V tomto případě platí dvojnásob pravidlo, že zdaleka ne všechny zákony může běžný člověk zaregistrovat a už vůbec nelze pojmout jejich obsah. Možná proto čtenáře překvapí, že existuje zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Jde o již několik let existující právní pramen, který byl v posledních několika měsících upraven novou směrnicí Evropské unie. Jeho smyslem je poskytnout určitou formu ochrany zaměstnancům, kteří nedostávají za svoji práci odměnu. Ale k praktické stránce věci. Co mohou udělat čeští občané, když se chtějí domoci se svých práv?
Na firmu musí být prohlášen konkurz. Teprve potom máte právo na náhradní plnění
Poskytnutí ochrany zaměstnancům dle tohoto zákona je zacíleno především na zaměstnance soukromých firem, u kterých dochází poměrně často k platební neschopnosti nebo úpadku. Ve veřejném sektoru se zpožďování, nebo dokonce absence výplat většinou nestává. Každopádně platí zásada, že domáhat se kompenzace u úřadu práce nelze v případě poskytnuté záruky státu za dlužné výplaty zaměstnancům.
Chcete-li se domoci svých práv, tak jako nespokojení zaměstnanci potřebujete zajistit podání návrhu na prohlášení konkurzu. Možnost podat návrh na prohlášení konkurzu má dlužník nebo kterýkoli z věřitelů. Obvykle podávají návrh na prohlášení konkurzu věřitelé ze strany obchodních partnerů, ale nic nebrání podání návrhu na konkurz ze strany zaměstnanců.
. V návrhu na prohlášení konkurzu se uvádíAdresa soudu, který je příslušný pro rozhodnutí, označení věřitele a dlužníka a uvedení důvodu, na základě kterého je návrh podáván. Samotné podání návrhu na konkurz nemusí být doprovázeno poplatkem padesát tisíc korun. |
Sledujte občas úřední desku úřadu práce
Pokud jste sami iniciovali návrh na prohlášení konkurzu, tak asi budete vědět, že úřad práce je povinen tuto informaci umístit na svoji úřední desku. Na druhé straně jako zaměstnanec se o konkurzu nemusíte hned tak dozvědět, a tudíž je dobré se čas od času poinformovat.
Úřad práce je povinen nejpozději do pěti pracovních dnů od sdělení soudu o podání návrhu na prohlášení konkurzu informovat prostřednictvím svojí úřední desky všechny zaměstnance příslušné firmy. Ti pak mohou uplatnit své mzdové nároky. Informace nezůstanou pouze na úřadu práce, musí být zároveň sděleny i ministerstvu práce a sociálních věcí.
Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých nároků jakýkoli úřad práce, avšak smysluplné je podávat tento nárok v působnosti úřadu, kam spadá zaměstnavatel. Vypořádání mzdových nároků není automatické a úřad práce neobesílá všechny zaměstnance podniku v platební neschopnosti, aby je odškodnil. Zaměstnanec musí u úřadu práce uplatnit svůj nárok nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno na vývěsní desce takové oznámení.
Rozhodné období – pouze za něj vám může úřad vyplatit kompenzaci
Mzdové nároky zaměstnance mohou být uplatněny pouze v rozsahu závazků za rozhodné období. Samotné rozhodné období trvá tři měsíce a jeho běh se počítá zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, v němž byl podán návrh na prohlášení konkurzu. Pokud jste iniciativní a víte, že váš zaměstnavatel je předlužen, tak můžete na základě data podání návrhu na prohlášení konkurzu sami korigovat výši vašich nároků u úřadu práce.
Celková výše mzdových nároků uplatňovaných zaměstnancem je limitována částkou odvozenou od průměrné mzdy. Platí pravidlo, že celková výše mzdových nároků za jeden měsíc nesmí překročit jeden a půl násobek průměrné mzdy. Průměrná mzda je lehce nad dvaceti tisíci korun, a tudíž může měsíčně zaměstnanec s vysokým platem obdržet nejvíce částku lehce nad třicet tisíc korun. Maximální částka, která může být vyplacena úřadem práce, činí trojnásobek této hodnoty, což je více než devadesát tisíc korun. A to je myslím částka, o kterou má smysl trochu bojovat, co říkáte?
