Nikdo není schopen plnit uložené úkoly na sto procent po celou pracovní dobu. To platí zvlášť, děje-li se tak v chladně profesionální až napjatě vážné atmosféře. Trocha žertování, byť i třeba se sexuálním podtextem, osvěží a povzbudí. Když na pracovišti vládne duch vzájemných sympatií, vzrůstá kreativita zaměstnanců a efektivita práce.
Co je šéfům do toho? Hodně!
Na kolik se může zaměstnavatel zajímat o citové záležitosti svých podřízených, aniž by narušil jejich výhradně osobní sféru? „To je naše soukromá věc, jestli se máme rádi!“ brání se často zamilovaný zaměstnanecký pár. Tou je ale jen do té doby, než se její následky projeví v celkové atmosféře podniku. O prospěšnosti erotického napětí na pracovišti jsme se už zmínili. Teď přijdou na řadu ty špatné zprávy.
Zní to cynicky, ale zaměstnavatele především zajímá, jak se projevy náklonnosti spolupracovníků promítají do produktivity práce a zda tento stav není v konfliktu se zákonem. K trapným situacím dochází, když milenci – kolegové dávají (místo soustředěné práce) svou lásku najevo bez ohledu na ostatní kolegy nebo dokonce zákazníky. Zde je na místě, aby vedoucí pracovník připomenul dotyčným, co je náplní jejich pracovní činnosti.
Ostatní pracovníci se mohou cítit nepříjemně a rozpačitě, množí se pomluvy – na pracovišti zavládne nezdravá atmosféra nedůvěry (zákoník práce přímo v §1 odst. 9 uvádí, že jednání sexuální povahy, které vede k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti, je jednou z forem sexuálního obtěžování – toto obtěžování není cíleno na objekt sexuálního zájmu, ale vzniká jako „vedlejší produkt“).
PODNIKÁTE? CO NESMÍTE ZATAJITPozor na sexuální harašení
Milostné vztahy na pracovišti ohrožují i dobrou pověst firmy. Např. poměr nadřízeného pracovníka s podřízeným vzbuzuje dojem, že firma akceptuje budování tzv. kariéry přes postel, což ohrožuje důvěru v odbornost pracovníků. U zaměstnanců má tento jev demotivující účinky („Co bych se snažil, když povýšeni budou ti přítulní?“).
Ale i v případě, že pár má přibližně shodné pracovní zařazení, můžeme se dočkat katastrofálních následků, pokud milostné vzplanutí jednoho z aktérů opadne a ten druhý se s tím nevyrovná. Objeví se neochota spolupráce, nátlak nebo i vyhrožování. Odmítnutý/á tomu všemu může nasadit korunu, když jako akt pomsty obviní svůj objekt zájmu ze sexuálního obtěžování. Majitel jedné nábytkářské firmy (přeje si zůstat v anonymitě) souhlasí, že obvinění nemusí mít reálný základ: „Často se jedná o zástupný problém nebo o vyřizování účtů.“
Jde-li na pracovišti jen o flirtování, nemáme většinou kdovíjaký problém, pokud je tato aktivita adresátem vítána nebo tolerována. V České republice zatím naštěstí nepřevládly nálady podobné těm v USA, kde i pochválení účesu je důvodem k žalobě. Psycholog a sexuolog Petr Weiss dokonce říká: „Považuji za zbytečné vyvolávat hysterii kolem jevů, které jsou často pouze pseudoproblémem – tím ovšem nechci snižovat závažnost toho, když se skutečně sexual harassment vyskytne.“
V našich poměrech chápeme sexual harassment podle § 1 odst. 9 zákoníku práce jako formu sexuálního nátlaku nebo obtěžování. Je věcí sociální inteligence a emocionální vyspělosti, aby každý poznal, kde jsou hranice. Pokud někdo dá jasně najevo, že sexuální výzvy odmítá a že jsou mu dokonce nepříjemné – a sexuální agresor ve svém snažení nepolevuje, máme tu sexuální obtěžování jako vyšité.
Zaměstnavatel musí rázně zakročit. Jinak totiž mimo jiné riskuje, že bude k odpovědnosti za vzniklou situaci volán sám, protože nezajistil příznivé a rovné pracovní podmínky.
JAK SE ZBAVIT POHLEDÁVEK?Jak zabránit „harašení“
Aby příjemné jiskření na pracovišti nepřerostlo v ničivý požár, je dobré zavést některá preventivní opatření jako např.:
- Vytvoření etického kodexu – zde jsou stanoveny principy a hodnoty, ze kterých podnik nehodlá slevit, např.: komunikační otevřenost, čestné jednání, dodržení kvality práce, závazek netolerovat žádné sexuální obtěžování.
- Požadavek tzv. formálního oblečení, přijatelného pro danou pracovní situaci. Lze se tak snadno bránit námitkám, že sexuální obtěžování bylo vyprovokováno příliš krátkou sukní.
- Zavedení praxe tzv. otevřených dveří, kdy je doporučeno nezůstávat s někým bezdůvodně o samotě – doslova za zavřenými dveřmi.
- Využití situačních tréninkových programů, které rozvíjejí schopnosti komunikace a asertivního jednání.
I kdyby tato opatření nakonec sexuálnímu obtěžování nezabránila, pro zaměstnavatele je určitě mnohem lepší, bude-li při případném soudním projednávání alespoň takto formálně chráněn před nařčením, že sexuální obtěžování ve své firmě toleroval a že má na něm svůj díl viny.
