Když jsem si před 5 lety listoval několika zprávami, jak bude vypadat Internet v roce 2000, velmi halasně propagovanými byly vedle Linuxu či MP3 tzv. mikroplatby, placení částek v halířích až stovkách korun. Tehdy po těchto informacích skočila především ve Spojených státech spousta firem, aby po 2 letech bylo opět velké ticho – všichni jen říkali, že je vyvíjejí. V současné době však mikroplatby dostávají konečně reálnou podobu.
Ve Státech se velmi dobře uchytila firma eCash či Qpass, ve kterém mají podíly Accenture a American Express, své projekty se snaží co nejdříve dokončit Compaq (Millicent) a IBM. Prvním evropským projektem mikroplateb je ILIKEQ, který spolu se Sun Microsystems vyvíjí česká společnost Villusion.
Proč vůbec mikroplatby? V létě velmi oblíbený spor mezi výměnnou sítí MP3 Napster a velkými hudebními vydavatelstvími naznačuje, že mnoho služeb by šlo řešit novým způsobem, se kterým dosud nikdo nepočítal. Celá myšlenka mikroplateb totiž vznikala především na základě zkušeností s reálnými systémy – univerzity Carnegie Mellon nebo MIT – aby mnohé nevýhody „klasických peněz“ odbouraly (často tím zasahují i mimo tradiční vymezení „mikroplatby jsou vhodné pro placení 0 až 10 dolarů“).
Mezi jejich vylepšení oproti bankám patří především:
Rychlost
Pokud odmyslíme platby převodem mezi účty, které v případě českých bank zabere typicky 3 dny, potřebuje mnoho služeb okamžité placení s oznámením. Například když si chci koupit jednu písničku v MP3, chci ji také ihned zaplatit a ihned si ji stáhnout. Nebudu čekat, až mi za týden přijde mailem. V tom se projevuje výhoda především plateb za digitální zboží (loga na mobilní telefon, fotky).
Nízké náklady na transakci
Celkové náklady (včetně poplatků) musí být řádově nižší, aby se zpracování vyplatilo. Mikroplatební systémy proto žijí z „velkého množství malých kapek“ - v případě systému ILIKEQ uskutečnily 3 tisíce uživatelů kolem 100 tisíc mikroplateb.
Uživatelsky přívětivé
Zde se klade důraz především na oportunitní náklady. Uživatelům se musí vyplatit poměr čas/hodnota platby – nikdo nebude trávit 5 minut se zpracováním platby 20 haléřů za článek na Internetu.
Bezpečnost
Mikroplatby mohou pracovat s různými úrovněmi zabezpečení. Nikomu se nevyplatí „nabourávat“ několik hodin platby, které mají hodnotu 1 koruny.
Zajímavou otázku do mikroplateb přináší také volba měny, ve které budou probíhat. Většina projektů určených pro Internet počítá s rozšířením na více států, proto vedle klasické volby dolar (přesněji 1 cent) vznikají i tzv. elektronické měny. Ve Spojených státech pracují například eCash nebo Beenz, v případě projektu I LIKE Q je to Q, které je směnitelné na českou korunu v poměru 1 Kč=100 Q. Vztah mezi oběma měnami umožňuje sledovat transparentní účet v eBance, na kterém je vidět aktuální stav korun v systému a odpovídající množství Q.
Mikroplatby byly dosud tajemnou hádankou, protože málokdo dokázal odhadnout jejich možnosti. Běžně je používají například internetové verze deníků NewYork Times či Wall Street Journal pro placení článků či některé obchody s MP3 (čeká se, jak se zachová Napster). Internet však zatím čeká na celou řadu dalších projektů, které jejich výhod dokážou plně využít.
Do systému mikroplateb se zapojuje i Fincentrum.cz. Od dnešního dne obdrží uživatelé registrovaní u ILIKEQ, za účast v soutěži o mobilní telefony Motorola, věrnostní platbu ve výši 100Q. V budoucnu se na Fincentru můžete těšit na nové projekty využívající sytém mikroplateb.
A co vy? Máte důvěru v systém mikroplateb? Nebo raději využíváte služeb internetového bankovnictví? Napište nám svůj názor nebo osobní zkušenost.
 |
