Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Než podáte přihlášku na vysokou školu

aktualizováno 
Začal školní rok a studenti posledního ročníku středních škol mají už za sebou obvyklé poučení svých třídních, případně i jiných pedagogů: Blíží se maturita, je čas chovat se dospěle a rozhodnout se, co po ní.
Reakce studentů na podobná připomenutí je zpravidla ne příliš dospělá - mávnou zlehka rukou a řeknou si, že je čas. Vždyť přihlášky se podávají až v únoru! Nemají tak docela pravdu.

První krok je výběr oboru

Výběr studia na vysoké škole je částečně výběrem budoucího povolání a neměl by být řešen na poslední chvíli. Ti, co už v deseti letech se svými otci rozebírají kdejaký motor, nebo ty, které už ve školce nejraději pomáhají paní učitelce a později nutí kamarádky hrát si neustále na školu, to mají jednodušší. Takových zcela vyhraněných studentů je však poměrně málo, a tak nezbývá než se vymezit spíše negativně: co raději ne! Takže se vylučují obory, ve kterých je vzdělání postaveno výrazně na určitém typu znalostí, a předpokládá tedy zvládnutí přírodních věd, výkresů z geometrie nebo jazyků podle toho, jak se s příslušnými předměty student vypořádal během středoškolského studia. Těžko se lze domnívat, že potíže s matematikou zázračně ustanou po přijetí na Stavební fakultu ČVUT nebo že odpor k biologii bude zlomen vidinou bílého pláště s titulem MUDr. navrch. Většina devatenáctiletých má své základní směřování a zájmy zmapované, ale vlastní představa o schopnostech může někdy zradit, stejně jako představa, kterou mají o svých dětech rodiče, kteří bývají buď příliš ambiciózní ("když jsem vystudoval já, tak ty musíš taky!"), nebo naopak kritičtí ("kam bys chtěl, vždyť na to nemáš!"). Objektivnější zhodnocení předpokladů lze očekávat od středoškolských pedagogů, případně od specializovaných poradenských pracovišť, která dokážou posoudit, zda uchazeč studium zvládne, a vytipují, který ze základních oborů pro něj bude nejvhodnější.

Když vysoká škola, tak která?

Nabídka vysokoškolského studia je dnes už velmi široká a vedle státních existují také vysoké školy soukromé. I když zůstaneme jen u těch prvních, můžeme vybírat z řady fakult a na nich z diferencovaných studijních oborů. Že se některé z nich dají studovat ve dvou stupních, bakalářském a magisterském, je obecně známé. A ani u obvyklých zaměření - u medicíny, stavařiny nebo u práv se neváhá. Složitější jsou specializace, které nemají přesně vymezené odbornosti, jako je tomu u teď moderního managementu. Ten se dá samozřejmě studovat na Vysoké škole ekonomické, ale podobné zaměření poskytuje také Česká zemědělská univerzita v Praze, Západočeská univerzita v Plzni nebo Ostravská univerzita v Ostravě. Za poslední léta vzniklo několik nových vysokoškolských center a oborů, některé tradiční názvy byly navíc nahrazeny novými, takže nezbývá než se předem informovat o současných možnostech fakult. Základní informace často poskytují přímo středoškolští pedagogové, ale ani moderní komunikační prostředky nezůstávají mimo. Většina vysokých škol má své stránky na internetu, i když ne vždycky dostatečně aktuální. Spolehlivý seznam oborů vysokoškolského studia poskytují každý rok Učitelské noviny, letos to bude v čísle, které vychází 13. listopadu. Další informace je možné získat na studijních odděleních jednotlivých fakult, případně přímo na katedrách a ústavech. Kromě toho pořádají fakulty dny otevřených dveří, kde se zájemci o studium dozvědí vše podstatné, a navíc v autentickém prostředí.

Z čeho a kdy se připravovat

Nároční vysokoškolští pedagogové zastávají názor, že na vysokoškolské studium se člověk připravuje od narození, čímž chtějí zdůraznit, že studenti VŠ by se měli vyznačovat nejen znalostmi v rozsahu učebních osnov střední školy, ale také jistou celkovou vzdělaností, všeobecným rozhledem po společenských problémech, zvládnutím pravopisu a schopností stručně a výstižně se vyjadřovat. Na to ovšem několik měsíců do přijímacích zkoušek nestačí, ale je dobré alespoň trochu s předstihem se začít zajímat o jiné zprávy, než jsou hity populárních hudebních skupin. Zkoušky na vysoké školy jsou diferencované podle oborů, pokud jde o formu i obsah. Základní bývají testy, zejména u fakult, které přijímají velký počet studentů. Na technických oborech je jejich obsahem matematika a další přírodní vědy, na medicíně biologie, fyzika a chemie, na právech historie a všeobecné znalosti. Některé obory zkoušejí také znalosti cizího jazyka nebo další specifické předpoklady, např. logické myšlení nebo schopnost stručně vyjádřit podstatu odborného textu. U uměleckých oborů jsou prvním zkušebním sítem talentovky, ale poněkud zaskočeni by podobnými nároky mohli být kupříkladu přihlášení ke studiu filozofie na FF UK, kde se používají také. Na některých fakultách už pak studenti jenom čekají na zprávu z děkanátu s konečným rozhodnutím (medicína, práva, VŠE), na jiných čeká ty, kteří nejlépe prošli testy, ještě druhé kolo s ústním pohovorem před komisí. Součástí přijímacího řízení mohou být také zkoušky, obvykle písemné, ze znalosti některého světového jazyka. Studijním výsledkům ze střední školy přikládají jednotlivé vysoké školy různou váhu.

Co také patří ke studiu

Dejme tomu, že všechny potřebné kroky budoucí vysokoškolák udělal, získal informace o možnostech studia na různých vysokých školách, ví, v kolika stupních probíhají přijímací zkoušky a z jakých předmětů, co se u uchazeče očekává, prostudoval nějakou odbornou literaturu, objektivně zhodnotil své předpoklady. Zbývá ještě - zvážit reálné naděje na přijetí, které se odvozují od počtu studijních míst a počtu zájemců, takže to někde může být jedna ku jedné a na atraktivních oborech i víc než jedna ku stu velké rozdíly jsou nejen mezi obory, ale i fakultami, mezi kterými je tradičně preferováno studium na zavedených univerzitách v Praze, Brně a Olomouci; - zvážit další souvislosti, ke kterým patří i perspektiva uplatnění vystudovaného zaměření na pracovním trhu včetně rozmezí, ve kterém se pravděpodobně může pohybovat budoucí finanční zhodnocení; - zvážit potřeby navazující na případné přijetí, především nedostatek míst na studentských kolejích a z toho plynoucí nezbytnost dojíždět (někdy i 100 km) nebo shánět nákladné a těžko dostupné podnájmy. Při velkých počtech zájemců o studium na vysokých školách se doporučuje nepodávat jen přihlášku na jeden vysněný obor, ale volit více alternativ i s tím rizikem, že se přijímací zkoušky mohou odbývat v jeden den a uchazeč je nebude moci zvládnout. Koordinace přijímacího řízení mezi fakultami není možná a náhradní termíny si mohou zajistit jen sami uchazeči.

Přehled VŠ

Přehled studijních programů a studijních oborů na vysokých školách a fakultách v České republice, k jejichž studiu budou uchazeči přijímáni pro akademický rok 2002/2003 vyjde 13.11.2001 v Učitelských novinách

Lze jej objednat na adrese: Učitelské noviny Ostrovní 30, Praha 1 tel. 02/24932222 www.ucitnov.cz

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Kariéru mají rozjetou na plný plyn, přestože jsou ze školy jen pár let

Zvládli to ostatní, zvládneš to taky, říkají rodiče dětem, aby je uklidnili a motivovali. Pokud to na vás platí, přečtěte si tři příběhy úspěšných mladých...  celý článek

Stephan Pramstrahler
Hotel může vlastnit jen blázen, říká úspěšný podnikatel

S oblibou o sobě říká, že je blázen. Jinak by prý tuto práci dělat nemohl. Pětapadesátiletý Stephan Pramstrahler vede se svou o generaci mladší ženou Kathi...  celý článek

Ilustrační snímek
Poradna: Mám být na mobilu, v pohotovosti. Kdy můžu říct šéfovi dost?

Zaměstnavatel mi nařídil držet pracovní pohotovost. Můžu to odmítnout, když se mi to nehodí? A dostanu peníze i za to, že nakonec do práce nepůjdu? Pokud jste...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy
Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Publikováno: 17.10.2017 Autor: Odbor komunikace a marketingu 10500 Poslední dny hýbe českým mediálním prostorem kolem p... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.