Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Nesplácíte? Banka s vámi bude mít trpělivost tři měsíce, pak tvrdě udeří

  • 33
Počty lidí, kteří nesplácejí své dluhy, rostou. Banky jsou několik měsíců k problémům klientů vstřícné a nabízejí nové splátkové kalendáře. Pokud nic nepomáhá, přitvrdí. Po klientech požadují splatit ihned celý úvěr i s úroky a poplatky a mnohdy si k vymáhání pohledávek přizvou externí společnosti.

S počtem sjednaných úvěrů se zvyšují i počty úvěrů, které jejich majitelům přerostly přes hlavu. Co čeká klienta, který úvěr nesplácí? Záleží především na tom, kolik dluží a také na tom, jak se ke svému závazku postaví. Tedy zda má snahu svou situaci s bankou řešit, nebo dělá mrtvého brouka.

Připravte se na smršť upomínek

Den splatnosti vaší měsíční splátky uplynul a vy nic, nezaplatili jste. V tu chvíli banka zbystří, cítí problém. Několik dní vám však dá na vzpamatování. Pokud ani po dalších třech až pěti dnech nezaplatíte, dostáváte se do upomínkovacího řízení, které trvá zhruba tři měsíce. Můžete se připravit na smršť upomínek telefonických, písemných, ale i prostřednictvím SMS či e-mailů.

Ani Česká spořitelna, banka s největší klientskou základnou, se nechová jinak. Vymáhání dluhu s klientem řeší nejprve s tzv. lidským přístupem, tedy vstřícně v duchu: "Kliente, asi jsi zapomněl na splátku," a telefonuje mu, případně posílá první upomínku k úhradě dlužné částky. Po měsíci už banka lehce přitvrdí: "Kliente, zaplať, mohl bys mít problém," a zašle mu výzvu k úhradě dlužné částky. Když se nic neděje ani po druhé upomínce, Česká spořitelna zasílá poslední, tentokrát výstražnou výzvu s výstrahou k úhradě dlužné částky.

I ostatní banky dodržují podobný postup jako Česká spořitelna.

zadluženost českých domácností

• V roce 2000 domácnosti dlužily 121,5 miliardy korun
• K 31. 12. 2009 dluhy domácností vystoupily na 973,5 miliardy korun
• K 30. 6. 2010 další růst až na 1,011 bilionu korun

• Podíl nesplácených úvěrů domácností (více jak 90 dnů po splatnosti) na celkových úvěrech činil k 31. 12. 2009 3,76 procenta
• Podíl stále roste, ke konci června 2010 dosáhl 4,5 procenta

Zdroj: ČNB

Postup banky závisí hlavně na přístupu klienta

Zásadní rozhodně zůstává chování klienta. Pokud má snahu se dohodnout, je i banka vstřícnější ve svém přístupu k němu. Banku pochopitelně zajímá, proč se klient dostal do situace, kdy není schopný dostát svým závazkům.

zesplatnění

Zesplatnění úvěrové pohledávky = právní úkon, kdy banka prohlásí celý úvěr za splatný. To znamená, že vyzve klienta k úhradě celé zbývající částky úvěru včetně úroků a poplatků.

Ptá se ho na důvody nesplácení a projednává s ním možnosti řešení. Těch může být několik, například změna splátkového kalendáře, kdy mu umožní hradit nižší splátky, nebo konsolidace úvěrů v případě, že má více závazků.

Ve chvíli, kdy klient na zasílané upomínky nereaguje, dluží tři plné splátky a není ochoten se s bankou domluvit na jiném způsobu splácení, se s ním banka už nemazlí a přistoupí k zesplatnění celého zůstatku úvěru i s úroky a poplatky.

Klienty se snaží donutit platit externí společnosti

I když dojde na zesplatnění úvěru, banky se nadále snaží s klientem na úhradě dlužné částky dohodnout. "I u zesplatněných pohledávek uplatňujeme princip proklientského přístupu. Soudní řízení je nejzazším řešením, jak dluh vymáhat," doplňuje Marie Švagrová, ředitelka odboru restrukturalizace a vymáhání České spořitelny.

Zhruba 20 procent zesplatněných pohledávek však musí spořitelna řešit soudní cestou, například prostřednictvím občanských soudních řízení, exekučních nebo insolvenčních řízení.

Dalším řešením, jak získat zpět půjčené peníze, je outsourcing (správa) pohledávek či jejich postoupení (prodej) externím společnostem. Tímto způsobem řeší Česká spořitelna především nízké (do 100 tisíc korun) a nezajištěné pohledávky.

Externích možností vymáhání využívá většina bank, například GE Money Bank nebo Raiffeisenbank.

Vysoké (nad 100 tisíc korun) a zajištěné pohledávky Česká spořitelna vymáhá sama. Řeší tak pohledávky ponechané ve vlastní správě prostřednictvím svých osmi regionálních zastoupení. Zaměstnanci v regionech znají lépe místní poměry a mohou tak efektivněji porozumět situaci dlužníků.

Pro Českou spořitelnu pracují čtyři inkasní společnosti

Pokud patříte mezi neplatiče České spořitelny a dlužíte jí do sta tisíc korun, může se vám stát, že z vás bude peníze vymáhat jiná společnost. Banka totiž nižší pohledávky řeší buď tím, že předá dluh jiné inkasní společnosti, která vystupuje jejím jménem, nebo pohledávku prodá. "Předáváme převážně nízké a nezajištěné pohledávky, u vysokých a zajištěných pohledávek jde klientům o střechu nad hlavou, proto je raději spravujeme sami," upřesňuje Marie Švagrová.

Spořitelna na základě mandátní smlouvy spolupracuje se čtyřmi inkasními společnosti. Ty s klienty komunikují jejím jménem. Pohledávky zůstávají stále v portfoliu banky, inkasním společnostem k vymáhání jsou předány na dobu určitou. Pokud do čtyř měsíců nezaznamenají žádný výsledek (úplné splacení úvěru či dohodnutí splátkového kalendáře), spořitelna jim klienta odebere a předá jiné inkasní společnosti, nebo advokátní kanceláři k zajištění soudního vymáhání.

Banka vás prodala, dlužíte někomu jinému

U nižších a nezajištěných pohledávek vás může potkat i jejich prodej třetí straně. Aby se změnil váš věřitel, stačí málo: nebudete po zesplatnění úvěru reagovat na možnosti uzavření nové splátkové dohody, nebo ji sice uzavřete, ale nebudete ji dodržovat.

Česká spořitelna pohledávky prodává na základě rámcové smlouvy a zároveň je odepisuje ze svého portfolia. Veškeré další vymáhání přechází na nového věřitele.

"Třetí strana, která od nás získá postoupenou pohledávku, není oprávněna ji prodat někomu dalšímu bez našeho souhlasu," doplňuje Švagrová. Banka se tím jistí, aby nový věřitel neprodal pohledávku neprověřené neseriozní firmě.

Co vás může potkat ve chvíli, kdy banka prodá váš dluh, se dozvíte v našem předchozím článku.