Neprodávám, co neochutnám

Orientuje se zejména čichem. Pozná kvalitní čajové lístky a ví, jak teplou vodu na ně nalít.

Víte, jak nejrychleji vytočíte čajovníka?
Když ho požádáte o ovocný čaj s medem, nejlépe s vánoční příchutí. Klidnější povaha vám podá krátkou, zhruba hodinovou přednášku o čajové kultuře. Budete rádi, když si z ní zapamatujete, že čaje se dělí na zelené a černé, že žlutý čaj je hlavně marketingový tah a že existuje něco jako assam či oolong, pu-ehr.

Čajové lístky nebo spíše jen čajový prach uvězněný v nálevovém sáčku - a nezřídka vylepšený ještě nějakým „zajímavým“ umělým ochucovadlem či barvivem - to není v očích čajovníka čaj.

Čajovník totiž s čajem - tím opravdovým, který se připravuje z lístků, a ne z pytlíku - doopravdy kouzlí. Jak jinak popsat tajemné pohyby s konvičkou, kterou jednou drží dvacet, jindy čtyřicet centimetrů nad stolem. Jak popsat znalosti člověka, který dokáže odlišit, z jaké země byl výrobek přivezen a kdy se sklízel.

Dobrý ročník
Pro neznalce čajových obřadů lze divadlo spojené s poučeným pitím čaje srovnat s ochutnávkou ve vinotéce. Důležitý je nejen ročník, ale také vinice a způsob zpracování hroznů. V tomto případě čajových lístků. Stejně jako vinaři cítí ve víně třešně, hrušky nebo muškát, dokáže čajovník popsat čajovou chuť jako tipsově nasládlou nebo kořeněnou s trávovými tóny.

Víte například, že darjeeling z první sklizně je výrazně květový a chuť podtrhuje mírný tříslovinový nádech? Umíte si představit, že probíhají vášnivé debaty o tom, co by měl člověk cítit při prvním polknutí čaje? Pak chápete, kdo je čajovník.

Jak říká čajovník David Grešák z pražského čajového obchodu Amana, při svém povolání se bez pravidelné degustace neobejde. Proto je důležitá určitá dávka poetického cítění, které mu pomáhá popsat skrytá zákoutí čajové chuti, aby neustále neopakoval: „Je to dobrý čaj.“

Musím být trochu psycholog
Práce čajovníka logicky z velké části spočívá zejména ve vaření čaje, k tomu je třeba přidat i výběr a nákup. Do čajovny si lidé většinu chodí odpočinout a někdy i popovídat, a tak je čajovník trochu i psychologem. Znalost lidské povahy mu také pomáhá v tom, aby věděl, který šuplík s čajem vytáhnout a který pro tentokrát nechat zavřený.

Proč si vůbec tohle netradiční povolání David Grešák vybral? „Přivedla mě k němu náhoda,“ říká dřívější majitel žižkovské Dobré čajovny Nad Okem v Praze. „Myslel jsem si, že je to jen na chvilku, ale nakonec jsem v něm našel zalíbení. Má v sobě všechny parametry seriózního zaměstnání a na Východě - tam, kde se čaj pěstuje - se nad ním nikdo nepozastaví. Velká kvalita je i to, že toto zaměstnání je poměrně stresuvzdorné, což ocení v našem obchodě zejména zákazníci vybíhající v poledních pauzách ze svých kanceláří. A navíc je to ještě zábava,“ popisuje David Grešák.

Nálevový sáček? Nikdy!
Na jeho práci je s nadsázkou nejtěžší zvolit si, který čaj si dá ráno, když otevře čajový obchod. „Jinak už následují samá zajímavá setkání s příznivci čaje, jejichž množství neustále roste. Určité napětí se do toho dostane až v době vánoční, když se počet čajelibých zákazníků dramaticky zvýší. Pak je celkem náročné vysvětlovat, že univerzální čajový dárek neexistuje,“ říká s úsměvem.

Dodává, že jeho profesi může dělat v podstatě kdokoli. „Čajovny jsou velice demokratické prostředí, jak na straně těch, kdo čaj pijí, tak na straně přípravců čaje. Už jsem pracoval s doktory, inženýry architekty i magistry. Jedinou etickou zásadou je: Nikdy neprodávat to, co jsem sám neochutnal, nikdy nedoporučovat to, co bych si sám nedal. A neprodávat sáčkový čaj.“

Jak pracuje Čajovník
Dělat čajovníka nemůžete od osmi do tří. Je to spíše životní styl a musíte se neustále vzdělávat. Stejně jako znalec vín, dokáže i čajovník poznat a popsat chuť svého oblíbeného nápoje.

,