Jelikož oblíbenost zajištěných investic v současnosti znatelně roste, manažeři většiny investičních společností přicházejí na trh s novými a novými nabídkami. Velice oblíbeným nástrojem pro investory jsou dnes zajištěné fondy, a proto jich také v poslední době roste jako hub po dešti.
Investiční společnosti nabízejí tyto fondy jako možnost zhodnotit vaše peníze bez toho, abyste se museli obávat ztráty vložených investic. Máte tak jistotu, že na konci období trvání fondu dostanete alespoň tolik peněz, kolik jste do fondu při vstupu vložili. Někdy je dokonce zaručován několikaprocentní minimální výnos. Horní výkonnostní hranice fondu může být v některých případech omezena určitým procentem, jinde je horní hranice dána aktuální tržní hodnotou investice a tedy omezena není.
Ministerstvo financí žádá poslance, aby do konce roku schválili na 130 změn v zákoně o DPH. Horkou jehlou ušitý zákon o DPH dělá vrásky klientům i pojišťovnám.
Nepravdivé údaje o vašem vzdělání, pracovních zkušenostech, utajení trestné činnosti... Životopis unese toho mnoho.
Na rozbité koleno či odřený loket, o něž není o prázdninách nouze hlavně u dětí, patří náplast. V tom lepším případě. Orientace v nabídce však není snadná.
Fondy dosahují zajištění různým způsobem. Jednak investují svoje prostředky do relativně bezpečných aktiv, kterými jsou nástroje peněžního trhu - např. pokladniční poukázky, nebo státní dluhopisy. Druhým způsobem může být alokace investic do různých nástrojů. Smíšeným fondům začala nahrávat situace z posledních let, kdy akciové trhy zaznamenávají trvalý pokles. Fondy tak těží z toho, že nabízí klientům možnost rozdělení rizika do velkého množství investičních instrumentů a neomezovat se jenom na konkrétní trhy akcií, nebo dluhopisů.
V tomto prostředí přicházejí na scénu také méně tradiční typy fondů. Jsou to hedge fondy a tzv. „Total Return Strategy“ fondy, neboli fondy celkové návratnosti. Základní princip obou typů fondů by se mohl na první pohled zdát stejný. Jak hedge fondy, tak i fondy total return, se snaží zajišťovat proti ztrátě různými finančními operacemi a generovat tak nadprůměrné zisky. To je ale asi tak všechno, co mají tyto dva druhy fondů společného.
Hedge fondy: jistota, nebo risk?
Hedge fondy píší svou historii už více než padesát let, ale to nic nemění na faktu, že jsou velice populární i v dnešní době a jejich popularita stále roste. I když v tomto článku mluvíme o zajištěných investicích a slovo hedge by se volně dalo přeložit jako zajištění, v případě hedge fondů je tento překlad trochu zavádějící. Hedge fondy investují prostředky do širokého okruhu investičních nástrojů, finančních i komoditních, nebo derivátových. Neomezují se ani na jednotlivé regiony a podléhají mnohem menšímu dozoru než ostatní fondy. Správci těchto fondů tak mají volnější ruku při vytváření investiční strategie a mají možnosti využívat některé specifické metody. Tou první je využívání tzv. krátkých prodejů (short selling), při kterých vydělávají na poklesu trhu. To se v posledních letech, kdy převládaly medvědí trhy, mohlo ukázat jako nejsilnější argument pro investování prostředků do tohoto typu fondů, protože klasické fondy na poklesu trhu vydělávat nemohou.
Další specialitou hedge fondů je využívání pákového efektu. Princip pákového efektu je jednoduchý. Když investor nakoupí jednu akcii za jeden USD, a její hodnota vzroste o 20 %, je zisk investora 20 %. Při pákovém efektu si investor k jednomu svému dolaru půjčí řekněme další dolar a nakoupí akcie za 2 dolary. Jeho zisk pak bude 40 %, snížených o úrok z půjčky. Když se však výnosy akcie budou pohybovat opačným směrem, ztráta se také znásobuje. Nebezpečí pákového obchodu tkví v tom, že při generování velkých zisků může docházet k obrovským ztrátám a investor dokonce může přijít o více peněz, než investoval.
Z toho je patrné, že investování do hedge fondů je určeno spíše zkušeným a
 |
|
Zajímáte se o investování do fondů? Přečtěte si naší speciální přílohu FONDY |
Názory na vhodnost investice do hedge fondů se různí. Někteří investoři tyto fondy vnímají jako dobrou příležitost pro diverzifikaci rizika při sestavování portfolia, zejména kvůli jejich nízké závislosti na akciových a dluhopisových trzích. Příkladem může být penzijní fond jedné z největších firem ve Velké Británii - BT Group Plc. Ten se rozhodl investovat do hedge fondů 500 milionů liber. Na druhé straně stojí odpůrci, poukazující na malou regulovanost a nedostatečnou informační otevřenost, která může ve spojení s využitím metod jako je pákový efekt způsobit investorům vysoké ztráty v krátkém období. Nejznámějším případem je pád fondu Long Term Capital Management (LTCM), který doplatil na využívání velké finanční páky. V roce 1998 zaznamenal fond ztrátu více než 0,5 mld. USD za jeden den, jeho hodnota pak v průběhu jednoho měsíce klesla o 2,1 mld USD.
Přeléváním k neustálému úspěchu
Další skupinou fondů, které se snaží nalákat investory nabídkou na vysoké zisky při malém, nebo dokonce žádném riziku, jsou fondy s názvem Total Return Strategy (TRS). Fondy „celkové návratnosti“ jsou na rozdíl od hedge fondů relativně novou záležitostí a nemají za sebou historii, která by mohla potvrdit, nebo vyvrátit tvrzení jejich manažerů o tom, že fond bude vydělávat vždycky. Podobně jako hedge fondy, i fondy TRS využily tři roky klesající trhy k tomu, aby mohly nabízet správu finančních prostředků bez závislosti na nějakém konkrétním trhu a dosahovat tak zajímavějších výnosů. Situace, kdy veliká závislost na výnosech akciových, nebo dluhopisových trhů táhla výnosy fondů do červených čísel se ukázala jako velice příznivá pro rozšíření strategie, při které se investiční manažeři aktivní správou portfolia snaží vydělat při jakémkoliv vývoji na jednotlivých trzích. Jaký je tedy princip TRS fondů?
Fondy TRS nemohou využívat při zhodnocování investovaných prostředků výše popsané krátké obchody, nebo pákový efekt. Když ale chtějí vydělávat i v období klesajících trhů, musí jejich manažeři využívat jiné, ne příliš standardní způsoby, jako je například tzv. rizikový management, kdy se prostředky fondu přelévají mezi jednotlivými segmenty trhu podle potřeby a situace na jednotlivých trzích. Fond se tak pohybuje v rámci
 |
Jak se připojit nejlevněji na internet? Rychlý internet je čím dál dosažitelnější. |
Aktivní obchodování a rizikový management založený na přelévání prostředků mezi jednotlivými instrumenty přináší kromě určitého rizika i zvýšené náklady těchto fondů. Manažerské poplatky sice nejsou nijak výjimečné. Co však investici oproti klasickým fondům prodraží, jsou poplatky za obchodování. Ty se totiž zvyšují tím více, čím větší má fond obrat portfolia, a na to by si měl potenciální investor dát velký pozor. Dopředu se to sice předpovědět nedá, investor s tím ovšem počítat musí.
Jak jsme si již řekli, oblíbenost typů fondů hedge i TRS v poslední době roste, což je způsobeno hladem investorů po nových typech investic, které umožňují zhodnocovat prostředky netradičními způsoby. Je ale třeba si uvědomit riziko s tím spojené. I když se nám investiční manažeři snaží namluvit, že využívání pákových efektů a shortových obchodů, nebo přelévání prostředků mezi jednotlivými instrumenty a nezávislost na benchmarcích jim zaručí stabilní a vysoké výnosy. U nás zatím fondy tohoto typu neoperují. To se však může velice brzy změnit. Módní trendy si svou cestu vždycky najdou. Investoři by se na našem trhu určitě našli, o tom není pochyb. Není však radno se pouštět bezhlavě do něčeho jen proto, že vidina slibovaných permanentních zisků zní zajímavě. Do hedge i TRS fondů by se měli pouštět investoři zkušení, s dobrou znalostí trhu a důvěrou v manažera, který jim prostředky obhospodařuje. Drobným investorům tyto instrumenty spíše nelze doporučit, ti by se měli poohlédnout po jiných formách zajištěných investic. Klasické zajištěné fondy nabízejí v současnosti ČSOB, Česká Spořitelna, Komerční banka a HSBC, nabídku pak doplňuje HVB se svými strukturovanými dluhopisy. Je tedy z čeho vybírat.
Myslíte, že investice do zajištěných fondů je výhodná? Co si myslíte o zajištěných fondech nabízených na našem trhu? Podělte se s námi o Váš názor.
