypoték zpožděných a bude-li toto číslo narůstat, stabilizace na tamním trhu s bydlením může nadále balancovat na hraně. Americký Fed totiž, chtě nechtě, bude muset jednou začít stahovat nadměrnou likviditu z trhu, a až se tak stane, úrokové sazby z hypoték začnou opět růst. To může následně situaci na trhu s bydlením velmi rychle opět zhoršit.
Slabší zprávy z USA však trhy nakonec vstřebaly, a tak si akcie proti minulému týdnu v pátek odpoledne dokázaly mírně polepšit. Například německý DAX rostl o 1,4 %, americké indexy pak byly výše o 0,5 %.
Dolar znovu slábl, koruna naopak zpevňovala
Lepší zprávy z Evropy a rostoucí akcie se promítly také do obchodování na devizovém trhu, kde se začalo znovu dařit evropské měně. Ta si v pátek, i přes pondělní oslabení, připisovala na páru s dolarem 0,9 % a znovu se tak vyhoupla až nad hranici 1,43 EUR/USD. Euro se tak v uplynulém týdnu stalo nejsilnější z nejvíce obchodovaných měn, když se vyvezlo na rostoucím optimismu ohledně vývoje v Německu. Podstatně hůře si vedla ale například britská libra. Ačkoli se jedná rovněž o měnu, která dokáže profitovat z růstu akcií, kolena ji tentokrát opět podlomila Bank of England.
Ve středu zveřejněný zápis z posledního zasedání banky totiž odhalil, že tři členové Výboru pro měnovou politiku, včetně guvernéra, hlasovali pro ještě agresivnější vystupňování měnové politiky. Právě díky Bank of England se proto libra k dolaru koncem týdne prodávala téměř beze změny na ceně 1,6550 GBP/USD.
Z Česka jsme se tentokrát žádných silných ekonomických dat nedočkali, ani to však koruně nebránilo v dalším růstu. Česká měna se dokázala vyvézt na vlně optimismu na finančních trzích z druhé poloviny týdne a zpevňovala jak na páru s eurem, tak k dolaru. Zatímco k euru rostla o 0,7 % na 25,50 EUR/CZK, k dolaru zpevnila o 1,6 % na 17,80 USD/CZK. Koruna však ve střední Evropě nebyla jedinou, ke které se obchodníci uchylovali, když si podobným růstem prošel také polský zlotý a o něco menším pak maďarský forint. Středoevropský region, na který se obchodníci stále dívají jako na rizikovější destinaci, tedy nadále získává na atraktivitě s tím, jak mezi obchodníky roste chuť vyhledávat aktiva s vyšším výnosem.
Cena ropy začala stoupat. Zemní plyn nejlevnější za 7 let
Cena ropy v uplynulém týdnu začala znovu stoupat. K tomu velkou měrou přispěly výsledky amerických ropných zásob, které ve středu zveřejnil Úřad pro energetické informace. Podle toho totiž v minulém týdnu klesly v USA zásoby ropy o skokových 8,4 milionu. Trh přitom počítal s jejich růstem o 1,1 milionu barelů.
Cena severomořského brentu tak vystoupala ve středu až nadosah hranice 75 USD za barel a, i když v pátek klesla zpět pod 74 USD, oproti pondělku byla o více než tři dolary dražší. Zcela opačným směrem se naopak vydala cena zemního plynu. Ta klesla na své sedmileté minimum až pod hranici tří dolarů. Zásoby zemního plynu totiž prudce stoupají, zatímco poptávka klesá. Podle amerického ministerstva pro energetiku se jen v minulém týdnu zvýšily o dalších 52 miliard kubických stop na 3,2 bilionu, což je o pětinu více, než hladina, které dosahovaly v předchozím roce.
Ani v příštím týdnu se obchodníci na světových trzích nudit rozhodně nebudou. Z Evropy totiž přijdou velmi zajímavé výsledky německé podnikatelské důvěry (IFO) a pravidelná měnová statistika ECB. Spojené státy pak nabídnou index spotřebitelské důvěry, ukazatel vývoje ceny domů, objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a v neposlední řadě zpřesněný údaj HDP za druhý kvartál.
