Zákonodárce sice aplikuje u všech způsobů totožnou formu zdanění (srážkovou daň), ale liší se na jedné straně sazby této daně a také dokonce základ, ze kterého se tato daň počítá. Pojďme se podívat, kolik si od vás stát vezme v případě, že se rozhodnete si sáhnout na své peníze v penzijním připojištění.
Penzijní připojištění je ze strany manažerů penzijních fondů doporučováno již pro příslušníky nejmladší generace, avšak jeho finanční výhodnost v horizontu cca 40 let (horizont odchodu dvacetiletého účastníka do důchodu) je přinejmenším diskutabilní. Nezřídka se tedy stává, že účastník penzijního připojištění v důsledku finanční tísně takovou smlouvu zruší dříve než mu vznikne nárok na vyplacení jednorázového vyrovnání nebo penze.
U odbytného je srážková daň nejvyšší – 25 %
Odbytné náleží takovému účastníkovi penzijního připojištění, který platil příspěvky přinejmenším po minimální dobu stanovenou penzijním plánem (obvykle 12 měsíců) a dochází k předčasnému ukončení smlouvy (buď projevem vůle účastníka anebo úmrtím – ve prospěch oprávněných osob). Výši odbytného stanovuje penzijní fond jako součet všech příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech vyplývajících z těchto příspěvků.
Je logické, že i u předčasně ukončených smluv stát účastníkovi posílá státní příspěvek. Odbytné ovšem z titulu předčasně ukončené smlouvy nezahrnuje státní příspěvky a ani podíly na výnosech plynoucí z těchto státních příspěvků.
Konečnou srážkovou daň sráží a odvádí penzijní fond a z příslušných ustanovení Zákona o daních z příjmů je zřejmé, že účastník již přijatou částku okleštěnou o srážkovou daň nemusí nikde dál uvádět či zdaňovat. Tento princip zdanění je totožný i pro případ jednorázového vyrovnání a vyplácené penze, kterým se budu věnovat později. Velkou nevýhodou je v případě odbytného sazba daně ve výši 25 %.
KDY ODEJÍT DO DŮCHODUJednorázové vyrovnání – nižší daň, avšak nelze snížit základ daně o příspěvky zaměstnavatele
Výplata formou jednorázového vyrovnání již náleží do skupiny typu výplaty odpovídající záměru zákonodárce. Tím bylo bezesporu odložení spotřeby poplatníka ve prospěch tvorby finanční rezervy určené na důstojné stáří. Jednorázové vyrovnání náleží takovým účastníkům penzijního připojištění, kteří splňují podmínky pro vznik nároku na starobní, invalidní nebo výsluhovou penzi.
Slabinou tohoto způsobu výplaty je fakt, že základ pro výpočet srážkové daně lze snížit pouze o příspěvky zaplacené poplatníkem (účastníkem PP) a o státní příspěvky. V tomto případě není možné snížit základ daně o eventuální příspěvky zaměstnavatele placené po 1.1.2000. To může být nevýhodné zejména v případech, kdy příspěvky zaměstnavatele hrály podstatnou roli při tvorbě finanční rezervy v rámci penzijního připojištění. Asi není nutné čtenáři zdůrazňovat, že zde se aplikuje v porovnání s odbytným nižší sazba srážkové daně – 15 %.
Výplata formou penze – vyplatí se zejména u vyššího podílu příspěvků zaměstnavatele
Z pohledu státu nejoblíbenější formou výplaty penzijního připojištění je dávka typu penze. I ta je zdaňována 15% srážkovou daní, kterou odvádí do rozpočtu penzijní fond přímo za účastníka penzijního připojištění. Hlavním rozdílem v porovnání s jednorázovým vyrovnáním je fakt, že základ daně lze ponížit i o příspěvky zaměstnavatele – a to o příspěvky poukázané na penzijní pojištění před i po 1.1.2000.
Každý si dokáže určitě spočítat daňový dopad tohoto rozdílu u smluv, kde podstatná část vytvořené rezervy pochází právě od příspěvku zaměstnavatele. Na druhé straně si dovolím odbočit od daňové analýzy spíše do oblasti finančního poradenství.
Realitou českého trhu penzijního připojištění je fakt, že jednorázové vyrovnání je v porovnání s dávkami penzí v naprosté převaze. Svoji roli buď hraje psychologie osobnosti (určitá skepse účastníků ohledně jejich dlouhověkosti) anebo příspěvky zaměstnavatelů nehrají zatím ve smlouvách penzijního připojištění podstatnou úlohu. Dalším bodem k úvaze může být vlastní nastavení úmrtnostních tabulek ovlivňujících výši penzí. Všechny tyto okruhy by možná mohly podnítit zajímavou diskusi k tomu komentáři.
Ale zkusme si ještě zrekapitulovat zásady zdaňování výplaty penzijního připojištění v souhrnné tabulce.
|
Druh dávky |
Odbytné |
Jednorázové vyrovnání |
Dávky penzí |
|
Výše daně |
25% |
15% |
15% |
|
Typ daně |
srážková |
srážková |
srážková |
|
Daňové povinnosti poplatníka |
žádné |
žádné |
žádné |
|
Základ pro výpočet daně |
Příspěvky účastníka a podíl na výnosech z nich |
Poníží se o příspěvky účastníka a státní příspěvky |
Poníží se o příspěvky zaměstnance, státní příspěvky a příspěvky zaměstnavatele |
|
Poznámka |
Účastník nemá nárok na výplatu státních příspěvků a podílů na výnosech z nich |
Závěrem lze konstatovat, že velmi důležitým faktorem pro volbu dávky z pohledu účastníka by měl být přístup zaměstnavatele k účasti či neúčasti na penzijním připojištění. U štědrých zaměstnavatelů by měl účastník přinejmenším přemýšlet o dávkách ve formě penzí.
