Gabriela Řeháčková nastoupila v půlce ledna na nemocenskou. Náhradu za prvních 14 dní od svého zaměstnavatele obdržela v řádné výši i včas, ale dávky nemocenské za únor ani za březen nedorazily. Nakonec se zjistilo, že mzdová účetní firmy, u které byla paní Řeháčková zaměstnána, v podkladech zaslaných Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) spletla číslo účtu a tak peníze dostal někdo úplně jiný, jistá paní P.A.
Nemocenská kalkulačka |
„Na okresní správě mi řekli, že dokud daná osoba částku nevrátí, tak mi peníze znovu poslat nemůžou,“ popisuje paní Řeháčková. Nepomohla ani banka, peníze zpět může žádat pouze odesilatel peněz.
Nápomocna sice byla mzdová účetní, ani ta ale moc nepochodila. „OSSZ čeká na vratku a paní P.A. máme vyzvat my, což už jsme udělali písemně. Dnes jsme se paní P.A. dovolali, ta nám ale řekla, že je se sociálkou domluvená na splátkách,“ informovala e-mailem paní Řeháčkovou. Jenže co teď?
Podle advokáta OSSZ skutečně není povinna vyplatit dávku znovu. „Ze zákona je pojištěnec povinen sdělit své číslo účtu, tuto povinnost paní Řeháčková vlastně nesplnila a nelze to klást k tíži OSSZ. Je to chyba zaměstnavatele, ten odpovídá za škodu, která jí vznikla a ten je povinen jí škodu nahradit,“ vysvětluje advokát Pavel Nastis.
Číslo účtu bylo opraveno, takže aspoň výplatě dávek za další měsíc už nic nebránilo. Jenže peníze stále nikde. Tentokrát byl problém v tom, že potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti bylo datováno k 28. dubnu, správně ovšem v tomto konkrétním případě mělo být uvedeno datum k poslednímu dni v měsíci.
„Jsem z toho už zoufalá, žiji sama s dcerou, nemám na nájem ani na jídlo a musím si půjčovat,“ stěžuje si čtenářka iDNES.cz. Učinila ale ještě jeden pokus, využila webového formuláře na stránkách ČSSZ s názvem Žádost o prověření nevyplacené dávky nemocenského pojištění po více než 30 dnech od uplatnění žádosti. Po třech dnech se ozvala pracovnice OSSZ, vše je vyřešeno a nemocenské dávky posílají. „Nechápu, proč mi nikdo nedokázal poradit a pomoci dříve. Dostala jsem se do dluhů ne vlastní vinou, a všem to bylo úplně jedno,“ uzavírá svůj příběh Gabriela Řeháčková.
Za zpoždění výplaty dávek může většinou zaměstnavatel
Kontaktní formulář, jehož prostřednictvím můžete požádat o prověření nevyplacené dávky nemocenského pojištění, spustila Česká správa sociálního zabezpečení v pondělí 18. května, jen za prvních deset dní dorazilo přes osm tisíc žádostí. Týkaly se výplaty nemocenských i ošetřovného.
Nepřišly vám dávky nemocenského pojištění?Využijte kontaktní formulář Žádost o prověření nevyplacené dávky nemocenského pojištění po více než 30 dnech od uplatnění žádosti na webu ČSSZ. Formulář můžete využít pro prověření kterékoli dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, otcovská, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství). Lhůta pro výplatu běží od předání podkladů OSSZ, před podáním žádosti si proto nejprve u svého zaměstnavatele ověřte termín odeslání. |
„Z prošetření doručených urgencí vyplynulo, že postup jednotlivých správ sociálního zabezpečení byl v 99 procentech případů správný, dávky jsou průběžně zpracovávány v zákonné lhůtě,“ informuje mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
„Pouze u 33 případů skutečně šlo o dávku, jejíž výplata neproběhla v zákonné lhůtě a důvod byl shledán v postupu na straně OSSZ, v dalších 20 případech došlo k chybě na straně zaměstnavatele, kdy z jeho strany nebyly doručeny kompletní podklady a doplňovaly se dodatečně, čímž došlo k prodlení při zpracování dávky,“ upřesňuje mluvčí.
Výplata dávek probíhá rychle, polovina bývá vyplacena do deseti dnů, zbývající část pak do 30 dnů. Ale pozor, lhůta pro výplatu se počítá od doručení kompletních pokladů na OSSZ.
Chybně podané nebo neúplné žádosti řeší okresní správy individuálně přímo s žadateli, respektive s jejich zaměstnavateli, kteří potvrzené dokumenty ve finální podobě předali. V dokumentech ale žadatelé často uvádějí i chybné kontaktní údaje, a proto se s nimi OSSZ nemůže spojit.
Jste na marodce a nejste doma? Odebrání dávek i pokuta
Zda váš zaměstnavatel odešle podklady včas a řádně a bezchybně vyplněné, to asi neovlivníte. Co ale ovlivnit jistě můžete, abyste třeba o nemocenskou nepřišli, je například dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Znamená to, že jste povinni zdržovat se na adrese místa pobytu, který jste nahlásili ošetřujícímu lékaři a dodržovat dobu a rozsah stanovených vycházek.
„Pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu, může být nemocenské kráceno nebo odňato za dobu až 100 kalendářních dnů ode dne (každého) porušení tohoto režimu nebo ode dne nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole tohoto režimu,“ upozorňuje Jitka Drmolová.
V případě nesplnění povinnosti poskytnout součinnost k provedení kontroly je nejčastějším důvodem pro uložení sankce neoznačení místa pobytu či zvonku jmenovkou.
O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje příslušná okresní správa sociálního zabezpečení ve správním řízení. Ale nemyslete si, že pokud vás kontrola nezastihne doma v prvních 14 kalendářních dnech, kdy ještě nemáte nárok na nemocenské (náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel), žádný postih vám nehrozí a se šéfem se nějak domluvíte.
„Dojde-li k porušení režimu v prvních 14 kalendářních dnech dočasné pracovní neschopnosti tím, že pojištěnec nedodrží individuální léčebný postup, který mu byl stanoven ošetřujícím lékařem, pak se dopouští přestupku, za který mu lze uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun,“ doplňuje mluvčí.
Za situace, kdy okresní správa sociálního zabezpečení disponuje indiciemi nasvědčujícími podvodnému jednání, podává trestní oznámení.
Jitka Drmolová
Stejně tak draho vám může přijít „hodit se marod“, tedy předstírat zdravotní potíže a lékaře přemluvit, ať vypíše neschopenku. Na dodržování právních předpisů a oprávněné čerpání státních prostředků na dávky nemocenského pojištění dohlíží lékaři posudkové služby OSSZ, kteří posuzují i zdravotní stav pojištěnců.
„Za situace, kdy okresní správa sociálního zabezpečení disponuje indiciemi nasvědčujícími podvodnému jednání, podává trestní oznámení,“ uvádí Jitka Drmolová a doplňuje: „Ze zkušeností víme, že někteří pojištěnci si trestnost takového jednání neuvědomují. Dokladem jsou případy, kdy se raději sami dobrovolně doznají a nahradí veškerou způsobenou škodu.“ V takovém případě zpravidla dochází k podmíněnému zastavení trestního stíhání, což ale nezabrání záznamu v trestním rejstříku a může zkomplikovat život.
