Nezaměstnaní musí pracovat - na sobě

Na tradiční zvýšení počtu lidí bez práce počátkem roku si většina úřadů práce již zvykla. Letos v lednu však křivka míry nezaměstnanosti nabrala obzvláště strmý směr. Jaké to má důsledky?

Nervozita a únava na straně zprostředkovatelek úřadů práce. Uchazeči o práci odcházející po třech minutách od zprostředkovatelky s pocitem, že se jim nikdo dostatečně nevěnuje. Takový obrázek byl letos v lednu běžný na úřadech práce na Ostravsku, Mostecku, v Karviné a v dalších oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Ačkoli podle odborníků věnují úřady ve vyspělých západních zemích stále více pozornosti individuálním pohovorům s nezaměstnanými, aby mohly lépe posoudit jejich možnosti a situaci, v Česku je tomu spíše naopak.

Zkrátka nejsou lidi

Uvažujete o práci v zahraničí? Chcete se dozvědět více o pohybu pracovníků v Evropské unii? Více zajímavích informací naleznete ZDE

V tuzemsku je běžné, že jedna zprostředkovatelka má měsíčně na starosti kolem šesti set uchazečů. Každý z nich přitom úřad práce navštíví minimálně jednou za měsíc. A zprostředkovatelky mají kromě toho, že vedou s nezaměstnanými pohovory a snaží se jim poradit, také další administrativní práci. "Tři sta padesát uchazečů na jednu zprostředkovatelku je ještě únosný počet. Každému by se měla přitom věnovat tak deset patnáct minut," říká ředitel Úřadu práce ve Zlíně Karel Chrastina. A jaká je realita? "Ve Zlíně je to i šest set evidovaných na zprostředkovatelku. Sedm minut a méně, které jim mohou věnovat, je málo," dodává. Nutno podotknout, že nezaměstnanost na Zlínsku dosáhla letos v lednu 10,1 procenta, na Mostecku s nejvyšší mírou nezaměstnanosti to bylo 21,5 procenta.

Změny v politice úřadů práce

Vláda sice schválila zvýšení počtu zaměstnanců úřadů práce zhruba o sto lidí, ale ty si s největší pravděpodobností rozdělí čtrnáct úřadů v krajích. Proto se na pomoc zvenčí příliš spoléhat nedá. "Z objektivních důvodů je určité zvýšení počtu úředníků zapotřebí. Ovšem my na to moc nespoléháme," říká zástupce ředitelky Úřadu práce v Mostě Milan Hanzlík. Dodává, že na přechodné období, například v době zvýšení nezaměstnanosti v zimním období, to není systémové řešení. Na Mostecku řeší kritickou situaci rozdělením zprostředkovatelny na dvě části. Jedna se stará o administrativu, druhá skupina poradkyň navštěvuje zaměstnavatele, aby lidem bez práce nabídla se znalostí věci konkrétní pracovní místa.

Pro urychlení procesu evidence připravuje mostecký úřad práce také elektronickou evidenci uchazečů, která umožní samostatné hlášení. "Měli bychom mít možnost nakupovat služby, díky nimž by nezaměstnaný získal informace o trhu práce, o rekvalifikaci a podobně také z jiných zdrojů než z našich," říká Milan Hanzlík. "Již nyní využíváme ke spolupráci vzdělávací instituce." Podobně řeší situaci na Kutnohorsku, kde se letos v lednu nezaměstnanost vyšplhala na (pro tento region) rekordních 13,6 procenta. Úřad práce vKutné Hoře zahájil spolupráci s místní městskou knihovnou. Ta lidem, kteří jsou v evidenci úřadu práce, umožní na určitou dobu bezplatně využívat internet v knihovně.

Nezaměstnaní musí být aktivnější

Chystáte se oslovit svého potenciálního zaměstnavatele? Víte, jak úspěšně zvládnout výběrové řízení? Více rad a tipů naleznete ZDE

Změnit postoj by měli i nezaměstnaní. Řada z nich přistupuje ke svému stavu stále pasivně. "Je to vždy otázka snahy o spolupráci," říká ředitel Úřadu práce ve Zlíně Karel Chrastina. "Již před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání by měl mít uchazeč jasnou představu o tom, co chce dělat, jakou práci si představuje." Pokud někdo ví, že má ve svém oboru mizivé šance na pracovní uplatnění, měl by přijít případně i s představou rekvalifikace. "Nezaměstnaní by se měli naučit lépe se takříkajíc nabízet, umět vyjmenovat své přednosti a znalosti, aby zprostředkovatelkám umožnili lépe najít případnou práci," říká psycholožka ostravského úřadu práce Jitka Hodaňová.

Ochoty uplatnit se a naučit se něco nového mohl například využít semilský úřad práce. S využitím dotace z evropského programu Leonardo da Vinci poslal osm nezaměstnaných mladých lidí na tříměsíční pracovní pobyt do Nizozemska. Semilský úřad byl druhý v tuzemsku, kterému se něco podobného povedlo, první byli v Chrudimi. Nabídka vycestovat do Nizozemska se týkala mladých lidí ve věku mezi 18 a 29 lety. Ale museli být také ochotni na tři měsíce odjet a schopni alespoň v základech se dorozumět anglicky nebo německy.

Doklady potřebné k zařazení do evidence

• Platný občanský průkaz s trvalým bydlištěm v místě, které spadá do obvodu daného úřadu práce.
• Originál potvrzení o zaměstnání (zápočtového listu) z posledního zaměstnání. Pokud občan nemůže osvědčit potvrzením zaměstnavatele, že jeho pracovní poměr nebo obdobný vztah skončil, prokazuje skončení zaměstnání čestným prohlášením.
• Cizinci: povolení k trvalému pobytu.
• Občané se změněnou pracovní schopností: rozhodnutí o přiznání změněné pracovní schopnosti.
• Občané, kteří naposledy vykonávali samostatnou výdělečnou činnost: potvrzení z příslušné správy sociálního zabezpečení, že nejsou vedeni v evidenci osob samostatně výdělečně činných.
• Absolventi: doklad o ukončení studia.
• Ženy, které přicházejí do evidence po mateřské dovolené a dosud nebyly zaměstnány nebo zaměstnání skončilo před více než třemi lety, předloží rodný list dítěte.
• Muži, kteří přicházejí do evidence po vojenské základní (náhradní) službě, civilní službě: doklad o jejím skončení (např. vojenská knížka).
• Občané, kteří naposledy pobírali plný invalidní důchod: rozhodnutí z ČSSZ Praha, že jim byl důchod odňat.