Není milion jako milion

Pokud máte rádi hazard v nejrůznějších podobách, pak vás pravděpodobně několikrát popadlo svědomí, zda musíte z výhry zaplatit státu daň či nikoliv. Přestože státu chybějí peníze, tak na výherce je poměrně benevolentní. Neplatí to ovšem paušálně.

Přestože se drtivá většina Čechů snaží vydělat peníze jinými způsoby než sázením, tak skutečně málokdo si v životě nikdy na nic nevsadil. Jen si vzpomeňte na plesové tomboly, příležitostné vsazení Sportky či stokorunovou sázku na sobotní prvoligové fotbalové utkání. Vyhrát první ve Sportce sice hned tak někoho nepotká, avšak získat výhru v třetím pořadí či inkasovat nějaké „drobné“ za správný tip na sportovní utkání už asi potká mnohem více lidí. Pokud vás skutečně štěstěna políbila, nezalekli jste se nejistoty s odvody státu?

Klíč k daňovým povinnostem výherců se nachází v zákoně o loteriích

Poměrně málo známý zákon 202/1990 Sb. (několikrát doplněný) o loteriích a podobných hrách vyjmenovává hry považované za loterie a zejména nároky na jejich provozovatele. Každý provozovatel loterie a podobných her podléhá povolení buď státních, popřípadě obecních orgánů k jejich provozování a kontrole. Ale přejděme k tomu, co zajímá nejvíce výherce. Za loterie a podobné hry jsou považovány:

• Peněžité, věcné nebo číselné loterie
• Tomboly
• Výherní hrací přístroje
• Kursové sázkové hry, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím sportovních výsledků
• Sázkové hry na sportovní utkání, při nichž je výhra podmíněna uhodnutím výsledků a její výše je odvozena od počtu výherců (Sazka)
• Sázkové hry v kasinu (karetní hry, ruleta atd.)
• Tomboly
• Bingo
• Loterie a ostatní hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu
• Dostihové sázky

Provozovatelé těchto soutěží musí splňovat poměrně náročné požadavky. Bylo by tedy velmi naivní přijít s nápadem provozovat nějakou z těchto aktivit. Jde zejména o vysoké kapitálové požadavky na provozovatele.

Na vyhrané peníze stát většinou nemůže

Jak řešit chybně zaúčtovanou transakci kartou? Jak reklamovat v bance? Čtěte ZDE.

Pokud vás políbila štěstěna a v některé z výše uvedených her si odnášíte větší či menší obnos, pak vězte, že vám z této částky stát nesebere ani korunu. Jde o příjmy osvobozené od daňových povinností. Konkrétně tuto problematiku upravuje paragraf 36, odst.2, písmeno b. Stručně řečeno jeho obsahem je fakt, že fyzické osoby s příjmy z loterií a podobných her sice podléhají srážkové dani ve výši dvaceti procent, avšak s výjimkou výher a cen provozovaných na základě zvláštního předpisu.

Zvláštním předpisem míní zákonodárce právě zmiňovaný zákon č.202/1990 o loteriích a podobných hrách. Pokud tedy výhra pochází z aktivity upravované tímto zákonem, pak je výhra čistým příjmem pro poplatníka. Pikantní na tom je navíc fakt, že ani případná astronomická výhra v řádech desítek miliónů nemá vliv na posuzování příjmů pro výpočet nároku na sociální dávky. Jinými slovy nezaměstnaný výherce pobírající podporu v nezaměstnanosti na ni neztratí nárok ani v případě takové výhry. Pokud jste tedy dítě štěstěny a dokážete porážet jednoruké bandity či tipovat sportovní utkání, pak dokážete navíc mistrně optimalizovat svoje daňové povinnosti. Váš život musí být krásný.

Na druhé straně pokud jste vyhráli v jiné hře, jejíž charakter nepodléhá zákonu o loteriích a podobných hrách, tak vám plátce automaticky srazí u zdroje dvacet procent z výhry. To ovšem platí pouze pro výhry převyšující částku deset tisíc korun. Obecně jde o příjmy z výher, jejichž provozování nepodléhá souhlasu příslušného orgánu dle zákona o loteriích.

Patří sem kupříkladu ceny z:

• Veřejné soutěže (upravuje ji Obč. a Obch.zákoník)
• Reklamní soutěže
• Reklamního slosování
• Sportovní soutěže

Pokud nedosahuje výhra hodnoty deseti tisíc korun, je výherce od daňových povinností osvobozen. Toto ustanovení neplatí pouze v případě profesionálních sportovců, pro které je sportovní činnost podnikáním. Ti musí odvést daň z příjmů i při hodnotě výhry nižší než deset tisíc korun. Ostatní poplatníci pouze při vyšší hodnotě.

Začnou se banky konečně starat o blaho svých klientů? Vyplatí se vám klíč k penězům? Více ZDE.

V případě vyšších výher srazí dvacetiprocentní daň plátce daně (pořadatel soutěže), který ji také odvádí příslušnému finančnímu úřadu. Pokud poplatník vyhraje v některé ze soutěží kupříkladu čtrnáct tisíc korun, pak mu pořadatel soutěže vyplatí pouze 11.200 Kč a srážkovou daň ve výši 2.800 odvede příslušnému správci daně. V praxi se lze také velmi často setkat s věcnými výhrami získanými kupříkladu díky účasti v nějaké reklamní soutěži. Výherce pak nezískává finanční obnos, nýbrž věc. I v takovém případě je nutno zaplatit správci daně dvacetiprocentní srážkovou daň. Pro její výpočet je třeba vyjít z obvyklé ceny výhry včetně DPH a následně odvést státu zmiňovanou daň.

Nejvíce peněz vrátí sázejícím kursové sázení

Pokud vás každodenní vstávání do „Kolbenky“ již trošku unavuje a chcete žít z výher, pak je zajímavé se podívat na statistiku jednotlivých sázkových her. Konkrétně na poměr mezi vsazenými a na výhrách zpět vyplacenými penězi. V tomto srovnání vychází nejlépe kursové sázení na sportovní utkání. Provozovatel kursových sázek vyplatí sázejícím téměř devadesát procent vsazených peněz zpět na výhrách.

Holdujete-li blikajícím bednám, pak se stěží dostanete na sedmdesát procent. Ještě méně je to potom kupříkladu u číselných loterií. Sice zde můžete vyhrát absolutně astronomické částky, avšak s mizivou pravděpodobností. 

Co jste v životě vyhráli? Jak jste s výhrou naložili? Měl by stát zdaňovat výhry ze soutěží podléhajících zákonu o loteriích? Těšíme se na vaše názory.