1. Kdo přiznání podává
Daňové přiznání k dani z nemovitosti podává ten, kdo vlastní nějakou nemovitost a u koho se v předchozím roce něco změnilo. Nejčastěji se to týká:
- koupě domu, bytu či pozemku
- výstavby domu na vlastním pozemku
- přístavby domu
- dědictví nemovitosti
- prodeje či darování nemovitosti v případě, že po prodeji vám v daném kraji zbyla ještě nějaká další
- zaevidování nějakého krajinného prvku (viz bod 6. o odpuštění daně)
Na celém formuláři modrého daňového přiznání je příjemná jedna věc – podáváte ho jednou, a když v dalších letech nic nepřikoupíte, nepřistavíte, nezdědíte, budete jen platit, vyplňovat papíry už nebude nutné.
Méně příjemné je, že když jste majitelem několika nemovitostí v různých krajích, budete podávat hned několik přiznání – vždy v příslušném kraji.
2. Kdo podávat nemusí
Pokud jste prodali či darovali nemovitost (a v daném kraji vám žádná jiná nezbyla), nebudete podávat žádné „nulové“ přiznání. Musíte však finančnímu úřadu prodej oznámit. Není na to žádný formulář, stačí napsat zprávu „volnou formou“. Praxe praví, že když tak neučiníte, vlastně se nic nestane, úřad za to pokuty ve skutečnosti nevystavuje. Mohlo by se nanejvýš stát, že nový vlastník přiznání nepodá. Pak by doháněl finanční úřad vás a vy byste museli dokládat, co a jak. Pokud se finančnímu úřadu nechcete jevit jako potížista, raději ten jeden dopis prostě napište.
Jaké jsou daňové povinnosti, když vlastníte či pronajímáte nemovitost |
Součástí výpočtu daně mohou být místní koeficienty, které obce stanovují vyhláškou. Nově je možné, aby měly různou hodnotu v různých částech obce. „Díky této přesnější aplikaci budou moci obce zvýhodňovat například nemovité věci určené pro bydlení, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti průmyslových zón,“ vysvětluje Michal Jelínek ze společnosti V4 Group.
Víc tak budou platit například ve Slavkově u Brna a Strakonicích či v části Havlíčkova Brodu a Prostějova. Tato změna není důvodem k vypisování daňového formuláře, pokud se nic jiného ve vlastnictví nemovitosti nezměnilo. Úředníci automaticky vypočtou novou cenu a lidem přijde do schránky složenka na vyšší částku.
3. Do kdy přiznání podat
Posunutý termín podání je sice opředen formulací „V případě, že z důvodu dopadů pandemie viru SARS-CoV-2 (nemoc, karanténa) nemůžete podat daňové přiznání do 1. února, tak jej můžete podat později, aniž by vám vznikla pokuta za opožděné podání daňového tvrzení“. V praxi se však žádné prověřování, zda jste byli nemocní, nechystá. Takže termín 1. dubna lze považovat za generální pardon.
Ale pozor! Nevztahuje se to na situace, kdy jeden ze spoluvlastníků nemovitosti podává přiznání jen za svůj spoluvlastnický podíl. Tehdy musel přiznání podat do 1. února. Jestliže však spoluvlastníci volí druhý postup a přiznání za všechny podá společný zástupce, mohou využít dubnový termín. Neptejte se proč. Prostě zákony.
4. Na papíře, nebo elektronicky
Na rozdíl od daně z příjmů nemusíte podávat nemovitostní přiznání datovou schránkou, pokud ji vlastníte. Výhodou elektronického formuláře však je, že za vás některé výpočty udělá sám (například dohledá příslušné koeficienty podle lokality a typu pozemku). Na druhé straně vás formulář nepustí dál, když máte někde chybu.
A chybu uděláte snadno. Při pokusu o vyplnění jsme na první pokus zvládli napáchat hned dvě „kritické chyby“. Prostě jsme v laikovi nepochopitelných kolonkách zaškrtli něco, co „jde proti sobě“.
Naproti tomu, když špatně vyplníte papír, úředníci vše přepočítají a složenku pošlou ve správné výši.
5. Jak je to s placením
Termín pro podání přiznání se sice posunul, pro platbu zůstává zatím stejný – to je třeba udělat do 31. května. Pokud vyplňujete přiznání poprvé, neplaťte hned, jakmile dopočítáte. Počkejte na prověření finančním úřadem, ať rovnou zaplatíte správnou částku. V průběhu května vám přijde složenka do schránky – buď do té poštovní, nebo do datovky.
Jestliže je vaše daň do 5 000 korun, budete ji platit najednou, vyšší daň lze rozdělit do dvou splátek (31. května a 30. listopadu). A jestli vám bylo divné, proč se vás formulář daně z nemovitých věcí ptá na to, jestli jste zemědělec či rybář, je to proto, že lidé, kteří se starají o zemědělskou výrobu a chov ryb, mají termín 31. srpna a 30. listopadu.
6. Komu daň odpustí
Nejprve jedno důležité upozornění: spousta lidí si stále myslí, že když koupí novostavbu, nebudou 15 let daň z vlastnictví nemovitosti platit. Jenže toto pravidlo neplatí už od roku 2010!
Od placení jsou ale někteří lidé osvobozeni. Třeba ti, kdo vlastní obytné domy či rekreační objekty, jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P a současně pobírají příspěvek na živobytí. Osmileté daňové prázdniny mohou mít ti, kdo provedli a mají zkolaudovány stavební úpravy kulturní památky. Na pět let si mohou od daně odpočinout lidé, kteří vytápění pevnými palivy nahradili obnovitelnými zdroji – solární, větrnou, geotermální energií či biomasou, nejde-li o její přímé spalování.
Novinkou je také to, že daň se neplatí z některých pozemků nebo jejich částí. Například pozemky, na nichž se nachází skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad. Podmínkou je, že tento krajinný prvek je evidován jako ekologicky významný prvek (najdete ve Veřejném registru půdy LPIS).
7. Kde vám poradí
Jestliže vlastníte nemovitostí hodně, asi se vyplatí najmout si daňového poradce či účetního, abyste se ve formulářích neztratili. Zvlášť když kromě domu a zahrady máte lesy, polnosti a třeba investiční byty – prostě nemovitosti různého typu.
Pokud podáváte přiznání za jeden byt či dům, zvládnete to. Nechoďte se radit na úřad osobně, finanční správa prosí klienty, aby kvůli covidu telefonovali. Kontakty na příslušná pracoviště jsou na stránkách finanční správy.
